USA získaly podporu NATO k protiraketovému deštníku

Článek Toma Shankera, publikovaný dne 15. června 2007 v The International Herald Tribune.

BRUSEL: Ministr obrany USA Robert Gates ve čtvrtek v Severoatlantické alianci zajistil podporu NATO pro americký plán na výstavbu protiraketových základen v Polsku a České republice; překonal nedávnou rezervovanost některých spojenců, kteří byli znepokojeni tím, že by toto úsilí mohlo narušit vztahy s Ruskem.

Významný krok kupředu ve snaze Američanů byl ohlášen poněkud zakódovaným jazykem, typickým pro Severoatlantickou alianci – NATO nevydalo souhlas konkrétně s umístěním prvků systému v bývalých Sovětských satelitech ve střední Evropě. Aliance si však, v podstatě ve shodě, že systém by měl být a bude jednoho dne nasazen, dala za úkol provést studii možného začlenění aliančních systémů obrany před raketami kratšího dosahu do Amerického programu proti raketám dlouhého doletu. Tento americký systém bude složen z deseti protiraket umístěných v Polsku a zaměřovacího radaru v České republice.

„Vidíte tady, jak se spojenci shodují, že práce v Alianci se uzpůsobí faktu, že bude existovat také systém dlouhého dosahu,“ řekl vysoký americký představitel, který popsal diskusi za uzavřenými dveřmi za standardních diplomatických podmínek - anonymně.

Termín pro předložení alianční studie je únor 2008. Ihned poté dostanou vojenští experti NATO úkol vypracovat podrobné plány systému obrany před řízenými střelami krátkého a středního doletu, aby se zajistila obrana pro ty členské země, které nebudou kryty systémem navrhovaným pro Polsko a Českou republiku.

Jakýkoliv výsledný alianční systém pro sestřelení střel krátkého a středního doletu by byl „přišroubován“ k americkému systému zkonstruovanému na působení proti střelám dlouhého doletu, zejména případným hrozbám z Iránu, uvedli činitelé Aliance.

„Nyní je itinerář cesty Aliance k protiraketové obraně jasný,“ řekl Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO. „Je to proveditelné a všichni s tím souhlasili.“

NATO již po nějakou dobu zkoumá systém protiraketové obrany na bojišti. Rozhodnutí učiněné ve čtvrtek zbavuje Alianci finančních nákladů a politické ceny za vytváření systému protiraketové obrany dlouhého dosahu.

Systém dlouhého dosahu případně umístěný ve střední Evropě by však podle aliančních představitelů nezajistil obranu některých spojenců – Turecka, Bulharska, Řecka a Rumunska.

Ruští představitelé s nevolí prohlašují, že navrhovaný systém je trojským koněm proti strategickým raketovým silám Moskvy, byť prezident Vladimír Putin debatu dramaticky posunul svým nedávným návrhem předloženým v Německu, spočívajícím v propojení amerického systému s radarem v bývalé Sovětské republice – Ázerbajdžánu.

Američtí vojenští představitelé však tvrdí, že Ázerbajdžánský radar je systémem včasné výstrahy, který by mohl doplňovat stanoviště navrhované ve střední Evropě, ale nikoliv nahradit radar plánovaný pro Českou republiku. Radar případně umístěný v České republice má pracovat v pásmu X. Jeho konstrukce má umožnit určování trajektorie objektů v kosmickém prostoru a napomoci protiraketám při navedení a zničení řízených střel protivníka ve střední fázi letu. Američtí důstojníci, konstatují, že tento úkol radar v Ázerbajdžánu není schopen splnit.

Vysoký americký představitel uvedl, že ve čtvrtek proti dalšímu kroku USA v plánech na umístění prvků protiraketové obrany v Polsku a České republice ani jedna členská země NATO neprotestovala. Všechny tři státy jsou členy NATO, i když vyjednávání o protiraketových základnách je vedeno formou bilaterálních rozhovorů mimo rámec Aliance.

Podle vysokého amerického představitele, který se ve čtvrtek účastnil samostatného zasedání Rady NATO-Rusko, přítomný ministr obrany Ruské Federace Anatolij Serďukov „nečinil žádné výhrůžky“ v souvislosti s americkými plány. Tito představitelé navíc sdělili,že ministr Gates se také snažil posunout americkou protiraketovou obranou iniciativu dále do bývalé sovětské oblasti východní Evropy, i když jen obecně.

Ukrajina není členskou zemí NATO, ale je součástí aliančního dialogu. Během setkání Komise NATO-Ukrajina Gates nabídl možnost spolupracovat na protiraketové obraně také s Ukrajinou. Jeden z amerických představitelů uvedl, že ministr obrany přednesl „velice obecnou“ nabídku.

Američtí představitelé říkají, že krok, který Aliance ve čtvrtek učinila, ulehčí Polsku a České republice přijetí amerických protiraketových základen, protože nyní je možné systém vnímat jako součást širšího systému NATO, nikoliv jako systém, o který usilují USA.

V Evropě existuje proti tomuto plánu jistý odpor. Německá sociálně-demokratická strana se postavila proti programu; k izolovaným protestům proti němu dochází po celé Evropě.

Vloženo 18. června 2007