Dohoda s USA o radaru je hotová
Titul: Právo
Autor: Jiří Roškot
NATO v Bukurešti podpořilo americký plán raketového štítu
Padly by tím námitky zelených Hlavní dokument o umístění amerického protiraketového radaru v Česku je dokončen. Oznámili to včera na summitu NATO v Bukurešti ministři zahraničí obou zemí Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová. Dokument podepíší počátkem května v Praze. Aliance týž den ve společné deklaraci uznalo přínos protiraketového štítu společné obraně. „Navzájem jsem si poblahopřáli, protože jednání byla sice částečně velmi tvrdá, ale vedená velmi dobře,“ prohlásil Schwarzenberg na tiskové konferenci po krátkém setkání s Riceovou.
Na otázku Práva řekl, že americká ministryně přijede dokument podepsat do Prahy. „Zdá se, že to bude v prvním květnovém týdnu až deseti dnech,“ upřesnil. Američané podle Schwarzenberga postupně přistoupili na český požadavek, „že radar chceme včlenit do obranných systémů NATO“. Podle Schwarzenberga je Riceové jasné, že jakékoli ruské inspekce radaru se mohou uskutečnit jen se souhlasem ČR.
Ministr v této souvislosti řekl, že partnerství s USA umožní Česku i spolupráci na vědeckých a hospodářských projektech. Delegace ČR a USA poté vydaly společné česko-americké prohlášení ke smlouvě o radaru. Uvedly v něm: „Tato smlouva je důležitým krokem v našem úsilí ochránit naše státy a naše spojence v NATO před rostoucí hrozbou, kterou představuje šíření balistických raket a zbraní masového ničení.
Tato právně závazná smlouva předpokládá, že v České republice bude umístěn radar USA, který by sledoval balistické rakety. Radar bude propojen s dalšími zařízeními protiraketové obrany USA v Evropě a ve Spojených státech. Při prohlubování našich bilaterálních strategických vztahů pevně věříme, že naše spolupráce na tomto poli bude představovat významný příspěvek ke kolektivní schopnosti NATO čelit stávajícím a budoucím hrozbám v 21. století a bude integrální součástí jakéhokoli budoucího uspořádání protiraketové obrany NATO.“
Další dokumenty se ještě dojednávají Vedle zmíněné hlavní smlouvy by ČR měla podepsat s USA ještě dohodu o právním rámci provozování radaru a postavení jeho amerického personálu.
Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek však Právu řekl, že druhý dokument se bude projednávat déle, a pokud jde o podpis ministry obrany, je třeba počítat s časovým posunem. „Uzavření dokumentu zároveň s hlavní smlouvou připravenou ministerstvem zahraničí je nepravděpodobné. Zatímco smlouva jeho v gesci je vyjednaná, nás čeká ještě minimálně jedno, ale spíše více kol expertních jednání,“ řekl Čírtek.
Aliance uznala přínos raketové obrany Přínos společné obraně včera jednomyslně uznalo ve společné deklaraci všech 26 členů Aliance – včetně zemí, které měly dosud výhrady, jako například Slovenska. „Šíření zbraní hromadného ničení představuje rostoucí hrozbu pro alianční síly, území a obyvatelstvo. Protiraketová obrana tvoří jednu ze součástí širší odpovědi k odvrácení této hrozby. Uznáváme proto významný přínos, jejž poskytne plánované umístění prostředků protiraketové obrany USA v Evropě k ochraně spojenců před balistickými raketami dlouhého doletu,“ stojí v usnesení summitu.
Slovenský prezident Ivan Gašparovič ale včera podle ČTK naznačil, že zatím není tak jisté, že radar bude začleněn do budoucího aliančního protiraketového systému. „Nepotvrdilo se na tomto summitu, že tyto základny budou ve spolupráci s aliancí,“ řekl slovenským novinářům. Přijetím usnesení bylo podle premiéra Mirka Topolánka rozhodnuto i o dalším směřování protiraketové obrany. „Do příštího summitu jsme si zadali úkol, že máme předložit varianty protiraketové architektury pokrývající celé území Aliance,“ řekl. Propojením štítu s NATO může být podle něj naplněna podmínka zelených, kteří tím podmínili svůj souhlas s radarem.
Ve hře jsou nicméně otázky, jak bude třeba doplnit americký systém, který nepokryje jihovýchodní křídlo Aliance, a jaké budou náklady. USA už nabídly své systémy Patriot a THAAD a testy sdílení dat začaly letos.
Bez amerického systému by Evropu vyšel štít celkem na přibližně 30 miliard eur (750 mld. Kč). „Je to skutečný obrat v porovnání se situací před 14 měsíci,“ řekl Právu k alianční deklaraci vysoký diplomatický zdroj USA. Konsensus 26 spojenců podle něj umožnilo, že Washington začal orientovat projekt štítu víc směrem k Alianci a usiluje o součinnost s Ruskem. Plán USA obsahuje kromě radaru v Brdech i návrh na umístění desítky antistřel v Polsku.
Jednání mezi Varšavou a Washingtonem ale ještě nejsou tak daleko jako s Prahou. Polsko vznáší požadavky, mj. na posílení vlastních vojenských kapacit. Výzva Rusku Summit vyzval Rusko, aby pozitivně reagovalo na americké návrhy na posílení důvěry v protiraketové obraně. Spojenci vyjádřili připravenost propojit štíty USA, NATO a Ruska, což navrhl prezident USA George W. Bush.
Odstupující šéf Kremlu Vladimir Putin se má dnes na summitu zúčastnit zasedání Rady NATO a v sobotu v Soči s Bushem podepsat rámcovou dohodu o strategických vztazích, jež by mohla zahrnout i kompromis o raketovém štítu.