Riceová dnes podepíše radar

8. července 2008 Právo Autor: (roš, ČTK, CNN)

V Praze je dnes očekávána ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová, aby po více než dvouměsíčním odkladu podepsala se šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem hlavní smlouvu o umístění radaru americké raketové obrany v Česku. Itinerář její pracovní návštěvy zahrnuje nejprve setkání s premiérem Mirkem Topolánkem, které se po poledni uskuteční v Kramářově vile.

Poté bude ministryně jednat se svým resortním kolegou Schwarzenbergem v Černínském paláci. Tam kolem třetí hodiny odpoledne mají podepsat vlastní dohodu, jejíž dokončení obě strany oznámily již počátkem dubna na summitu NATO v Bukurešti. Podpis byl původně naplánován na 5. května v Praze u příležitosti mezinárodní konference o raketové obraně.

Přijel na ni i generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer a souběh jeho pražského programu s příjezdem Riceové nakonec způsobily odklad ceremonie, která se nakonec protáhla na více než dva měsíce. Poveze text SOFA Parkanová za Gatesem? Počítalo se s tím, že ministři zahraničí budou moci podepsat i druhou smlouvu k radaru upravující právní rámec jeho provozu a pobytu amerického personálu (SOFA).

Zadrhla se však na otázce placení daní a stále není hotova. Je možné, že by ji příští týden mohla podepsat ministryně obrany Vlasta Parkanová ve Washingtonu, která tam bude jednat s šéfem Pentagonu Robertem Gatesem. Washington i Praha signalizovaly, že tento týden by mohly dovést do konce i resortní dohodu ministerstev obrany, jež umožní českým subjektům spolupráci na vývoji raketové obrany a přístup k vyspělým technologiím. Washington předběžně sondoval možnost umístit radar a antirakety ve střední Evropě, tedy i v Česku, již od roku 2002.

Od února 2004 se vláda ČR rozhodla jednat s Američany o technických parametrech případné základny. Na základě konzultací USA oficiálně požádaly o umístění radarové základny ve vojenském újezdu Brdy poblíž obce Míšov loni v lednu. Jednání začala v březnu a o konkrétní podobě textu se jednalo počínaje zářím. Proces příprav provázely opakované a neustávající protesty Ruska, které v americkém štítu spatřuje otevření dveří k vybudování systému, jenž v budoucnu může ohrozit odstrašující sílu jeho raketového potenciálu. Obavy měli i spojenci v NATO.

Některé rozladilo, že USA Alianci obešly a začaly s evropskými členy jednat o štítu dvoustranně, jiní se obávali zhoršení vztahů s Moskvou. Kompromis se zrodil na bukurešťském summitu NATO, který uznal přínos štítu USA ke společné bezpečnosti s tím, že jeho prvky se stanou součástí jakékoli budoucí alianční raketové obrany.