Členové vlády v Senátu obhajovali smlouvy o radaru

Zpravodajství ČTK

Praha 27. listopadu (ČTK) - Premiér Mirek Topolánek (ODS) a šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg požádali dnes Senát o schválení smluv týkajících se vybudování amerického radaru systému protiraketové obrany v Brdech. Očekává se vzrušená debata, vládní koalice má však v horní komoře dostatečnou podporu. Proti smlouvám jsou ČSSD a KSČM, které navzdory volebnímu úspěchu sociální demokracie disponují v Senátu jen 32 z 81 křesel.

Topolánek zdůraznil, že schválení smluv bude mít zásadní vliv na obranyschopnost NATO. Součástí jeho obranné politiky se totiž plánovaný radar v Česku a silo s protiraketovými střelami v Polsku má stát. Topolánek rovněž odmítl argumenty odpůrců, že v současnosti Evropě nehrozí žádné nebezpečí. "Dnešní potenciální hrozba se může stát hrozbou akutní až možná za dvě volební období," varoval premiér. Připomněl, že jeho vláda radar "zdědila" po předchozím kabinetu vedeném sociálními demokraty. Současná vláda podle něj ctí kontinuitu zahraniční politiky, a proto v jednání s Washingtonem pokračovala. A to i proto, že pro USA jako spojence v NATO je protiraketová obrana jednou z priorit.

Že se to nezmění, podle něj dokazuje i setrvání Roberta Gatese v křesle amerického ministra obrany i v administrativě nového prezidenta USA Baracka Obamy. Premiér zdůraznil, že základna není namířena proti Rusku, které proti její výstavbě hlasitě protestuje. Ohradil se také proti snahám Moskvy realizaci plánu zabránit. "Je pro mě nepřijatelné, abych byl předsedou vlády, která sklapne poslušně podpatky a otevře dveře ruskému neoimperialismu," prohlásil rezolutně Topolánek, přičemž připomněl dvacetiletý pobyt sovětské armády na českém území. "Nechci, aby v Brdem byly ruské jaderné rakety, ale vojáci státu, který nás tohoto otroctví zbavil," dodal.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) doplnil, že aliance bez českého souhlasu žádné rozhodnutí nepřijme. Odmítnutí by však znamenalo, že by Američané museli změnit všechny dosavadní plány. Poznamenal, že z drtivé většiny je systém financován Spojenými státy, Evropa tak získá schopnost protiraketové obrany o několik řádů levněji, než kdyby se tomu věnovala vlastními silami. Šéf diplomacie poukázal na v Evropě chybějící peníze a know-how na budování protiraketové obrany. USA má podle něj náskok nejméně jedné generace. Ministr též zmínil, že Obama projekt podpořil a že americký Kongres už schválil dostatečný objem prostředků na konstrukci evropského pilíře protiraketové obrany. "Nová administrativa se brzo zeptá, nakolik je EU připravena zvýšit svůj podíl při zabezpečení atlantického prostoru, poskytnutí prostoru je to nejmenší, co můžeme udělat," konstatoval.

Pokud ale Česko vyšle signál, že ještě není důvod k zvyšování obrany, mohlo by podle Schwarzenberga ztratit blízkého spojence. "Nedivme se, že v takovém případě by se obrátili zády," konstatoval. Připomenul také roli Ruska v debatě o rozšíření protiraketové obrany USA a uvedl, že Česká republika je stále připravena s Ruskem jednat.

Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) jde o nejzávažnější strategické rozhodnutí od chvíle, kdy se ČR stala členem aliance. "Je pravda, že v živé diskusi, která následovala po otevření jednání zaznívají odmítavé hlasy, a to významné hlasy občanů. Je ale zároveň pravda, že na otázku, zda by měla ČR disponovat obranou, říkají ano," popsala nálady v zemi s tím, že alternativa ale neexistuje. Americká protiraketová obrana bez evropského pilíře fungovat může, když ale Američané systém nerozšíří, nebude možné vybudovat protiraketovou obranu NATO, upozornila Parkanová.

Senátoři budou projednávat smlouvu o vybudování radarové základny, kterou ČR a USA podepsaly v létě, a dohodu o právním postavení amerických vojáků na českém území. ČSSD proti projednávání vznesla námitku vzhledem k tomu, že jde o jeden z prvních bodů, které Senát projednává po volbách. Třetina senátorů podle nich neměla dost času na prostudování dokumentů. S námitkou ČSSD neuspěla. rem fln mal