Případné umístění americké raketové základny v Česku
Rozhlasová stanice: ČRo 1 - Radiožurnál
Datum: 8.3. 2007
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prezident naší republiky a zástupci ministerstev zahraničí a obrany v současné chvíli jednají se špičkami americké administrativy a jedním z bodů jednání je i otázka případného umístění americké radarové základny na českém území. To vše v době, kdy naši přední politici informují o tématu amerického protiraketového deštníku rozporuplně, nedostatečně a veřejná debata na toto téma trpí značnou neodborností. Resort obrany zatím uspořádal jen jednu tiskovou konferenci, na které novinářům předváděl radarovou stanici v Nepolisích. V dnešních Dvaceti minutách tak máte možnost v podstatě poprvé v médiích slyšet relevantní informace o americkém radarovém zařízení, které by společně s polskou raketovou základnou mělo tvořit evropskou součást protiraketového deštníku. Ve studiu tedy vítám specialistu na protivzdušnou obranu z ministerstva obrany, jednoho z těch, kteří připravují podklady pro politická rozhodnutí. Analytik Luboš Marek, dobrý den.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Dobré odpoledne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Marku, co by tady vlastně mělo stát, pokud by se naši politici s Američany dohodli?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Tak, pane redaktore, jak jste již řekl v úvodu, Američané k nám plánují, nebo nás požádaj, nebo nás ... vyhlásí spolupráci ... požádali o rozmístění radiolokační stanice kmitočtového pásma zhruba devět až deset gigaherz, to znamená radiolokátoru, kterej vysílá s vlnovou délkou zhruba tři centimetry. Co se týká technických dat tohoto radiolokátoru, můžeme jako ministerstvo obrany k tomu uvést, že výkon tohoto radiolokátoru, takzvaný střední výkon se bude pohybovat okolo sto sedmdesáti kilowatt, špičkový výkon se bude pohybovat v rozmezí osm set kilowatt až čtyři a půl megawatt.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A, pane Marku, k čemu by to radiolokační zařízení mělo sloužit?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
V principu tento radiolokátor bude sloužit k detekci letící balistické řízené střely, respektive její bojové hlavice, která bude směrovat do bráněného prostoru, to znamená do prostoru České republiky, Polska, případně dalších spojenců Aliance nacházejících se v Evropě.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
K tomu, které území by bylo eventuálně bráněno tou soustavou polské a české základny, se rozhodně ještě dostaneme. Odkud by podle vašeho názoru, pane Marku, mohly letět ty střely, na které by český radar naváděl antirakety?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Jelikož se předpokládá, že tento systém je vyloženě obranný, není určen v žádném případě proti Ruské federaci, Číně a ostatním aktérům, které vlastní mezikontinentální balistické rakety. Je tento systém prioritně určen proti nepřátelským státům, které se mohou v budoucnosti nacházet v oblasti Středního a Blízkého východu, to znamená státům například Írán, Sýrie.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To, že říkáte, že není prioritně určen například proti Ruské federaci nebo Číně, to znamená, že někdo určí, že nebude nasazen tímto směrem, nebo prostě jeho technické parametry to neumožňují?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Nejen technické parametry to neumožňují tohoto systému, ale i vlastní konfigurace, tak jak ty prvky systému protiraketové obrany, ať i amerického nebo v konfiguraci radiolokační stanice v České republice a interceptoru v Polsku a dalších prvků, jako například křižníku AEGIS, tyto systémy se musejí nacházet v bezprostřední blízkosti potenciální krizové oblasti.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Říká v těchto Dvaceti minutách analytik ministerstva obrany Luboš Marek. Jaké energetické požadavky bude mí ten radiolokátor, pokud by stál na českém území?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Jednoznačně můžu říct, že součástí nabídky Američanů jsou tyto agregáty, které budou napájet tento radiolokátor. Primárním radiolokátorem, který zabezpečí napájení vlastní radiolokační stanice, je dieselový nebo turbogenerátorový systém, generátor o výkonu jedna celá dva megawatt. Celou základnu v konfiguraci, která bude upřesněna v dalším jednání, se pak předpokládá, že tato základna bude napájena jedním až dvěma dieselovými nebo turbinovými generátory o výkonu tři až čtyři megawatt.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Znamená to, že to zařízení vůbec nebude připojeno na elektrickou síť České republiky?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Ne, ne, ne, to byl omyl. V mírovém, to znamená v režimu, kdy obsluha radiolokátoru bude provádět každodenní provoz, údržbu systému, výcvik, tento systém bude napájen z rozvodné sítě České republiky. V případě vzniku potenciální krizové události, to znamená, kdy by proti nepřátelské raketě byla odpálena antiraketa, přejde tento systém do režimu vlastního napájení a bude výhradně používat tyto napájecí prostředky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, že ta obava v průběhu například cvičení nebo potom, samozřejmě si to nikdo nepřeje, ale v průběhu ostré akce, že by byla odstavena daná elektrorozvodná síť daného regionu, tak ta představa je mylná?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
To nepředpokládám, že by byla odstavena. A nedovedu si představit, že by obsluha této radiolokační stanice byla vystavena této možnosti.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Marku, jaký vliv má záření, které ten radiolokátor emituje na živé organismy?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
To je poněkud složitější otázka. Nicméně je třeba zdůraznit, že tento radiolokátor, který vysílá, jak jsem již řekl, v pásmu devíti až deseti gigaherz, emituje, nebo respektive tvaruje úzký směrový paprsek o šířce nula celá osmnáct stupně v sektoru zhruba třináct krát třináct stupňů. Co se týká bezpečnosti nebo vlivu na občany České republiky, je potřeba si uvědomit, že hlavní osa tohoto radiolokátoru bude vždy vysílat minimálně dva stupně nad úrovní terénu. Toto znamená, že případná osoba, která by se nacházela v ose tohoto paprsku, by příkladně na vzdálenost šest a půl kilometru musela se nacházet ve výšce zhruba sto devadesáti dvou metrů a byla by zatížena zářením zhruba deseti miliwattů na centimetr čtvereční.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A teď pro nás normální lidi to znamená co?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Obávám se, pane redaktore, ale na tuto otázku bude jistě odpovídat například Státní zdravotní ústav, který bude provádět spolu s Američany studii vlivu na životní prostředí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Určitě jste se, pane Marku, dostal ke studiím, které hovoří například o ruských radarech, které jsou umístěny v současné době v Ázerbajdžánu. Některé z těchto studií hovoří o tom, že vzrůstají některé typy onemocnění u civilního obyvatelstva v okolí těchto radarů. Je možné z vašeho pohledu očekávat něco takového u radaru, který by byl umístěn u nás?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Jak jsem již, pane redaktore, řekl, tuto otázku bude zkoumat Státní zdravotní ústav nebo příslušné instituce České republiky a nejsem si vědom, že by takovéto následky tento radiolokátor mohl na české obyvatelstvo mít.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jak je zajištěno, aby ten vyzařovaný paprsek radaru nezasáhl a nepoškodil nebo nějak neovlivnil letadla v českém vzdušném prostoru?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Domnívám se, že v průběhu jednání s americkou stranou budou stanoveny limity, to znamená sektory vyzařování tohoto radiolokátoru. K tomu můžu dále uvést, že v průběhu, řekl bych, pozorování, nebo porovnání jaksi obdobných radiolokátorů v Americe, nebo ve Spojených státech můžu říct, že jednoznačně tyto radiolokátory mají vymezené sektory vyzařování. Tyto sektory vyzařování jsou zabezpečeny jak mechanicky, tak i elektronicky, to znamená softwarově. Mimo tyto sektory tento radiolokátor nevyzařuje. Co se týká té vzdálenosti, dá se říct, že na vzdálenost zhruba těch čtyř až třinácti kilometrů, co je ten bezpečnostní sektor kolem tohoto radiolokátoru, nebude mít radiolokační vyzařování vliv na jakýkoliv předmět, to znamená i na letoun.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, kdyby se ve vzdálenosti od čtyř kilometrů dále pohybovalo kolem vyzařujícího radiolokátoru letadlo, tak to záření na něj by nemělo mít vliv.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Teoreticky, když připustíme tuto možnost, musíme si uvědomit, že šířka vyzařovaného signálu je zhruba nula celá jedna stupně, to by znamenalo, že tento letoun by musel protnout tento úzký paprsek. Intenzitu signálu nebo zařízení tohoto letounu nejsem schopen posoudit.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Říká v těchto Dvaceti minutách analytik ministerstva obrany a specialista na protivzdušnou obranu Luboš Marek.
Hovoříme samozřejmě zejména o uvažované radiolokační stanici, která by mohla stát na českém území. Jejím jakýmsi protějškem by v Polsku měla být základna, která by byla osazena takzvaným antiraketami. Popište mi vlastně činnost, pane Marku, té kombinace těchto dvou základen.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Zjednodušeně. Dá se říct, že případná nepřátelská raketa odpálená například, jak jsem již uvedl, z Blízkého, Středního východu, bude identifikována, detekována předsunutým radiolokátorem, který se může nacházet například v oblasti Černého moře, bude to radiolokátor křižníku AEGIS. Signály z tohoto radiolokátoru budou předány do systému řízení, na základě těchto údajů předběžných bude aktivován střelecký radiolokátor v České republice, který provede detailní změření přibližujícího se objektu, to znamená balistické rakety nebo její bojové hlavice. A na základě těchto dat bude vydán a zpracována konfigurace letové trajektorie a ... omlouvám se, interceptoru, který bude umístěn v Polské republice. Tento interceptor bude odpálen do předpokládaného prostoru střetu s nepřátelskou bojovou hlavicí nebo raketou. Po dobu jeho letu bude mu nadále prostřednictvím získaných dat radiolokátorem v České republice upřesňovaná poloha cíle. Zhruba ve vzdálenosti, říkám teoreticky, několik stovek kilometrů před předpokládaným střetem mu bude uložen, nebo respektive na jeho palubu, tohoto interceptoru, bude předaný konkrétní obraz, podoba cíle. Po tomto okamžiku bude se ... dojde k oddělení vlastního kinetického útočného stupně a tento útočný stupeň bude sám naveden svojema schopnostma na tuto raketu, kterou potom nárazem zničí kinetickou energií.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme zpátky k tomu, který, nebo které teritorium, která území by byla chráněna právě tou kombinací polské a české základny.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Z praktického hlediska lze říct, že teritorium bude chráněno takové, aby se nacházelo v ose případného útoku balistickou raketou. Z toho lze jednoznačně odvodit, že to musejí být a mohou být pouze rakety z Blízkého a Středního východu, ne tedy z Ruské federace, tak jak se mnohokrát v některých médiích spekuluje.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A co se týče ochrany daného teritoria, je možné, že ta kombinace polské a české základny je určena pro ochranu území Spojených států amerických?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Částečně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Částečně znamená co?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Částečně znamená to, pokud cítíme, nebo Američané cítí ohrožení ze strany mezikontinentálních balistických raket, které by potencionálně vlastnily státy v krizovém regionu Blízkého a Středního východu. Jak víme, tyto rakety nevlastní tyto státy, tudíž po mého pohledu není Amerika ohrožená ani těmito raketami.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Teď abych tomu ...
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Tam bysme museli předpokládat, že tyto státy získají technickou schopnost konstruovat raketu s dosahem nad šest tisíc kilometrů.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A podle toho, co víte ze své práce a ze svých zkušeností, tak tento region, to znamená Írán například nebo Sýrie, takové rakety nevlastní zatím.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
V současné době můžu říct, že tyto regiony, nebo tyto státy vlastní pouze rakety dosahu maximálně tisíc pět set kilometrů. Jestliže použijí lehkou, lehčí bojovou hlavici než nominální, to znamená hlavici o hmotnosti nižší než sedm set kilo, mohou teoreticky dosáhnout až na území České republiky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Znamená to, když to vezmeme poněkud obecněji, pane Marku, zvýšila by radiolokační základna Spojených států amerických na našem území bezpečnost České republiky?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Bezpečnost jistě v tom smyslu, že by nás ochránila před raketami dosahu dva a půl tisíce kilometrů, to znamená raket středního dosahu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu když si vzpomeneme například na druhou a nakonec i na první válku v Zálivu nebo na operace v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech, tak dobře víme, že mezi první údery patří údery právě na radiolokační stanice, poté na přetnutí komunikačních tras. Nebyl by tedy ten radiolokátor umístěný v České republice jedním z prvních cílů eventuálního útoku?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Jestli, pane redaktore, berete v úvahu tu věc, že by proti nám útočily státy, jako je Írán a Sýrie, dá se říct, že by tento radiolokátor mohl být cílem prvního úderu za předpokladu, že by dosáhly takové technické úrovně, aby tento velice bodový cíl vůbec zasáhly. V dnešní ... při dnešních znalostech můžeme říct, že přesnost íránských raket v teoretické rovině se rovná zhruba jedné tisícině vzdálenosti, to znamená přesnosti dva a půl kilometru a vyšší. Nepředpokládám, že by tato radiolokační stanice byla zničena úderem balistických raket Íránu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já se ještě jednou vrátím s dovolením k Ruské federaci, protože vy jste několikrát zopakoval, že rozhodně toto zařízení by nebylo namířeno proti střelám mířících právě z Ruské federace, nebo letících z Ruské federace. Mohlo by být?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Teoreticky může být všechno možné, ale problém ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ptám se na toto konkrétní zařízení.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Problém spočívá v tom, že žádná z trajektorií potencionálně balistických raket mezikontinentálních odpálených z Ruské federace nekříží území České republiky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jak to víte?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Jednoduchá projekce balistické trajektorie, jestli by balistické rakety odpálené z Ruska měly napadnout Spojené státy, jak se tvrdí, to znamená jejich systémy včasné výstrahy například v Grónsku, na Aljašce nebo v Massachusetts, žádná z trajektorií nemůže vést přes Českou republiku, respektive Polsko.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, že tento systém polské a české základny by byl pro tyto trajektorie nepoužitelný.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
A naopak. Naopak znamená to, že systém u nás nebo respektive v Polsku nemůže v žádném případě působit proti těmto balistickým raketám, které letí de facto jiným směrem.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Může tento systém, který vy nazýváte obranným, působit útočně? Mám na mysli opět tu kombinaci polské a české základny.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Rozhodně ne. Neznám žádnou antiraketu, která není vybavená bojovou hlavicí tříštivou nebo nějakou výbušnou, která by mohla bejt využitá jako útočný prostředek.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček prohlašuje v českých médiích, že americký x-bant radar, tedy to zařízení, které by tady mohlo být instalováno, bude umět monitorovat provoz na ruských kosmodromech. Nevím, jestli jste tu zprávu zaregistroval. Je to správná ... správný názor, nebo to tak vůbec není?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Pane redaktore, jak jsem již v úvodu řekl, tento radiolokátor má extrémně úzký vyzařovací paprsek a je rozmítán v třinácti stupních. Nedovedu si představit, že by Američané, potažmo obsluha tohoto radiolokátoru plýtvala prostředky, aby sledovala de facto náhodně nějaký prostor bezúčelně za nějakým pochybným cílem, monitorování nějakých kosmických zkušebných zařízení nebo ruských raket, když tyto údaje jsou běžně dostupné jinými prostředky. Zde se může říct například, že tento radiolokátor má rozlišovací schopnost patnáct centimetrů, to ovšem znamená rozlišovat schopnost v dálce. V úhlu, což je další technický parametr, který není vzpomínán, už se tato hodnota pohybuje v rozsahu šesti a půl kilometru, tudíž ta přesnost je diskutabilní. A je to velice jednoúčelový prostředek, který má provést přesnou detekci útočící rakety nebo její hlavice a provést detailní rozlišení, jestli se jedná o samostatnou bojovou hlavici nebo jestli tento prostředek, to znamená ta raketa, je vybavená klamnými cíli, které by ztížily působení interceptorů a jejich působení na tento cíl.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte dnešních Dvacet minut, jejichž hostem je analytik ministerstva obrany Luboš Marek.
Pane Marku, jaká je vlastně účinnost, současná účinnost toho protiraketového deštníku, který má zatím body zejména kolem území Spojených států?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Trošku komplikovaná otázka, nicméně na ni odpovím. Takovou účinnost, jakou jsme schopni dosáhnout.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To je lišácká odpověď. Tak já tu otázku posunu. Hovoří se o účinnosti, skeptici hovoří o účinnosti deset procent, blíží se to k padesáti procentům, jak to je? Dá se to vyjádřit vůbec?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Dá se to vyjádřit. Zhruba teoreticky bych já ze svého pohledu uvažoval, nebo bych se pohyboval nad účinností nula celá osm. Pouze interceptorů, které mají bránit Spojené státy nebo území Evropy. Ovšem v této souvislosti je potřeba říct, že na procesu míšení balistických raket se nebudou podílet pouze tyto interceptory, ale i další prvky, jak již bylo řečeno, křižníky AEGIS, které právě budou nést tu hlavní sílu a odpovědnost za ničení balistických raket bezprostředně po jejich startu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozuměl jsem vám dobře, že jste říkal, že z vaší zkušenosti byste odhadl účinnost tohoto deštníku protiraketového na nula celá osm procenta?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Ano. Ne, ne, ne. Pravděpodobnost nula celá osm, to znamená osmdesát procent.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím. Tak to jsem ... chvíli jsem si myslel, že jsem špatně slyšel. Poslední otázka. Jaká doporučení vlastně dává ... dávají odborníci ministerstva obrany nebo česká armáda politikům v otázce umístění radarového zařízení? Jaká data jdou od vás směrem k nim?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Data taková, abysme získali detailní informace a přístup k informacím, které nám americká strana je schopná a ochotná poskytnout a bude muset schopná poskytnout být, abysme zabezpečili veškeré odpovědi občanů České republiky, aby byli seznámeni s účinností, neúčinností tohoto systému, s vlivem na životní prostředí a na jejich zdraví v okolí této základny.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dokázal byste nějakým způsobem, pane Marku, popsat tu sumu dat, kterou máte teď k dispozici? Je dostatečná, je kompletní?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Z mého pohledu splňuje tak z osmdesáti procent.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Kdy dostanete ten zbytek?
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Předpokládám, že to bude otázkou dalšího jednání v několika málo týdnech.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut s analytikem ministerstva obrany a jedním z těch, kteří připravují podklady pro politická rozhodnutí, která se budou týkat například amerického radiolokátoru v České republice. Luboš Marek byl hostem těchto Dvaceti minut. Děkuji, že jste přišel, a na shledanou.
Luboš MAREK, specialista na protivzdušnou obranu, analytik, Ministerstvo obrany ČR
--------------------
Není zač, na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor