Odložte rozhodnutí o radaru, naléhá Moskva

Datum:22.8. 2007

Titul: Hospodářské noviny
Autor: (kup, gita)

 

MOSKVA/PRAHA, 22. 8. 2007
»Jakou máte náladu?« položil rétorickou otázku nevysoký muž v lehké uniformě novinářům, shromážděným v mramorem obložené chodbě ministerstva obrany. »Konstruktivní, soudruhu generále,« odpověděl prošedivělý novinář z agentury ITAR-TASS. »My jsme také konstruktivní, ale oni... Vždyť víte, co se u nich stalo za poslední čtyři měsíce. Jsou teď úplně proameričtí. Ale mluvit s nimi musíme,« potřásl hlavou náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij a odešel přivítat českou delegaci, která přijela do Moskvy jednat o možném rozmístění amerického radaru v Brdech.
Po čtyřech měsících česká delegace, vedená prvním náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem a prvním náměstkem ministra zahraničí Tomášem Pojarem, znovu navštívila Moskvu, aby se při jednání se svými ruskými protějšky pokusila vysvětlit svá stanoviska. Poprvé expertní skupiny jednaly během návštěvy prezidenta Václava Klause v Rusku v dubnu tohoto roku. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin nediplomaticky prohlásil, že s Čechy nemá smysl jednat, protože jejich radar to není.
»Chci znovu říct českým kolegům, že my považujeme rozhodnutí Česka o umístění radaru za velkou chybu. Občas nám říkají, že se vměšujeme do rozhovorů mezi USA, Českou republikou a Polskem. To není pravda. My vnímáme pokračující rozhovory o umístění protiraketové obrany v Evropě jako velký problém,« řekl Balujevskij na úvod jednání. Po skončení rozhovorů byly obě strany méně kategorické.
»My si velmi ceníme samotné možnosti dialogu s ruskými partnery a já osobně vidím jistý posun,« řekl Barták. Konkrétnější ale nebyl.
Smířlivěji byl naladěn i generál Balujevskij. »Především jsem rád ujištěním kolegů, že o rozmístění amerického radaru nebylo dosud rozhodnuto. Radil bych, abyste své rozhodnutí odložili na dobu po říjnu 2008,« dodal s úsměvem, odvolávajíc se na prezidentské volby v USA.
Na přímý dotaz ohledně reakce Moskvy na případné umístění radaru ale zvážněl: »Rusko by bylo nuceno v zájmu své bezpečnosti přijmout adekvátní kroky. A bylo by smutné, kdyby se takové kroky měly dotknout země, se kterou nás pojí dávné vztahy.«
Jiří Schneider, analytik Pražského institutu bezpečnostních studií, pro HN řekl, že si myslí, že 21. srpen, datum návštěvy, nebyl ruskou stranou zvolen záměrně: »Myslím si, že je to shoda okolností. Nevím, jestli z moskevské perspektivy to není už pod jejich rozlišovací schopnost. Mám pocit, že my Češi jsme na toto téma daleko citlivější. Nechci ale spekulovat.«
Podle jeho slov česká strana při jednání v Moskvě »chtěla ukázat, že nejsme žádní furianti, kteří vzkazují: »My si uděláme, co chceme. « Naopak chceme ukázat, že je nutné se o tomto tématu otevřeně bavit. Je důležité, že se s námi ruská strana baví, a to jako se suverénním státem.«