Základna budí obavy

Berounský deník

1.2. 2007

Praha/Příbram - Radarová základna Spojených států sledující útočné rakety dlouhého doletu vystřelené z Íránu či dalších problémových států na Středním východě a v Asii vyroste v jihozápadní části Brd, na pomezí středních Čech a Plzeňského kraje. Možná poblíž Věšína u Rožmitálu, možná na některém z okolních kopců.

S největší pravděpodobností. Nyní jsou sice nejvíc slyšet hlasy odpůrců přítomnosti cizích vojáků - lze ale předpokládat, že jednání, která o vybudování základny s Američany nepozorovaně vedou vysocí státní úředníci už několik let, směřují k jednoznačnému závěru.

„Asi je těžko přesvědčíme, aby radar postavili jinde,“ připouští starosta Příbrami Josef Řihák, jeden z nejhlasitějších odpůrců radarové základny.

Pokud na jeho slova dojde, radar tvořící součást deštníku protiraketové obrany by měl začít fungovat v roce 2011 nebo 2012.

Pokud naši poslanci dají budování amerického radaru zelenou, nemělo by to negativně ovlivnit život místních občanů ani výletníků.

„Sám jsem pronikal do Brd na pravé hříbky. Moje první otázka byla, zda to bude možné,“ svěřil se místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Podle něj je nyní na místě dojednat výhodné podmínky pro všechny zainteresované strany - Američany, český stát i brdské obce.

Ty by se v souvislosti s budováním základny mohly dočkat například posílení vodovodů v oblasti nebo oprav komunikací.

Omezení spojená se základnou by prý měla být minimální. „Její území včetně ochranné zóny nebude větší než dva krát dva kilometry,“ vymezil náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Pojar území, které by zůstalo zakázanou zónou.

„A plány na zprůchodňování a otevírání vojenského prostoru v Brdech budou pokračovat,“ slíbil.

Záměr vybudovat základnu USA rozděluje místní obyvatele na zastánce přítomnosti cizích vojsk a její odpůrce.

Ta druhá skupina se nyní jeví jako početnější.

Amerika však nechce stěhovat své vojáky do Brd proti vůli místních obyvatel. Chystá se proto vysvětlovat a přesvědčovat. „Osobně jsem připraven vydat se do regionu a přímo na místě vše vysvětlovat,“ slíbil velvyslanec USA Richard W. Graber.

Podobné vysvětlovací mise chytají podle Pojara i české orgány.

Otázky a odpovědi:

• Jaké jsou negativní dopady radarové základny na okolí?

Minimální. Radar není v provozu neustále, ale jen v době nebezpečí nebo ve chvílích zkoušek a cvičení. Jeho paprsek směřuje nahoru a nezasahuje zem. Radar stojí na kopci a paprsek vysílá v úhlu minimálně dva až pět stupňů. Budou plněny všechny normy.

Tomáš Pojar, ministerstvo zahraničí

• Z Brd se čerpá pitná voda pro mnoho obcí regionu. Neohrozí stavba její zdroje?

Ekologie byla důležitou otázkou a případná výstavba základny i její činnost by musely splňovat všechny normy.

Brigádní generál Ivo Zbořil, ředitel operační sekce ministerstva obrany

• Neohrozí provoz radaru příjem televizního signálu a fungování mobilních telefonů?

Nikoli. V době, kdy by měl radar zahájit provoz, už bude u nás fungovat digitální televizní signál. A ten, jak ukázalo měření u obdobné základny v Japonsku, to nenarušuje.

Tomáš Pojar, ministerstvo zahraničí

• Snížila by základna nezaměstnanost na Příbramsku?

České firmy budou mít možnost zúčastňovat se výběrových řízení.

Tomáš Pojar, ministerstvo zahraničí

• V Jincích se buduje nákladná základna dělostřelců. Bude 3. dělostřelecká divize Armády ČR moci nadále cvičit v brdském vojenském prostoru?

Výstavba a další činnost dělostřelecké základny nebude výstavbou radaru dotčena. Totéž platí pro vstup do okrajových částí Brd - otevíráme je v březnu; zpřístupněny budou tak, jak bylo plánováno.

generál Ivo Zbořil, ministerstvo obrany

Dotazy zodpoví telefonní linka

Krajský úřad chce zveřejnit číslo telefonní linky, jejímž prostřednictvím se zájemci mohou dovědět vše, co je v souvislosti se základnou zajímá. „Pravděpodobně se dovolají do mého sekretariátu nebo na informační středisko krajského úřadu,“ řekl Příbramskému deníku středočeský hejtman Petr Bendl. „Expert tam ale sedět nebude - pokud naši pracovníci nebudou znát odpověď, dotazy soustředí a řeknou: zodpovíme je do tehdy a do tehdy,“ vysvětlil Bendl.

Autor: Milan Holakovský