Radar by mohl být u obce Míšov na Plzeňsku

Datum:3.7. 2007
Publikace: ČTK

Praha 3. července (ČTK) - Radar americké protiraketové obrany by mohl stát
u obce Míšov na Plzeňsku. Ministerstvo obrany vybralo právě toto místo pro
finální měření, která rozhodnou o případném umístění radaru v Česku. Po
zasedání bezpečnostní rady státu to dnes novinářům řekl mluvčí pro
problematiku amerického radaru Tomáš Klvaňa.
Přesná lokalita pro měření leží dva kilometry od Míšova, zhruba 90
kilometrů jihozápadně od Prahy. Některé starosty v Brdech záměr vlády
postavit radar na tomto místě nepříjemně zaskočil.
Klvaňa uvedl, že lokalita nedaleko Míšova ve vojenském prostoru Brdy je
nejvhodnější z vojenského, bezpečnostního i politického hlediska. Podle něj
je velmi pravděpodobné, že radar bude skutečně stát nedaleko Míšova. "Ale
pochopitelně nemůžeme předjímat výsledky expertních měření, protože teprve
teď začnou měření naostro. Proto je tam to malé ale," konstatoval Klvaňa. O
konečném umístění radaru v Česku podle něj rozhodne český parlament.
Opozice žádá uspořádání referenda.
Lokalitu nedaleko Míšova podle Klvani zvažovala již vláda Jiřího Paroubka
(ČSSD). "Bezpečnostní rada státu se domnívá, že to bylo správné
rozhodnutí," dodal mluvčí. Také podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) je
lokalita u Míšova nejvhodnější. "Po všech těch vyhodnoceních jednotlivých
lokalit, kde hrály roli i případné ekologické škody, ale také vojenské,
bezpečnostní i jiné aspekty, jsme se nakonec k této variantě vrátili," řekl.
Podle ČSSD však Paroubkova vláda o umístění radaru nedaleko Míšova
nerozhodla. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) si
myslí, že o umístění radaru bylo možné rozhodnout až poté, co v lednu
americká strana požádala Topolánkův kabinet o zahájení jednání o umístění
radaru v Česku. "Ze všech dokumentů a usnesení vlády je jasně
dokladovatelné, že během vlády Jiřího Paroubka probíhaly pouze technické
konzultace a nic jiného," řekl Hamáček novinářům.
Hamáček také Klvaňu vyzval, aby pro své tvrzení týkající ČSSD a umístění
radaru předložil důkazy nebo aby se omluvil. Podle Hamáčka by také vláda
měla zvážit Klvaňovo setrvání ve funkci. "Pokud mluvčí vlády takto zásadní
způsobem zkresluje informace v takto závažné otázce, tak by i vláda měla
zvážit, zda takovýto člověk je člověkem na svém místě," řekl.
Nejblíže radaru má kromě Míšova ležet také obec Trokavec. Starosta Míšova
Pavel Hrubý se domnívá, že v oblasti jsou asi tři kóty, kde by mohl stát.
Podle starosty Trokavce Jana Neorala to zřejmě znamená, že radar by měl být
na takzvané Kuřkovské louce.
Neoral tvrdí, že radar se neposune dál od Míšova a Trokavce, jak vláda
slibovala, protože pak by se mohl ocitnout blíž Příbrami nebo Rožmitálu.
"Nevědí, kam by to strčili, tak to dali zpátky do cesty malým obcím," zlobí
se Neoral. Topolánek v květnu občanům Brd řekl, že radar by měl být vzdálen
minimálně čtyři kilometry od nejbližší obce.
Podle Klvani však premiér starostům v Brdech neslíbil, jaká přesně bude
vzdálenost radaru od nejbližšího obydlí. Topolánek podle něj pouze občanům
řekl, že vláda bude dělat všechno pro to, aby radar byl v co největší
vzdálenosti, například tří až čtyř kilometrů. Podle Klvani však o umístění
radaru ve výsledku rozhodují především technické parametry. "Premiér ani
takový slib dát nemohl, protože o umístění radaru rozhodují parametry,
které se týkají strategie, vojenských záležitostí nebo ekologie," řekl ČTK.
Reakce starostů nepovažuje Klvaňa za racionální. "Já považuji ty reakce za
pochopitelné, nicméně za nadnesené. Jsou hnané jakousi vlnou emocí a
nepříliš racionálnem," dodal.
Kvůli radaru se konala řada místních referend a anket. Anketu uspořádali i
v Míšově. Stejně jako v ostatních obcích i zde hlasující stavbu zařízení
odmítli.
Česká vláda již o možném umístění radaru v Brdech zahájila oficiální
vyjednávání. Rozhovory mají trvat zhruba do konce roku, pak chce Washington
slyšet, zda Češi radar povolí či ne. Veřejnost není americkému záměru
nakloněna. Podle průzkumů veřejného mínění se základnou nesouhlasí 61
procent občanů. Případné referendum o vybudování americké základny pak má
podle nedávných průzkumů podporu sedmi občanů z deseti.
Americký záměr vybudovat ve střední Evropě prvky protiraketové obrany
opakovaně budí odmítavé reakce také v Rusku. Rusové systému vytýkají
například to, že by narušil strategickou rovnováhu ve světě. Část rozporů
mělo vyjasnit pondělní setkání prezidenta USA George Bushe s jeho ruským
protějškem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters po setkání v rodinném
sídle ve státě Maine Bush řekl, že části plánovaného amerického
protiraketového systému by měly být umístěny ve střední Evropě navzdory
ruskému nesouhlasu. Ani toto setkání tak zřejmě ruské výhrady nerozptýlilo.
Petr Janoušek kš