Dohodu o smlouvě možná oznámí Schwarzenberg a Riceová na summitu
Titul: Zpravodajství ČTK
Autor: LP Praha/Bukurešť 1. dubna (ČTK)
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jeho americká kolegyně Condoleezza Riceová by mohli na summitu NATO v Bukurešti oznámit dohodu o hlavní smlouvě k umístění protiraketového radaru v Česku. Podle informací ČTK se na summitu, který začne ve středu, schůzka Riceové a Schwarzenberga očekává. "Možné to je, uvidíme, až budou známy všechny podrobnosti programu summitu," řekla dnes na dotaz ČTK k možnému setkání ministrů mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová, která již je v Bukurešti.
Hlavní vyjednavač o smlouvě a první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar už v pondělí řekl, že Česko a Spojené státy se na smlouvě k radarové základně definitivně dohodnou v následujících dnech, tedy do zahájení summitu NATO nebo při něm. To, že se konec vyjednávání blíží, nepřímo potvrdil ve Washingtonu i hlavní americký vyjednavač o protiraketové základně, náměstek šéfky americké diplomacie John Rood.
Podle agentury AP řekl, že vyjednávání lze ukončit "s trochou aktivity" během dní. Hlavní smlouva, stejně jako doplňková smlouva o pobytu amerických vojáků v ČR, o níž se ještě bude jednat příští týden v Praze, je podkladem pro umístění radaru ve vojenském prostoru Brdy.
Obě podléhají souhlasu parlamentu. Protiraketová ochrana má být jedním z témat summitu, rozhodně mu ale nemá dominovat.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová se domnívá, že summit bude především politickým summitem, kde vojenská témata nebudou na prvním místě. "Hlavní témata budou rozšíření NATO a další směřování aliance v Afghánistánu a v Kosovu," řekla ČTK.
Přesto by se aliance měla k protiraketovému systému USA plánovanému ve střední Evropě vyjádřit. Aliance mu patrně věnuje část ze závěrů summitu, údajně jeden z pěti desítek odstavců.
Aliance má k protiraketové obraně přijmout i dvě zprávy - tajnou, která popíše, co americký systém bude dělat a jak ho může doplnit systém NATO, a důvěrnou mimo jiné s mapami pokrytí ochrany. S radarem by mělo být propojeno silo s desítkou raket v Polsku. Podle neoficiálních informací nehodlá Česko s podpisem smluv čekat na Varšavu, která v jednání není tak daleko a vznáší na USA různé požadavky.
Někteří pozorovatelé i oficiální místa usuzují, že na radar v ČR a na rakety v Polsku není nutné se dívat jako na jeden celek. Radar by prý mohli Američané využít i bez raket v Polsku, posílil by bezpečnost Česka tak jako tak. Jak vyzní závěry summitu k protiraketové ochraně, záleží i na postoji jednotlivých členských států. Některé země NATO by chtěly s politickým rozhodnutím o propojení systémů USA a zemí aliance počkat až poté, co budou uzavřené smlouvy s Českem a Polskem. Naopak Češi by uvítali, kdyby se NATO vyslovilo hned; to by pak usnadnilo přijetí smluv parlamentu.
Parkanová nechtěla odhadovat, kam přesně se projekt protiraketové obrany na summitu posune. "Považuji za jisté, že nějaká míra vstřícnosti se v tom textu objeví, ale jakou konkrétní podobu bude mít, to ukáže až Bukurešť," dodala. Podle Parkanové je možné, že se spojenci dohodnou na konstatování, že zamýšlený evropský pilíř amerického protiraketového deštníku pokryje značnou část území evropských spojenců.
Pokud se NATO podle ministryně rozhodne budovat komplexní protiraketový systém, mohl by se evropský pilíř systému stát základem alianční architektury. Proti americkému záměru postavit ve střední Evropě protiraketový štít je mimo jiné Rusko.
Američané se Moskvu snaží přesvědčit, že systém nemíří proti Rusku. I postoj Ruska se bude na vrcholné schůzce aliance probírat.
Lucie Petrová Petr Janoušek mkv