V Seville proti radaru nikdo nic nenamítal

 

16.2. 2007

NÁČELNÍK GENERÁLNÍHO ŠTÁBU PAVEL ŠTEFKA:

* Poslední měsíce prožívá Česká republika debatu o záměru USA vybudovat na našem území radar protiraketové obrany. Jaké jsou podle vás hlavní důvody se k systému připojit?
Ten systém je americký a má hlavně chránit Spojené státy, ale protože je v Evropě a evropské státy na to nejsou připraveny, protože jsou to drahé a sofistikované systémy, bude určitě schopen bránit i evropské státy.

* Ochránil by protiraketový systém i ČR před útokem raket?
Jsem o tom přesvědčen.

* Podle některých expertů antirakety mají ničit balistické rakety ve střední fázi letu, ale nejsou určeny k ničení raket v sestupné fázi letu.
To není pravda. Záleží, odkud raketa vyletí. Nejdřív ji musí zachytit družice, ta informace přenese do řídicího střediska, to zapne radary. Po vyhodnocení a upřesnění se vyšle raketa. Nemusí být pravda, že se každá raketa a antiraketa potkají a zničí se. Těch antiraket by mělo být jenom deset, takže si nemyslím, že by systém měl být zaměřen proti velkým státům, jako je Rusko. V začáteční fázi, než je vše vyhodnoceno, ta raketa být zničena nemůže. Je ničena ve fázi střední, ale může tomu tak být i během sestupu rakety. Musíme se ptát, co je lepší - aby sem dopadla raketa s jadernou hlavicí, nebo její zbytky?

* Jsou hrozby, kvůli kterým se ta obrana buduje, tak vážné?
Ke každé zbrani existuje protizbraň. Jelikož balistické zbraně existují, můžeme se jenom dohadovat, které státy je mají a jaký mají v současné době dosah a jaký budou mít za pět let, kdy by měl být ten protiraketový systém připraven. Tyto státy budou své systémy vyvíjet a rakety budou dosahovat většího dosahu.

* Je hrozbou hlavně Írán, který se pokouší o výrobu jaderné technologie?
Takové jsou zpravodajské informace. Také je tu Severní Korea.

* Už se ví, kde by radar měl být? Mluví se o jihozápadu Brd.
Ano. Už je vybrána jedna lokalita. Bohužel je na mapě, která je utajovaná.

* Kdy se to veřejnost doví?
Pokud je to utajované, tak se to tak rychle nedoví. Odtajní se to, až se radar začne budovat. V současné době to říkat a někoho s tím znervózňovat je zbytečné. Musí se udělat různé vrty a nakonec se může zjistit, že to není nejlepší místo.

* Soc. dem i zelení, kteří jsou ve vládě, chtějí, aby radar byl alianční, je to možné?
Byl jsem s paní ministryní Vlastou Parkanovou v Seville na jednání ministrů obrany NATO, kde tento problém otevřela. Jde o to, aby systém zvýšil bezpečnost. Za další by to měl být systém, který by měl být zapracován do aliančního systému. Ten je ale zatím v oblasti teorie. Bez Spojených států, které technologie mají, není Evropa vlastní protiraketovou obranu schopna financovat. Spojené státy jsou součástí NATO, jde tedy o to, jak nyní bude Aliance se Spojenými státy jednat a jak se k tomu jednotlivé státy postaví. Na podzimním summitu v Rize řekl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, že se tento problém bude dále diskutovat a řešit.

* Proč návaznost na americký systém summit přímo nepotvrdil?
Summit v Rize byl dřív (listopad 2006), než jsme byli osloveni. Je v tom vývoj. V Rize se řeklo, že ten systém se teoreticky připravuje. Nyní přišla iniciativa Spojených států a nyní se to musí řešit. Ten systém je tak drahý a sofistikovaný, že si nedokážu představit, že by tady byl jeden systém americký a druhý evropský.

* Jak na záměr USA vybudovat ve střední Evropě část své protiraketové obrany reagovali spojenci v Seville?
Reagovali na to slovy, že se musí diskutovat. Vzpomnělo to asi pět zemí, Německo, Dánsko...

* Mluvil tam o tom někdo negativně?
Ne.

* NATO si nechalo vypracovat studii proveditelnosti. Lze k tomu říci více podrobností, než které jsou známy? Jediné informace totiž jsou, že protiraketová základna je proveditelná a že studie čítá deset tisíc stran.
Dnes podrobnosti nelze říci, protože je to utajené. Já osobně jsem studii taky neviděl, takže k tomu nejsem schopen říci víc.

* Jsou státy, které protiraketovou obranu USA v Evropě nepodporují? Podle soc. dem. stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka to nelibě nesou Kanada, Francie a skandinávské země...
Nyní v Seville k tomu nikdo nic nenamítal. Naopak tam byla podpora, aby se o tom začalo více diskutovat. Ani dříve jsem žádnou kritiku neslyšel.

* Jak vnímáte vyhrožování a kritiku Ruska?
Nevím, proč se Rusko toho systému tak bojí. Jestli jsou údaje, které máme od Američanů, správné, tak se bude jednat o radar a deset raket. Jestli má Rusko stovky raket, tak se nemá čeho bát. Je to ale dobrá příležitost - v té době se v Dumě projednávalo přidělování peněz i na kosmický program - získat peníze.

* Co Putin, ten to také kritizoval?
To je politická věc, k tomu bych se nerad vyjadřoval. Někteří ruští generálové sice říkali, že radar bude sledovat jejich území, ale to není pravda, protože může sledovat jen odpálené rakety. Nemůže sledovat, co se děje na zemi. To je teoreticky nemožné. Je to střelecký radar.

* Jak bude jištěno, že zařízení nebude nějak zneužito?
To vyplývá z toho systému. Myslíte, že by tam místo antiraket byly rakety? Bylo by to zbytečné, protože těm, kdo vlastní jaderné zbraně a nosiče, které jsou schopny dostřelit kamkoli, je jedno, odkud budou rakety odpalovat. Můžou například střílet z ponorek. Také se to dá jistě zkontrolovat. Pokud něco tady vznikne, tak to bude pod velmi podrobnou mezinárodní kontrolou.

* Bude mít i Česká republika také kontrolní roli?
To je dobrá otázka, na kterou nejsem schopen odpovědět. To je otázka vyjednávání. Doposud není dojednáno nic.

* Radar společnost rozděluje. Řadě lidí nevadí ani tak samotný radar, ale že ho prosazuje Bushova vláda, která má máslo na hlavě kvůli Iráku. Myslíte, že by nebylo lepší počkat, jak se k tomu postaví nový prezident zvolený na podzim 2008?
Nevím, jak vám na takovou otázku odpovědět. Zahraniční politika Spojených států je jasná. Že by se nějak výrazně změnila s novou vládou? To nevím. Vybudování takového systému trvá nějakou dobu. Někdy je o tom nutné začít jednat. Nyní na to Američané mají peníze, tak začali. Nevím, jestli na to politicky vhodná doba je, nebo není.

* Vy osobně máte o záměru USA nějaké pochybnosti?
Pokud je ten systém takový, že bude schopen chránit kromě Spojených států i evropské země včetně České republiky, a pokud nám někdo takový systém nabízí, tak se ptám, proč bychom nechtěli chtít. Pokud je to tak, já vidím ten systém jako přínosný.

* Jako náčelník generálního štábu 1. března skončíte. Ve funkci jste od roku 2002, kdy ještě v armádě sloužili branci. Co se za těch pět let s armádou, která je dnes plně profesionální, událo podle vás podstatného?
Od roku 2002 probíhá reforma, což hovoří samo za sebe. Bývalá těžká armáda se kompletně změnila. Někdo spočítal, že jsme změnili 33 oblastí. To znamená všechno. Ale hlavně se změnilo myšlení lidí. Nejde o to, že by měl někdo staré názory, ale lidi museli pochopit, že reforma, která byla drastická, protože znamenala rušení stovky posádek a přesuny lidí, je pro příští vojenskou generaci. Ta nebude znát velké množství nefunkčních posádek, které bez mobilizace nedokázaly fungovat. Také jsme museli něco udělat s branci. Mladí lidé neměli zájem sloužit v armádě. Byly iniciativy z obou komor parlamentu zkrátit službu na šest či devět měsíců, což by ale nemělo smysl. Takže už v roce 2004 padlo rozhodnutí profesionalizovat, i když se původně počítalo s rokem 2006. V ostatních státech to trvalo okolo sedmi let. U nás stačily dva roky.

* Jsou problémy s rekrutací. Loni armáda sháněla například řidiče těžké techniky...
Museli jsme ve Vyškově vytvořit výcvikové středisko, kde si řidiče nyní vychováváme. Dneska nám chybí hlavně lékaři. Jinak nemáme žádný problém. Loni jsme brali 2300 osob, zájemců bylo deset tisíc. Letos máme šest tisíc zájemců a bereme tisícovku. Vypadá to dobře, ale třetina až polovina hned odpadne na fyzických a zdravotních testech.

* Armáda omezila i techniku. Byl jste velitelem tankové divize. Jak jste nesl, když se tankové vojsko za vašeho velení zredukovalo na třicet kusů?
Nesloužil jsem jako velitel tankové divize, ale jako velitel mechanizovaného pluku. Tehdy byla jiná situace. Proti stálo NATO a Varšavská smlouva. Měli jsme několik tisíc tanků, obrněných vozidel a dělostřeleckých systémů. Dnes je jiná doba, v roce 1999 jsme vstoupili do NATO a podle článku pět v případě potřeby ostatní státy pomůžou, a proto není potřeba držet a živit tak obrovskou armádu. Měli jsme 150 tisíc vojáků a dnes budeme mít i s občanskými zaměstnanci 35 tisíc. Tanků je opravdu málo, ale ty už nejsou rozhodující.

* Blíží se doba, kdy se budeme muset rozhodnout, zda opustit vševojskovou strategii a zaměřit se na vybrané obory?
Já jsem zastáncem vševojskové armády s rozumnou specializací. Specializované vojsko by nemohlo samostatně existovat. Nyní máme dvě mechanizované brigády jako základ - dvě brigády není žádné velké množství - k tomu brigády druhu vojsk. Potom máme specializovanou brigádu chemickou a specializaci na pasivní sledovací systémy. Operaci vždycky musí dokončit pěšák. Můžete mít skvělé letectvo, například jako Američané, to udělá spoustu práce, ale potom tam musí mechanizované vojsko dojít. A to zase nemůže existovat bez podpory. Žádný stát nemá jen specializovanou armádu.

* Zažil jste řadu ministrů obrany ...
Pět.

* ...který měl na armádu největší vliv?
To se dá těžko říci. Ministr Tvrdík nastartoval reformu, to mu nikdo nevezme. Další ministři v reformě pokračovali a řešili, co bylo připraveno.

* Byly momenty, kdy jste se s ministerstvem dostal do kolize?
Vojáci jsou podřízeni ministerstvu. A já tvrdím, že ministerstvo má dělat politickou práci a vojáci vojenskou práci. Pracovních kolizí bylo obrovské množství. Když se tvořila reforma, tak na jedné straně byly představy týmu, který ji tvořil, a na druhé straně byla realita. Když jsme slyšeli poprvé, jak bude reforma vypadat, protože se k tomu vojáci příliš nepouštěli, přišlo nám to hodně revoluční. Nejhorší to bylo v květnu 2003, kdy kvůli snížení rozpočtu rezignoval ministr Tvrdík.

* Co budete dělat dál?
To je další otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Ne že bych nechtěl. Myslím, že by bylo vhodné pokračovat v diplomatické kariéře. Zatím mi nic z ministerstva zahraničí nebylo nabídnuto. Mám se setkat s panem premiérem. Pokud mi nic nenabídnou, budu si muset hledat práci.

***
Jestli jsou údaje, které máme od Američanů, správné, půjde o radar a deset raket. Jestli má Rusko stovky raket, tak se nemá čeho bát.

Autor: Oldřich Danda