Protiraketová obrana - Co to znamená v praxi?

PVO

Severoatlantická aliance se zabývá protiraketovou obranou ve třech rovinách.

  • Protiraketová obrana bojiště: Aliance zahájila program a podepsala první kontrakt na vývoj schopností k ochraně vyvedených vojsk proti balistickým střelám krátkého a středního doletu. Rakety budou zachyceny v počáteční, střední i závěrečné fázi letu. Tyto schopnosti mají být k dispozici v roce 2010.
  • Protiraketová obrana prostoru NATO: NATO také schválilo výsledky studie zabývající se možnostmi ochrany teritoria Aliance, sil a míst s největší koncentrací obyvatel proti celému spektru raketových hrozeb a poskytlo technické základy pro politické a vojenské diskuze o tom, zda si tuto schopnost členské země budou přát.
  • Spolupráce s Ruskem v protiraketové obraně bojiště: pod záštitou výboru NATO-Rusko pokračují práce na vytvoření podmínek pro NATO a Rusko, aby v rámci misí na řešení krizových situací vedly společné operace v protiraketové obraně bojiště.


Protiraketová obrana bojiště (Theatre Missile Defence - TMD)

Cílem programu NATO na aktivní protiraketovou obranu je dosáhnout, aby ochrana sil NATO dosáhla v roce 2010 počáteční operační schopnosti.

Po zavedení to bude systém mobilní a bude používán k ochraně vojsk v určitých prostorech proti balistickým střelám krátkého a středního doletu. Bude moci být také použit proti letounům, nepilotovaným létajícím prostředkům a dalším vzdušným hrozbám.

Systém se bude skládat z mnoha systémů zahrnujících obranu proti prostředkům letícím v malé a vysoké výšce (také nazývána obranou proti nižší a horní vrstvě), včetně řídících systémů, spojení, velení a řízení (BMC3I), senzorů včasného varování, radaru a různých protiraket.

Členské země NATO zajistí senzory a zbraňové systémy a NATO vyvine řídící segment - BMC3I - a umožní integraci všech těchto prvků.

Technologie použitá v systému

  • Systém bude schopen zachytit balistické střely v počáteční, střední a závěrečné fázi letu.
  • Jsou vyvíjeny různé systémy, a to jak na národní tak mnohonárodní úrovni. V počáteční fázi letu by balistické střely mohly být zachyceny vyzbrojenými nepilotovanými prostředky nebo lasery z letounů. Zachycení balistických střel ve střední fázi by provedly rakety pro horní vrstvu, jako jsou například budoucí prostředky Theater High-Altitude Area Defense vyvíjené pro americké pozemní vojsko.
  • Zachycení v závěrečné fázi letu je předmětem několika mnohonárodních, transatlantických programů, včetně francouzsko-italského systému SAMP/T, americko-německého systému MEADS a amerického systému Patriot PAC-3. Důležitou součástí aliančního systému raketové obrany bojiště by byly námořní prostředky. Raketová obrana vedená z moře by mohla být zajištěna systémy vybudovanými na válečných lodích, jako je například americký systém Aegis, nebo v budoucnu evropský systém PAAMS.
  • Alianční protiraketová obrana bojiště bude vyžadovat silné vzájemné propojení všech jednotlivých systémů. To bude zajišťovat Systém vzdušného velení a řízení (ACCS), automatizovaný informační systém bi-strategického velení (BiSC AIS) a komunikační segment, který NATO vyvíjí a obstarává, aby zajistil schopnost řízení celého spektra alianční rozšířené protivzdušné obrany, které bude protiraketová obrana bojiště součástí.
  • Řízení tohoto projektu převzal Úřad programu a byl podepsán první kontrakt. NATO tak získá počáteční operační schopnosti tohoto systému rokem 2010.

Obrana proti všem raketám

Podle požadavku hlav států a vlád členských zemí NATO byla pro pražském Summitu NATO v roce 2002 zahájena Studie proveditelnosti protiraketové obrany (MD FS), která zkoumá možnosti ochrany spojeneckých vojsk, území a obyvatelstva proti plnému spektru raketové hrozby.

Studie byla provedena transatlantickým mnohonárodním pracovním týmem ve spolupráci s NATO. Její výsledky schválila v dubnu 2006 Konference ředitelů pro národní vyzbrojování. Studie konstatuje, že protiraketová obrana je technicky proveditelná v rámci limitů a zadání pro tuto studii. Její součástí jsou technické a operační varianty pro prostředky protiraketové obrany Aliance. Poskytuje technické základy pro politické a vojenské diskuze o tom, zda si tuto schopnost členské země budou přát.

Na Summitu NATO v listopadu 2006 v Rize hlavy států a vlád členských zemí NATO vydaly úkol pokračovat v práci na politických a vojenských souvislostech protiraketové obrany Aliance včetně aktualizace ve vývoji raketové hrozby.

Spolupráce s Ruskem v protiraketové obraně bojiště

Rada NATO-Rusko založila v roce 2003 ad-hoc pracovní skupinu, která má zpracovat studii interoperability a vyvinout koncepci vzájemně se doplňujících systémů a současně provést sérii cvičení zaměřených k testům a odsouhlasení společné taktiky a postupů.

Cílem této iniciativy v raketové obraně bojiště je vytvořit podmínky k vedení společných operací při raketové obraně bojiště NATO a Ruska.


Výše uvedená informace byla do července 2007 v angličtině na "http://www.nato.int/issues/missile_defence/in_practice.html" na webu NATO.

 

Aktualizováno: 24. srpna 2007