Ano, budeme jednat, odpověděla česká vláda Američanům k radaru
29. 3. 2007 Právo str. 1 Titulní strana
Naďa Adamičková, Marie Königová
„Ano, budeme jednat,“ rozhodla včera Topolánkova vláda odpovědět na americkou nótu dotazující se na český postoj k zahájení jednání o umístění radarové stanice v Brdech. S touto odpovědí schválila nótu požadovanou USA.
„Nóta je právně nezávazný dokument, jde spíše o politickou deklaraci,“ prohlásil po jednání vlády premiér Mirek Topolánek. V průběhu příštích týdnů a měsíců se tak rozeběhne vyjednávací mašinérie, na jejímž konci by mělo být hlasování o ratifikaci dvoustranné smlouvy v Poslanecké sněmovně.
S referendem vláda nepočítá. Ukončení vyjednávání předpokládají obě strany do konce letošního roku. Nóta je zatím tajná.
Jeden ministr se zdržel
Kladnou odpověď podpořili všichni přítomní členové vlády, pouze jeden se zdržel. Ministři ale odmítli sdělit o koho šlo s tím, že vláda rozhoduje ve sboru.
Vláda do své odpovědi začlenila sdělení, které si dali jako podmínku pro svůj souhlas zelení: bude usilovat o začlenění radarové stanice do budoucí architektury protiraketové obrany NATO. To vyhovuje i sociálním demokratům.
„Odrazilo se v ní, že vláda je koaliční,“ komentoval nótu na tiskové konferenci vlády ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) v narážce na článek, v němž vláda informuje USA o snaze začlenit radar do sytému NATO.
Ano, budeme jednat, řekla vláda k radaru
„To je náš základní požadavek,“ uvedl Schwarzenberg. Na rozdíl od Polska, kde má být umístěna raketová část základny, zvolilo Česko jiný přístup. Zatímco Poláci odpověděli na nótu jedinou souhlasnou větou, česká vláda podle premiéra považovala za nutné hned od počátku vymezit příslušné mantinely. O jaké jde, ale Topolánek neřekl, pouze uvedl, že odpověď bude odtajněna osmačtyřicet hodin po jejím předání Američanům. „Odtajnění v tomto případě neznamená zveřejnění,“ upozornil však. K dispozici ji tak budou mít po zmíněném časovém embargu vedle prezidenta také poslanci a senátoři.
Paroubek: z větší části rozumné
Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) ale připustila, že je to dlouhodobá záležitost. „Nechceme předstírat, že je to dohodnuté a téměř na spadnutí, čeká nás ještě mnoho práce, bude to dlouhá, možná trnitá cesta,“ poznamenala Parkanová. Podle dosavadních vyjednávání totiž Aliance zatím v budování protiraketové obrany nijak nepokročila, přičemž na financování amerického projektu v Evropě nemá peníze.
Kvůli požadavku na začlenění radaru do systému NATO označil rozhodnutí vlády „z větší části za rozumné“ šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.
Jeho strana ale trvá na referendu a své záporné stanovisko s umístěním radaru nezměnila. „Pokud nebude jen na bilaterálním základě, dá se v budoucnu ještě jednat,“ připustil včera Paroubek před novináři.
Podobné stanovisko tlumočil náměstku amerického ministra obrany Eriku Edelmanovi předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD), který se s ním spolu s dalšími poslanci včera sešel na pracovní snídani.
Hamáčkovi se ale nelíbí, že vláda odeslala odpověď Američanům, aniž o ni informovala jeho výbor. „Dřívější usnesení našeho výboru zní, že žádáme vládu seznámit nás s odpovědí před jejím odesláním,“ uvedl Hamáček.
Komunisté podle svého předsedy Vojtěcha Filipa naopak považují včerejší rozhodnutí vlády za důkaz přehlížení občanů. „Je evidentní, že vláda rozhoduje v rozporu s míněním většiny občanů a našich sousedů,“ řekl Filip Právu.
Zelená průzkumu
Vláda předpokládá, že brzy začnou ve vojenském prostoru v Brdech průzkumné práce, které by měly určit, v jakém místě v případě souhlasu radar bude stát.
„Nepůjde o žádné nevratné kroky, všechny kroky, které budou do ratifikace provedeny, jsou vratné v tom smyslu, že pokud by neproběhla ratifikace parlamentem, jsou vratné a k žádným problémům nedojde,“ prohlásil Topolánek.
Ministr Schwarzenberg upřesnil, že půjde hlavně o to, zda v místě nejsou nějaké pozůstatky po sovětské armádě. Kolik budou průzkumné práce stát, se zatím neví, ministr ale tvrdí, že to nebude velká částka. Kdo je bude hradit, ministři ani premiér nesdělili.
Česká jurisdikce
V každém případě ale prý budou v souladu s českými zákony. Těmi se budou podle Parkanové řídit i američtí vojáci. Pod americkou jurisdikci by měli spadat pouze v případech spáchání trestných činů v rámci služby na základně. Jako příklad ministryně uvedla útěk z hlídky, rvačku či trestný čin proti majetku USA. „Ve všech ostatních případech by byli souzeni českými soudy,“ ujistila Parkanová.
Topolánek již dříve odhadl, že pokud jednání s USA povedou k dohodě, v letech 2008 až 2010 by se začalo se základními pracemi na radaru. V letech 2011 až 2012 by se uskutečnily testy a následně by byl uveden do provozu.
Co podle premiéra obsahuje odpověď:
* ČR potvrzuje, že se rozhodla zahájit s USA jednání;
* ČR uznává existenci hrozeb, proti kterým má být protiraketová obrana nastavena, uznává, že systém protiraketové obrany posílí bezpečnostní vztahy jak bilaterálně, tak v rámci NATO;
* ČR uznává potřebu vývoje protiraketového systému a informuje americkou stranu, že bude usilovat o začlenění radarové stanice do budoucí protiraketové obrany NATO;
* ČR potvrzuje, že USA mohou provádět určité průzkumy a přípravné práce za přesně daných podmínek a v souladu s českým právním řádem;
* ČR dále vymezuje dohody, o kterých bude s USA jednat - jde o dohodu o protiraketové obraně, dohodu o ochraně utajovaných skutečností a dohodu o statutu ozbrojených sil v dvoustranné podobě;
* ČR klade důraz na slučitelnost s českým i mezinárodním právem, na suverenitu země a nutnost definitivního odsouhlasení parlamentem;
* V celém textu je kladen důraz na slučitelnost s českým i mezinárodním právem, na suverenitu ČR a na nutnost definitivního odsouhlasení procedury dané ústavou.
Ministr informoval NATO
Schwarzenberg včera telefonicky informoval generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera o předání nóty Spojeným státům. Ministr mu poděkoval za opakovanou podporu v diskuzi o protiraketové obraně. Scheffer předpokládá, že se americký systém stane základem pro budoucí rozšířenější systém NATO.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Michail Kamynin v reakci na rozhodnutí české vlády zahájit s USA rozhovory o umístění radaru řekl, že tuto otázku bude Rusko vznášet při všech jednáních s českými představiteli. Podobné otázky by se podle něho neměly řešit „za zády Moskvy“.
„Ruská strana musí být plně informována o záměrech a plánech a musí se vést odpovídající rozhovory. Toto téma bude nastolováno při našich kontaktech s Prahou,“ citovala Kamynina podle ČTK rozhlasová stanice Echo Moskvy.