Vojáci na arabském trhu

Datum: 24. 4. 2008
Zdroj: tisk
Titul: Reflex
Autor: TOMÁŠ VLACH BOHUMIL
Vojáci na arabském trhu

Zatímco Poláci při jednání o radaru otevřeně handlují, čeští vyjednavači se snaží hrát důstojnou hru. I když i za ní stojí zištná očekávání, že se Američané odvděčí.

Když náměstek ministryně obrany Martin Barták v televizi prohlásil, že Česko jedná se Spojenými státy také o pomoci při modernizaci armády, vyvolalo to poprask. Konkrétně Češi doufají, že jim Američané pomůžou s pořízením dvou transportních letadel Hercules a modernizací protivzdušné obrany. Ministerstvo obrany ještě večer zprávu dementovalo, druhý den dopoledne ji za lživou označil i nejvyšší orgán v oblasti obrany země – Bezpečnostní rada státu.

Přitom se zmínky, že by Češi mohli při rozhovorech o radaru požadovat něco i pro svoji armádu, objevily už v březnu minulého roku, měsíc poté, co USA vyzvaly Česko k jednání. Podle tehdejšího vyjádření náměstka Bartáka pro ČTK mělo jít o „materiální pomoc českým vojenským misím v zahraničí“.

O vojenské pomoci se zmiňovala i následná nóta Spojeným státům. Stalo se tak poté, co s velice silnými požadavky začalo vystupovat sousední Polsko. Jenže pak české hlasy kopírující Polsko ustaly.

Celé to vypadá jako účelová argumentace. Česká odpověď na otázku: Co tedy chcete výměnou za základnu? zní asi takto: „Největším přínosem bude ochrana našeho území, pokud se ale podaří vše vyjednat, mohli bychom, jaksi mimochodem, přece jen něco dostat.“ Konkrétně je ve hře vědecko-technická pomoc. Slibně se rozjíždí spolupráce českých a amerických vědců, podařilo se již podepsat příslušnou dohodu. Méně slibně se pak vyvíjí smlouva usnadňující českým podnikatelům dodávky pro Pentagon. I tak by ale měla být hotová do konce roku. A nyní se znovu začíná hovořit o možnosti získat za výhodných podmínek vojenský materiál.

PATRIOTY PRO POLSKO

Ministerstvo obrany neustále připomíná – nejde o výměnu radaru za letadla, rozhovory o vojenské pomoci a americké základně spolu přímo nesouvisejí. Vyjednavači se během rozhovorů o radaru prý jen „občas baví“ o vybavení pro naši armádu. Není pak ale lepší přiznat barvu a konkrétně říct, co bychom za radar od Američanů rádi dostali? Tak, jako to udělalo Polsko?

Přesný výčet svých požadavků Poláci zatím nezveřejnili. Seznam, který přinesla polská verze Wikipedie, je ale zajímavý. Poláci požadují zrušení amerických víz, rozsáhlé investice amerických firem, bezpečnostní garance, rakety Patriot a rozsáhlou vojenskou pomoc za 35 miliard dolarů. Vzhledem k polskému členství v NATO mají takové požadavky jen malou šanci na úspěch. Možná tu ale jde o taktiku orientálního smlouvání s cílem dostat z Američanů alespoň třetinu toho, co polská strana požadovala původně.

Už nyní, když dalo zámoří najevo, že něco takového nepřichází v úvahu, vláda Donalda Tuska své požadavky poněkud zmírnila. Jednou z nejnovějších variant je teď modernizace armády za čtyři miliardy dolarů, to vše rozloženo do sedmi let. Polsko zároveň trvá na raketových systémech nejnovější generace Patriot PAC-3, schopných sestřelovat letadla i rakety středního dosahu. Protože ale taková pomoc zřejmě neprojde Kongresem, hledají se náhradní možnosti. V úvahu přicházejí například patrioty výměnou za off setové programy, jak tomu bylo v případě pořizování polských stíhaček F-16.

Nakolik jsou takové požadavky reálné?

Turecku, také členu Severoatlantické aliance, přislíbili Američané za umístění předsunutého radaru miliardu dolarů, určenou právě na obnovu armády. Výhodně dostalo od Spojených států patrioty Japonsko, které bude mít v roce 2010 důkladný ochranný systém sestávající ze sedmdesáti jednotek patriotů a systému THAAD. Z několika fondů USA, kterým vévodí Foreign Military Financing (FMF), Foreign Military Sales (FMS) nebo Solidarity Fund, pak dostává miliardovou pomoc Egypt, Pákistán nebo Izrael.

RADAR OCHRÁNÍ ČEŠI

Právě tyto fondy mohou hrát roli i v našem radarovém vyjednávání.

Poláci se netají tím, že požadují navýšit částku přidělenou z fondu FMF z 30 na 500 miliónů dolarů. Češi využívají fond FMF už od začátku devadesátých let, kdy za jeho peníze jezdili naši důstojníci do Spojených států za jazykovým i dalším vzděláváním. Teď za prostředky FMF funguje třeba simulační centrum na vyškovské výcvikové základně. Díky pomocným fondům už Česko konkrétní pomoc dostalo, i když je těžké soudit, zda to bylo právě za příslib radaru. Jde o bezplatný pronájem 23 lehkých obrněnců Humvee, které používá provinční rekonstrukční tým v Afghánistánu.

Jaká jsou vlastně pravidla pro získání vojenské pomoci?

Obecně lze získat materiál buď zadarmo, nebo za pět až padesát procent původní ceny. Herculesy tak na počátku devadesátých let dostalo třeba Rumunsko. Problém je, že jde zpravidla o starou techniku, kterou je třeba nákladně modernizovat. Ministerstvo obrany tvrdí, že o vojenské pomoci se s Američany dohadovalo už před radarem a stejně se o ní baví během současných jednání. Tuto problematiku by neměly řešit smlouvy, které půjdou do českého Parlamentu.

Pomoc bude zřejmě součástí takzvané Framework Agreement, smlouvy podepisované až dodatečně v rámci řady dohod o další spolupráci. Důvodem, proč by se Češi mohli hlasitěji přihlásit se svými požadavky, je i to, že budou mít povinnost americkou základnu chránit. Včetně protivzdušné obrany, kde armáda disponuje sovětskými systémy KUB ze sedmdesátých let.

Původně měly být (už poněkolikáté) modernizovány, dnes se začalo mluvit o jejich nahrazení. Mělo by se tak stát v letech 2012 až 2014, tedy v termínu, který se nápadně shoduje s plánovanou dobou oživování radaru. Jak to bude konkrétně vypadat? Jasné je zatím jen to, že čeští vyjednavači jsou z dosud neznámého důvodu extrémně citliví na slovo Patriot a dokola opakují, že o tento systém v českém případě rozhodně nejde.