V Londýně podepsána smlouva SOFA o radaru

Zdroj: tisk Titul: Právo Autor: Jiří Roškot

Ministři obrany Vlasta Parkanová a Robert Gates podepsali včera v Londýně dohodu s USA o právním postavení amerického personálu na plánované radarové základně v Brdech (SOFA) a deklaraci o spolupráci.

Bylo to v rámci dvoudenní schůzky ministrů obrany zemí NATO. „Je to milník ve vztazích Spojených států a České republiky,“ prohlásil po podpisu Gates, podle nějž projekt raketové obrany „nejen sblíží obě země, ale pomůže k obraně Evropy před omezenou raketovou hrozbou“.

„Doufám, že smlouvy budou českým parlamentem schváleny, abychom mohli spolupracovat na bezpečnosti Evropy,“ dodal Gates. Na otázku Práva šéf Pentagonu uvedl, že v listopadu bude dokončena studie, z níž vyplyne, kdy by se mohlo se stavbou radarové stanice v Brdech začít a kdy může být dokončena. Parkanová označila štít za příspěvek k obraně nejen naší země, ale i euroatlantické civilizace a všech spojenců v Alianci.

„Jednání byla tvrdá, ale otevřená a obě strany ve smlouvě prosadily své požadavky,“ prohlásila Parkanová. Na tiskové konferenci potvrdila, že ČR je připravena přijímat na budoucí základně návštěvy ruských zástupců. „Jejich stálá přítomnost je naprosto vyloučená,“ upozornila však.

„Přivítáme, když ruská strana uzná, že štít není namířen proti ní. A oni to vědí,“ zdůraznila ministryně. Rogozin: vláda ČR prodala bezpečnost „Česká vláda jenom prodala bezpečnost vlastního lidu za novou hračku – protiraketovou obranu,“ prohlásil v reakci na podpis ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. ČTK řekl, že pokud v Česku bude americký radar, pak Rusko bude muset zareagovat.

„Bohužel je to stále možnost,“ řekl Rogozin na dotaz, zda by Moskva na základnu v ČR namířila své rakety, jak v minulosti opakovaně hrozili někteří představitelé ruské armády. Poznamenal, že lituje, že je Rusko vtahováno do nových závodů ve zbrojení, které si nepřeje. „Není důvod, proč by ČR měla měnit přístup k raketové obraně a ke svým spojencům. Budeme se rozhodovat na základě svých zájmů, a ne rétoriky,“ opáčil mluvčí ministryně obrany Andrej Čírtek k výroku Rogozina.

Plný text dohody SOFA, kterou tvoří 34 článků na 28 stranách v českém znění, má být zveřejněn v pondělí. Jde o druhou základní smlouva o zřízení radaru protiraketové obrany USA v Evropě, kterou vlády završily příslušný smluvní základ. Hlavní smlouvu o umístění radaru v Brdech podepsali v Praze 8. července šéfové diplomacií Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová.

Nyní je řada na českém parlamentu. Pokud smlouvy schválí, ratifikuje je prezident svým podpisem. Hlavní smlouvu již vláda do parlamentu poslala. Kdy se jí bude zabývat, by mělo být zřejmé příští úterý, kdy mají zákonodárci stanovit program svých zasedání. Obrana: prosadili jsme víc než spojenci Předlohou dohody byla základní alianční smlouva SOFA (Status of Forces Agreement) z roku 1951.

Podle českého ministerstva obrany se však včera podepsaný dokument liší od podobných, které USA se spojenci uzavírají, rozsahem prosazení českých zájmů. Týká se to jak zachování suverenity a vlastnického práva k území a propůjčeným či USA vybudovaným nemovitostem, tak i přednostní české trestní jurisdikce nad všemi delikty personálu USA s výjimkou těch spáchaných proti majetku, bezpečnosti a personálu USA a také ve službě.

Parkanová a Gates podepsali i Deklaraci o spolupráci, která má otevřít širší spolupráci v politickovojenském dialogu, sdílení zpravodajských informací a v obranném průmyslu. Dokument má umožnit větší americkou materiální pomoc při tvorbě vojenských kapacit ČR a jejich nasazení v aliančních misích, včetně obnovy vojenského dopravního letectva.

Zda půjde o dar, či prodej, se bude řešit případ od případu. Ústupek v daních „Při prvním sondážním jednání loni v květnu jsem netušil, že to bude tak náročné,“ řekl na otázku Práva hlavní vyjednavač SOFA Ivan Dvořák. „Z původního textu předloženého USA nezůstal kámen na kameni. Prosadili jsme vše, co jsme chtěli,“ řekl. Česká strana ale ustoupila od požadavku zdanit zboží a služby pořízené USA při výstavbě radaru a částečně osvobodila od daní z příjmů americké firmy a jejich zaměstnance na základně podléhající zdanění těchto příjmů v USA.

Dvořák soudí, že to „nebyl to ústupek, ale nakonec kompromis,“ který spočívá v tom, že ČR přijala „standard, který je (pro USA) běžný, ale tak, abychom ho mohli v českém daňovém systému uplatňovat“. Za dva týdny do USA odjede česká expertní skupina, která posoudí možnosti americké vojenské pomoci. Podle Parklanové je už na stole návrh na obnovu dopravního vojenského letectva.