ČR se s USA dohodla na hlavní smlouvě k americkému radaru
Titul: Zpravodajství ČTK
Autor: PKT Bukurešť/Praha
Česko se dohodlo se Spojenými státy na hlavní smlouvě o umístění amerického protiraketového radaru na českém území. Na summitu Severoatlantické aliance to dnes v Bukurešti oznámil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po setkání s americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou.
Ta později potvrdila, že aliance dnes celý projekt americké protiraketové obrany podpořila. Také podle premiéra Mirka Topolánka NATO uznalo, že zvažovaná základna je podstatným příspěvkem k ochraně spojenců před zvyšující se hrozbou šíření balistických raket. Aliance proto podle něj počítá se začleněním radaru do vlastní protiraketové obrany. "Nyní převládá v alianci jasné chápání toho, že kvůli... hrozbám 21. století je nezbytné mít protiraketovou obranu, která může chránit evropské země," řekla Riceová na své tiskové konferenci.
Smlouva má být podle šéfa české diplomacie podepsána zhruba za měsíc. "Poté, co o obsahu máme teď jasno, jsme se také domluvili na možnosti podpisu. Zdá se, že to bude v prvním týdnu či deseti dnech května," řekl Schwarzenberg s tím, že by se tak mělo stát v Praze. Česko vyjednává ještě o druhé smlouvě, která je známá pod zkratkou SOFA a která má upravit pobyt vojsk USA na českém území.
Před summitem se v médiích objevovaly informace, že podepsána bude někdy počátkem května jen hlavní smlouva, avšak šéf české diplomacie dnes připustil, že by mohla být současně podepsána i tato druhá dohoda. "Měly by být všechny podepsány," uvedl na dotaz ČTK. Ministryně obrany Vlasta Parkanová, jejíž resort za ČR o této druhé smlouvě vyjednává, nicméně v reakci na Schwarzenbergova slova řekla, že není vyloučeno, že se tak stane, ale rozhodně se prý nedá říct, že by to už nyní bylo jasné.
Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek ČTK řekl, že resortní vyjednávače čekají ještě nejspíše dvě kola rozhovorů se zástupci USA. První z nich se bude v Praze konat již příští týden.
Parkanová připomněla také skutečnost, že 8. dubna, den před plánovanou schůzkou se zástupci USA, bude zasedat bezpečnostní rada státu, která by měla rozhodnout, zda ponechá vyjednávačům mandát nebo ho nějak upraví. "Je to otevřená otázka, již příští týden budeme vědět víc," poznamenala. Nechtěla nicméně jakkoli upřesnit, co konkrétně zbývá dořešit.
Dnešní prohlášení o česko-americké smlouvě se více méně čekalo. Už několik dní z obou stran zaznívaly hlasy, že dohoda je blízko, a že probíhající summit je pro podobná oznámení ideální příležitostí. Praha i Washington od summitu chtěly slyšet, že aliance plán na vybudování základny podporuje, což se podle českých představitelů podařilo.
"Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové obrany na aliančním základě," řekl Topolánek. Státníci v přijatých závěrech podle něj uznali, že evropský pilíř amerického protiraketového systému, tedy i radar potenciálně budovaný v ČR a desítka antiraket v Polsku, je podstatným příspěvkem k ochraně spojenců před šířením balistických raket.
To přitom podle závěrů představuje zvyšující se hrozbu pro alianční jednotky, území i obyvatelstvo. Zástupci členských zemí aliance také zopakovali připravenost propojit protiraketové systémy USA, NATO a Ruska, doplnil Topolánek. Šéf české diplomacie při hodnocení průběhu rozhovorů o radaru, které se české a americké straně podařilo dokončit, připustil, že někdy se vedla dost tvrdá vyjednávání.
O projektu americké protiraketové základny v Evropě bude také 6. dubna v Soči jednat ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Georgem Bushem. Moskva se dosud ostře stavěla proti možnosti vzniku takového zařízení v ČR a Polsku. Američané ve snaze zmírnit tento odpor zástupcům Kremlu předložili balík návrhů. Jedním z nich byla i možnost, že by ruští experti mohli nějakým způsobem základnu monitorovat či ji navštěvovat a podobně. Výměnou za to by naopak Češi, Poláci a Američané měli mít možnost kontrol ruských základen.
Schwarzenberg řekl, že o tom dnes s Riceovou nejednal, že to teprve s americkou stranou proberou. Šéfka americké diplomacie ale podle něj velmi dobře ví, že veškeré eventuální působení ruských důstojníků na českém území bude muset být projednána i přímo s Prahou. Riceová později oznámila, že NATO vyzvalo Rusko, aby přestalo kritizovat úsilí aliance a připojilo se ke spolupráci, kterou mu nabízejí Spojené státy.
Připustila ale, že se Bushovi nemusí podařit Putina v Soči přesvědčit. "Doufáme, že se... nám podaří dohodnout na tom, že všichni máme zájem na protiraketové obraně. Ale uvidíme," řekla Riceová.
Plán USA na vybudování protiraketové základny obsahuje kromě radaru v Brdech i návrh na umístění desítky antistřel v Polsku. Jednání mezi Varšavou a Washingtonem ale ještě nejsou tak daleko jako ta s Prahou; Poláci vznášejí různé a podle některých hlasů dost rozsáhlé požadavky, týkající se například posílení jejich vlastních vojenských kapacit.
Existuje tedy možnost, že by nakonec mohl být realizován jen projekt radarové stanice v Česku. Šéf americké protiraketové obrany MDA Henri Obering podle středečních zpráv řekl, že USA budou mít zájem na umístění radaru v ČR i v případě, že se s Polskem nedohodnou. Tuto eventuální možnost naznačují i některá prohlášení Prahy.
První náměstek českého ministra zahraničí a český vyjednávač o radaru Tomáš Pojar před časem uvedl, že i samotný radar posílí bezpečnost ČR.
Tomáš Pirkl