Jedná se o náš domov, ne o majetek vlády

 

 

Datum:18.7. 2007

Zdroj: tisk

Titul: Plzeňský deník

Autor: Zdeněk Schneider

 

Chtěl bych reagovat na příspěvek od L. Kováře a vyjádřit svůj názor na případné

umístění radarové základny USA v naší zemi. Na rozdíl od toho pána by mně

umístění základny vadilo a stejně jako většina občanů s ním nesouhlasím. A to na

jakémkoliv místě! Uvedu důvody:

Nevěřím, že tato základna přispěje k větší bezpečnosti naší země a vytvoří

ovzduší důvěry mezi evropskými státy. Nesouhlasím s použitím území naší

republiky pro vojenské, politické a ekonomické zájmy USA. Nechci, aby u nás byla

vybudována vojenská základna státu, který po roce 2000 jednostranně odstoupil od

smlouvy o balistických raketách a zrušil doktrínu o neútočení jadernými zbraněmi

jako první. Který si přisvojil právo vést preventivní války. Který vedl

nelidskou a krvavou válku ve Vietnamu. Který pod vylhanými důvody napadl Irák.

Který, když potřebuje, ignoruje a nerespektuje OSN a pro své globální

světovládné ambice buduje vojenské základny na stále nových místech planety.

USA v době, kdy lidstvo stojí před vážnými problémy své další existence -

například: změny klimatu, nedostatek pitné vody, znečišťování moří, oceánů,

ovzduší, devastace pralesů, chudoba a negramotnost (kolébka terorismu)

-vynakládá astronomické částky na vojenský rozpočet. Pouhá polovina těchto

prostředků by uvedené problémy pomohla řešit.

Dalším důvodem mého nesouhlasu je nemravný způsob, jakým se má výstavba této

základn y u nás legalizovat. Naše vláda chce za peníze daňových poplatníků vést

velkorysou přesvědčovací kampaň o blahodárnosti základny. Občané si toto školení

zaplatí - svobodně a demokraticky se ale v referendu moci vyjádřit nebudou. To

odporuje nejen logice, ale zavání to i pohrdáním občany! Vymlouvat se, že jsme

parlamentní demokracií a že by měl rozhodnout parlament, není vůči občanům

korektní. Vždyť se jedná o bezpečnost nás občanů, je to naše vlast, náš domov a

ne soukromý majetek pana předsedy vlády Topolánka, pana ministra Vondry či paní

ministryně Parkanové.

O autorovi| Zdeněk Schneider z Plzně