Hledání kompromisů

Zpřístupněním okrajových částí vojenských újezdů, v nichž cvičí vojáci Armády České republiky, vyšlo Ministerstvo obrany ČR v roce 2005 vstříc požadavkům obcí, turistických sdružení a dalších organizací i spolků.

Toto gesto má své příznivce i odpůrce. Společným jmenovatelem by však mělo být řešení, které bude respektovat požadavky obou stran. Po zkušenostech s otevřením okrajových částí Vojenského újezdu v jihočeských Boleticích se připravuje slavnostní otevření okrajových částí pro turisty a další návštěvníky ve Vojenském újezdu Brdy.

Volání starostů z přilehlých obcí, kterých se nová změna režimu vstupu týká, vyšel vstříc ředitel sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO brigádní generál Ivo Zbořil. Spolu s vedoucím oddělení řízení vojenských újezdů plukovníkem Dušanem Mičicou, přednostou brdského újezdního úřadu podplukovníkem Martinem Březovským a náčelníkem zdejšího střediska obsluhy výcvikových zařízení podplukovníkem Emilem Rybárikem, je pozval v pátek 23. února 2007 do výcvikového zařízení Valdek k pracovnímu jednání.

Přítomen byl také ředitel divize Vojenských lesů a statků Hořovice Martin Chytrý a pyrotechnici Vojenské policie z Tábora nadpraporčík Robert Pražan a praporčík Pavel Pánek.

Zájem obecních zastupitelů o setkání na Valdeku předčil očekávání organizátorů. Zúčastnilo se ho více než šest desítek starostů, jejich zástupců a dalších zainteresovaných činitelů, kterých se má připravená změna dotknout.

Po přednáškách k historii i současnosti Vojenského újezdu Brdy, k legislativě spojené s režimem vstupu do prostoru či pyrotechnickém zhodnocení terénu v některých brdských lokalitách a prezentaci hospodaření státního podniku Vojenské lesy a statky v Brdech se ke slovu dostali starostové.

Ještě před nimi se o slovo přihlásil senátor Luděk Sefzig, který ocenil, že se jednání uskutečnilo a že armáda vyšla vstříc požadavkům starostů.

Sefzig položil generálu Zbořilovi otázky týkající se režimového vstupu do výcvikového prostoru a zajímal se, zda je rozhodnutí o umístění radaru do známé lokality už definitivní. Domníval se, že pokud by se americké stanoviště postavilo dále do vnitrozemí újezdu, pomohlo by to rozptýlit obavy občanů.

K senátorovi Sefzigovi se postupně přidávali i další zastupitelé místní samosprávy. Místostarosta Strašic kritizoval vedení armády za malou informovanost občanů o dění ve výcvikovém prostoru. Starostovi Štítova nebylo jasné, proč v okrajových částech újezdu musejí být umístěny zákazové dopravní značky.

Starosta Trokavce se zajímal o podrobné technické parametry amerického radaru. Zastupitel z obce Hluboš prohlásil, že většina obyvatel dotčených obcí je proti americkému radaru a že byla chyba, že česká strana Američanům tento prostor nabídla.

Rušnou diskusi zklidnil až senátor Sefzig, který upozornil na prioritu evropské bezpečnosti. "Američanům jde o posílení bezpečnosti, jsou součástí NATO a jistě budou respektovat dvoustrannou smlouvu, která by měla být podepsána na mezivládní úrovni," uvedl senátor.

Řada starostů se poté vrátila k řešení otázek, které je pálily v souvislosti se zpřístupněním okrajových částí zdejšího vojenského újezdu. Mnozí z nich přijali s povděkem, že bylo pozastaveno vydání výnosu přednosty újezdu o zpřístupnění, a že armádní představitelé s nimi zahájili k této problematice dialog.

Páteční jednání ukázalo, že do slavnostního otevření okrajových částí Vojenského újezdu v Brdech zbývá vyřešit ještě řadu nejasností. "Potěšilo mne, že se dnešního setkání zúčastnilo tolik starostů. Přišlo vás více než jsme očekávali a uvědomujeme si, že bude třeba společně s vámi hledat kompromisy, které budou vyhovovat nám i občanům. Beru toto první setkání s vámi jako úvod k dalšímu jednání," řekl na závěr generál Ivo Zbořil.