Velký souboj argumentů

Datum: 1. 9. 2007

Zdroj: tisk
Titul: Mladá fronta Dnes

           
                   

Jan Májíček: Česká republika nemá nepřítele. Radar nezvýší její bezpečnost. Právě naopak

*1. Proč nemá radar stát na území ČR?

Májíček: Neexistují důvody, proč by měl stát. Zařízení tohoto druhu nezvýší bezpečnost obyvatel ČR ani Evropy. Právě naopak, toto vojenské opatření jen zhorší světovou politickou situaci a ztíží boj proti terorismu.

Grygar: Nechápu, proč by mělo tak jednoznačně obranné zařízení jako radar zhoršit světovou politickou situaci a ztížit boj proti terorismu. Co tedy navrhujete pro zlepšení světové politické situace a usnadnění boje proti terorismu?

* 2. Proč jej považujete za ohrožení bezpečnosti ČR?

Májíček: Česká republika nemá v současnosti nepřítele. Pro boj s terorismem nemají antirakety ani radar žádný význam. Umístěním mimořádně výkonné a technicky pokročilé radarové základny USA bychom se stali nástrojem jednostranné americké zahraniční politiky, určované snahou o vojenské ovládnutí kosmu a tzv. válkou proti terorismu. Tato válka terorismus naopak posílila, rozvrátila Irák, destabilizovala celý Blízký východ a končí ve věznicích Guantánamo a Abú Ghrajb.

Grygar: Česká republika je součástí euroamerické aliance svobodných a demokratických zemí, nikoliv osamělým ostrovem v kosmu. Celá aliance je smrtelně ohrožena záludným nepřítelem, který nebude váhat použít jakýchkoliv zákeřných úskoků včetně zbraní hromadného ničení k tomu, aby zahubil co největší počet obyvatel, s nimiž jsme ve vlastním zájmu solidární. Terorismus tohoto kalibru by ovšem nepřežil bez přímé či skryté podpory lotrovských států. Na co ještě chcete čekat? Jakého jiného spolehlivého spojence než USA máte v záloze?

* 3. Mělo by rozhodnout referendum, nebo vláda či parlament?

Májíček: Jediným legitimním prostředkem, jak nyní rozhodnout, je právě referendum. Politici o tématu základny před volbami v roce 2006 nemluvili a toto téma nebylo součástí předvolebního boje. Stalo se tak přesto, že jednání o umístění základny v České republice běžela už od roku 1999. Politici na rozhodnutí o umístění radarové základny cizího státu mandát nemají.

Grygar: Když Neville Chamberlain a Édouard Daladier přijeli v r. 1938 z Mnichova domů, veřejnost je vítala jako zachránce míru. Kdyby bylo tehdy ve Francii aVelké Británii vypsáno referendum, nepochybně by oba politici získali většinovou podporu. Mnozí z těch, kteří je tehdy vítali, pak velmi brzo zahynuli, přišli o zdraví, o své příbuzné či majetek v důsledku této politiky v nejkrutější světové válce lidské historie. Winston Churchill, který slíbil svému národu pot, krev a slzy, vyhrál válku, ale hned po ní prohrál volby.

* 4. Přijde podle vás ČR o část své suverenity?

Májíček: Samozřejmě bychom se vzdali další části své suverenity, ale byl by to špatný obchod. Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, české úřady by neměly možnost kontrolovat, co se na základně děje. Tak bychom mohli být bez našeho vědomí zataženi do agresivní války. A také je zde otázka tajných věznic CIA odhalených Evropským parlamentem. Česká republika by měla vědět, co se na jejím území děje a zda tu nejsou porušována lidská práva.

Grygar: Absolutizování suverenity jako nějaké zvláštní výhody je v současném světě stejně pošetilé jako vyzdvihování státní neutrality. Historická zkušenost právě zde v Evropě poukazuje na to, že lotrovské státy se na něco takového vůbec neohlížejí. Paradoxně bychom tak díky radaru vlastní suverenitu spíše posílili. Zdá se mi, že nerozlišujete mezi agresory a jejich oběťmi, zvláště pak pokud jde o jejich lidská práva. Terorista, jenž se soustavně odborně připravuje na povolání sebevražedného útočníka proti nevinným lidem, se tím přece sám svých lidských práv vzdal.

* 5. Považujete radar za obrannou, nebo útočnou zbraň?

Májíček: To je klasický spor meče a štítu, na který už vojenství dalo odpověď. Dnes zvláště u strategických zbraní nelze rozlišovat mezi obrannou a útočnou zbraní. Každá obrana umožňuje následný další útok. USA a SSSR to před 40 lety uznaly, ale Bush na to nějak zapomněl.

Grygar: Ve skutečnosti každá obrana následný další útok významně komplikuje: meč je totiž mnohem dražší než štít, s výjimkou sebevražedných teroristů - ti jsou laciní v porovnání s protiteroristickými opatřeními. To je dobře, že připomínáte jaderné odstrašení jako činitele míru v letech 1946-1990. Kdyby USA nevyvinuly jako první atomovou pumu, zcela jistě by po světové válce SSSR zaútočil na západní Evropu, podobně jako Severní Korea, podporovaná SSSR a Čínou, zaútočila na Jižní Koreu.

* 6. Nakolik reálné je ohrožení Evropy raketami ze Středního východu?

Májíček: Není reálné. Není stát, který by toho byl (teoreticky kromě Izraele) schopen a měl by zájem něco takového udělat. Zajistil by si tím totiž svou vlastní zkázu. Vojenské výdaje Íránu jsou nesrovnatelně menší než výdaje států NATO. Írán není náš nepřítel.

Grygar: Připomínat v téhle souvislosti Izrael je, mírně řečeno, chucpe. Znovu připomínám, že terorismus čerpá svou dnešní moc z armády sebevražedných útočníků, které vlastní zkáza dokonce motivuje. Stačí, aby se lidé tohoto typu dostali k vedení kteréhokoliv státu, a máte to. Myslíte, že státy, které organizují veřejné popravy, užívají tresty jako kamenování či bičování a mučí nevinné lidi, aby z nich dostaly absurdní přiznání, a dopouštějí kvůli své politice hladomory vlastního obyvatelstva, jsou pro nás neškodné?

* 7. Lze podle vás srovnávat radar s přítomností sovětských vojsk na čs. území?

Májíček: V určitých aspektech ano. V roce 1968 došlo k invazi proti drtivé vůli obyvatel tehdejšího Československa. Pokud nebude vyhlášeno referendum, dojde k vybudování cizí vojenské základny taktéž proti drtivé vůli obyvatel.

Grygar: To se mi snad zdá! Sovětské vojenské základny byly přece zřízeny proto, aby zabránily československému lidu v demokratické reformě, a kromě toho měly usnadnit zamýšlenou agresi proti západní Evropě. Pokud by byl -jak píšete - proti drtivé vůli obyvatel u nás postaven americký radar, tak to svobodné demokratické zřízení v Česku neohrozí ani v nejmenším, ale ochrání ho před útokem zvenčí. Ostatně srovnejte osvobození jihozápadních Čech Američany v r. 1945 s tím, jak se ve větší části republiky tehdy chovali sovětští „osvoboditelé“ a kam to pak všechno vedlo.

* 8. Je pro vás řešením radar v rámci NATO?

Májíček: Radar v rámci NATO nebude. Pokud by měl být, musela by tomu předcházet debata o tom, k čemu něco takového NATO potřebuje. A to se neděje.

Grygar: Jsem pochopitelně rád, že je Česko členem NATO, ale mám pocit, že v případě náhlé krize jsou Spojené státy operativnější než přece jenom těžkopádnější velení mnohonárodnostních sil NATO.

* 9. Domníváte se, že odmítnutím radaru na našem území se Česko vyhne konfrontaci s teroristy nebo lotrovskými státy?

Májíček: Západ se bude dostávat se zbytkem světa do stále vážnějších sporů kolem dvou otázek: čerpání fosilních energetických zdrojů a šíření jaderných zbraní. USA chtějí hájit své slábnoucí dominantní postavení agresivními vojenskými akcemi a do této politiky nutí i Evropu, která jeví mnohem méně nadšení pro války a více snahy o přijatelné dohody. Řada analytiků tvrdí, že kalkulace vlády USA vycházejí z podcenění možností nezápadního světa. Ačkoliv terorismus je vážný problém, bushovské koncepce války proti terorismu a lotrovských států jsou účelové konstrukce sloužící zmíněné agresivní politice. Česká republika by se v případě rozsáhlejšího střetu stala frontovým státem. Boji proti terorismu základna nijak nepomůže. Zaměří snad radar teroristu v metru? To je přeci nesmysl.

* 10. Nejsou vaše námitky proti americkému radaru projevem pouhé zbabělosti?

Májíček: Nečekal jsem, že vědec vašeho formátu namísto argumentu sáhne k tak hrubému osobnímu útoku. Když se odpůrci nesmyslných válek staví proti válkychtivému establishmentu, ať už americkému nebo jemu přisluhujícímu českému, je to projev zbabělosti? Když se filozof a matematik Bertrand Russell postavil proti jatkám první světové války, byl vězněn a jinak perzekuován, když spolu s Einsteinem po Hirošimě inicioval známý manifest, když spoluzakládal Pugwashské hnutí, choval se jako zbabělec? Řada členů naší občanské iniciativy se také angažuje v humanitárních akcích ve třetím světě, které vyžadují velkou dávku odvahy. Kriticky nahlížet svět kolem sebe není projev zbabělosti, ale intelektuální nezávislosti.

Grygar: (ad otázky 9 a10): V deváté odpovědi jste napsal, že USA „do této politiky nutí i Evropu, která jeví mnohem méně nadšení pro války a více snahy o přijatelné dohody“. Právě tomu říkám zbabělost; nešlo mi o osobní útok vůči vám. Lotrovské státy se přece očividně vysmívají našim měřítkům hodnot a považují je za projev slabosti a dekadence. Jakkoliv si vážím osobností B. Russella aA. Einsteina, zkuste si představit, že by byly jejich mírové iniciativy demokratickými zeměmi opravdu přijaty. V tom případě jsme dnes už měli celosvětovou diktaturu na úrovni překonávající nejtemnější stránky Orwellovy vize a naše veřejná debata by se vůbec nekonala, dokonce ani v podzemí.

***

Jan Májíček

Je mluvčím iniciativy Ne základnám, která sdružuje odpůrce zamýšlené stavby radaru v Brdech. Je studentem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a občanským aktivistou. Více něž sedm let se aktivně angažuje v domácí i zahraniční politice, vystupoval na řadě mezinárodních konferencí, naposledy v Senátu Francouzské republiky.