Náčelník generálního štábu AČR Vlastimil Picek

Datum:22.5. 2007

Zdroj: Internet
Titul: ceska-media.cz
Autor: Přepis pořadu rádia Impuls - Kritýna Štíhelová

Pokud bude v budoucnu ve vojenském újezdu Brdy na Příbramsku stát americký radar, bude nejméně pět kilometrů od obydlí. Ujišťují obyvatelé vesnic v okolí újezdu zástupci armády. Ministryně obrany Vlasta Parkanová k tomu dodává: „Za humny ho mít nebudou. Pokud jde o to konkrétní umístění, tak to místo není známé, přesná poloha není známá ani mně.“ … říká v rozhovoru pro Rádio Impuls ministryně obrany Vlasta Parkanová. Nejen o případném umístění amerického radaru na českém území teď bude řeč s náčelníkem generálního štábu Armády České republiky Vlastimilem Pickem. Vítejte a dobrý den…. Za sebou ještě nemáte ani sto dnů v čele Generálního štábu. Jakých to bylo těch necelých sto dní? Bylo to velmi pracovních necelých sto dní. Pracuji velice intenzivně. Přešel jsem z jiné pozice, přišel jsem z funkce náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky. Tato funkce je opravdu odlišná. Byl jste hozený do vody a plavete tedy? Byl jsem hozený do vody v tom dobrém slova smyslu a plavu. Nejtěžší problém, který před vámi je, kdybyste ho měl říci? V současné době jsme v očekávání, jak to dopadne s finančním prostředky, které budou přiděleny pro ministerstvo obrany. Co radar? Zatěžuje vás hodně? Radar mě zatěžuje jako téma, ale je to přeci jen stranou, protože tyto záležitosti jsou spíše na bázi politických rozhovorů a my vojáci u toho vystupujeme jako odborníci. Američtí experti v sobotu ukončili průzkum vojenského újezdu Brdy kvůli případnému umístění radaru. Je už jasněji, kde případně bude radar stát? Zatím ještě není známo, ve které lokalitě bude stát. Víme, že bude stát ve vojenském prostoru Jince, ale konkrétní místo není známo. Americký tým skončil svoji činnost minulý týden a tyto výsledky analyzuje. Na jaké otázky návštěva amerických expertů především odpověděla a odpoví? Americký tým především studoval otázky možného logistického zabezpečení, infrastruktury a operačního využití. Vy jste už před týdnem poslancům slíbil, že radarová stanice by případně stála pět kilometrů od obydlí. To ale bude znamenat, že byste kvůli radaru museli omezit o polovinu výcvik dělostřelecké brigády, která v újezdu působí. Nakolik je to zásadní problém? Ano, já jsem řekl, že vojáci jako takoví se snaží najít prostor, který by byl opravdu 4,5 až 5 kilometrů od prvního obydlí. Je to reálné, že se to může stát? Ano, je to reálné. Co se týká omezení ve výcvikovém prostoru, tak by byl omezen zhruba o 50 procent. My jsme si zanalyzovali s kolegy, že i těchto padesát procent výcvikového prostoru nám bude dostačovat na naši kapacitu dělostřelectva. Neznamená to, že tedy se bude muset kvůli případnému americkému radaru omezovat výcvik dělostřelectva a že bude nedostatečně vycvičené? Nebude slabě vycvičené, těchto padesát procent nám bude dostačovat. **** Ministryně obrany Vlasta Parkanová odmítá, že by případné umístění amerického radaru mělo špatný vliv na zdraví lidí v okolí a dodává: „Američané sami, když staví radary jinde ve světě, tak oni sami požadují určitý hygienický posudek, sami si toto hlídají. My sami počítáme s tím, že bycho pozvali naše zařízení, která by to zkoumala z hlediska škodlivosti zdraví. Panu starostovi bych chtěla vzkázat, že ani my nechceme nikoho „oblbovat“, že by to bylo proti našemu zájmu.“ … slova ministryně obrany Vlasty Parkanové pronesená v Rádiu Impuls. Kdy bude podle náčelníka generálního štábu české armády generála Vlastimila Picka, hosta dnešních Impulsů, jasněji o vlivu radaru na okolí – tedy například na zdraví obyvatel, kteří v okolí žijí? Tak já si myslím, že v současné době začínají veškeré diskuze, začínají jednání s americkou stranou. My jsme do tohoto jednání zapojili kromě vojenských odborníků také odborníky z oblasti zdravotnictví, ekologie. Kdy budou ty výsledky jasné, zda by případný radar mohl negativně působit na zdraví lidí v okolí vojenského újezdu v Brdech? To v současné době nejsem schopný říci. Pokud se nemýlím, tak do konce měsíce začnou zástupci České republiky a Spojených států amerických řešit druhou smlouvu o protiraketové obraně, která má být hlavním dokumentem pro případné umístění radarové stanice v Česku. Co by podle vás jako šéfa české armády mělo být v tomto dokumentu? Tak já bych chtěl, aby v tom dokumentu byly jasně stanovené právní základy, kde bude radar stát, na jakém území bude radar stát, jak budou řešené problémy s obsluhou tohoto radaru. Bude možné do těch právních smluv zahrnout, aby ta obsluha nebyla jen americká. Chtěl byste to tam? Je to otázka, protože americká strana zatím neuvažuje, že by na této základně pracovali občané České republiky. Takže nemají Američané zájem? Zatím nemají zájem. Je to čistě jejich zařízení, předpokládá se, že tam bude zatím pracovat na dvě stě osob. Když se podíváme na budoucí začlenění, je pravděpodobné, že ve smlouvách bude řečeno, že by radar působil v rámci NATO? To zatím v těchto smlouvách uvedeno nebude. Já jako voják bych si ale představoval, že někdy v daleké budoucnosti bude tento systém zahrnutý do aliančního systému. Daleká budoucnost ve vašich slovech znamená co? Nedovedu to v současné době odhadnout, ale myslím, že takových 15 až 20 let. Můžete říci další oblasti, které by měla smlouva řešit a které jsou pro českou armádu podstatné? Myslím, že to jsou především právní otázky. Právní otázky, zda bude případná radarová stanice pod české nebo pod právo americké? Ano, přesně tak, je to jurisdikce. Ona jurisdikce z pohledu armády České republiky by měla být jaká? Já si myslím, že to bude záležitostí především obsluh, které budou pracovat na této základně a dopustili by se negativních jevů vně základny, tak by měly být řešeny podle českého práva. Počítá se s tím, že Američané chtějí pouze americkou obsluhu. Mělo by to být zhruba 200 lidí. Budou to jen vojáci nebo i civilní personál? Nebudou to jen vojáci, bude to zhruba 80 lidí jako obsluha, budou to civilisté na kontrakt a hlídat je bude 120 vojáků, kteří budou mít pouze pěchotní lehké zbraně. Případná stanice bude na českém území, ale tam bude americká jurisdikce? Americká jurisdikce by byla uvnitř americké základny. A vně základny by podléhali českému právu? Ano, ať už vojáci nebo civilní personál. Veřejnost je v drtivé většině proti umístění radarové stanice na českém území. Mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Tamáš říká jeden z důvodů: „Jsme proti tomu, aby se u nás vybudovala základna, ať už na ní budou rakety nebo radar. K míru a bezpečnosti v Evropě a na světě, je potřeba odzbrojovat. – nic pozitivního na tom nevidíte? – já na zbrojení nic pozitivního nevidím.“ …. slova mluvčího iniciativy Ne základnám Jana Tamáše. Existuje podle náčelníka generálního štábu armády České republiky Vlastimila Picka, hosta dnešních Impulsů, nějaký argument či argumenty proti umístění radarové stanice, pro které máte pochopení? Já si myslím, že umístění tohoto radaru na našem území nám neuškodí. A když vám řeknu, že ani neprospěje? Myslím, že prospěje, protože tento radar bude sloužit nám, bude sloužit lidem proti problematickým balistickým raketám. A kdybych vám řekl, že to říkat musíte, protože jste generál a máte takový úkol? Já to říkat nemusím, ale jako voják k tomu takto přistupuji. A když mluvíte s ruskými generály, máte pochopení pro ta ostrá slova, která pronášejí na adresu České republiky a Polska? Ruští vojáci mají problémy doma a ty zakrývají těmito otázkami. Jaké problémy máte na mysli? Myslím finanční problémy. Měl jsem možnost minulý týden poslouchat náčelníka generálního štábu Ruské federace, který sice přečíslil, že radar v České republice a případné rakety v Polské republice řekl, že oni přijmou adekvátní opatření, ale nějakým způsobem to dál nerozvíjel. Česká republika má už několik let profesionální armádu. Zeptali jsme se ve Vlašimi mladých chlapců: Byli byste ochotni jít do armády? „Určitě nešel. – Nešel, nechce se mi nikdy válčit. – Šel bych. – Některým klukům by to určitě prospělo.“ … zaznamenali jsme názory v ulicích Vlašimi. Po lednovém drogovém skandálu na armádní letecké základně v Čáslavi, kde byli zadrženi vojáci kvůli drogám, jsme slyšeli, že uchazeči o práci v armádě se budou muset v budoucnu podrobit testu na drogy. Už se tak stalo? Už se tak stalo. Naposledy v současné době jsme testovali 291 rekrutů, bohužel 7 z nich bylo pozitivně testovaných. Testy na přítomnost drog jsou už v armádě povinné? Ano, jsou povinné. Na podzim připravujeme testovat dalších 630 rekrutů. Sedm z 291 pozitivně testovaných. Není to vysoké číslo? Zdá se mi to vysoké číslo. Profesionalizace české armády se od začátku potýká s nedostatkem peněz. Vy jste při nástupu do funkce náčelníka generálního štábu české armády – krom jiného prohlásil : Hodlám pokračovat v profesionalizaci armády samozřejmě s přihlédnutím k omezeným finančním prostředkům“. Už máte, pane generále, spočítáno, jak se na profesionalizaci armády podepíše reforma veřejných financí současné vlády? Myslím, že určitě, jak se podepsala na všechny resorty, tak se podepíše i na resort obrany. My v současnosti čekáme na rozhodnutí vlády, jaký bude rozpočet pro roky 2008 až 2010. Máte tedy rámcovou představu, kde se bude hodně škrtat a které projekty to lidově řečeno odnesou? My v současnosti dokončujeme zpracování analýzy prvního kroku reformy, který byl ukončený v závěru loňského roku a kde jsme splnili počáteční operační schopnosti. Do května máme předložit vládě, jak jsme to vyhodnotili. Vláda, jak vezme tento materiál na vědomí, tak my začneme od 1. června pracovat na druhém kroku reformy české armády. To bude jasné do konce srpna. Máte už jasno v tom hodnocení, jak dopadla první etapa profesionalizace armády? Původně měla reforma české armády skončit v roce 2012. Je už jasné, o jak velkou dobu se reforma kvůli vládním škrtům v uplynulých letech a i letos zpozdí? Rok 2012 je nereálný. My předpokládáme podle toho, kolik dostaneme peněz do ministerstva obrany. Já si představuji, že reforma se posune do konce roku 2018. 2018 – to je tedy pravděpodobně nový termín profesionalizace armády? Neřekl bych profesionalizace. Profesionální armádu máme od 1.1. 2005. Jedná se hlavně o záležitost zbraní a zbraňových systémů. Které projekty budou odloženy, protože na ně není dost peněz? Nechci spekulovat o které projekty půjde. Musíme to vyhodnotit podle toho, kolik dostaneme finančních prostředků. Nebudete usilovat o nákup dalších 35 obrněných transportérů za zhruba tři miliardy korun? Vypadá to, že tato opce nebude realizována. Další věcí, která souvisí s profesionalizací armády jsou zahraniční mise. Česká republika je na Balkáně, v Afghánistánu, část vojenských policistů je v Iráku. Dojde v následujících letech k nějakému přehodnocení české armády v zahraničí? Co se týká našich zahraničních misích, tak my působíme v pěti zahraničních misích. Z toho plynou velké národy na logistiku. My v současnosti hledáme další možné zapojení, ale tak, abychom soustřeďovali další jednotky, například v Afghánistánu. Mohl byste být konkrétnější? Měli jsme velmi dobré zkušenosti, kdy jsme řídili provoz na Kábulské letišti. Uvidíme, jak to všechno dopadne, jak dopadnou jednání. To byste museli omezit některé části, které v Kábulu jsou nebo by se navyšoval by se počet českých vojáků v Afghánistánu? My máme stanovené určité počty osob českým parlamentem a tyto nechceme překročit. Ani nechcete požádat Poslaneckou sněmovnu o navýšení počtu v některých misích? Opět to závisí na počtu finančních prostředků. Uvidíme, jaké finanční prostředky budeme mít přiděleny. Ministr Kalousek rozhodne, kolik bude vojáků a kde? Nejen pan ministr Kalousek, ale samozřejmě celá vláda.