Kolem radaru v Česku slídí cizí špioni

Datum: 6. 11. 2007
Titul: Lidové noviny
Autor: VÁCLAV DRCHAL, JIŘÍ REICHL

PRAHA Americký radar v brdských lesích ještě ani nestojí, a přesto už zaujal zahraniční špiony.
Plyne to z výroční zprávy Vojenského zpravodajství za rok 2006. „Vojenské zpravodajství zjistilo konkrétní zájem o informace k možné výstavbě protiraketového zařízení USA (či jeho součásti) na území České republiky," stojí bez dalších podrobností ve zprávě zveřejněné před třemi týdny.
Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor informaci o rejdech cizích špionů nepovažuje za překvapující. „Je to přirozené. Nemohlo to uniknout pozornosti Rusů a nejen jejich. Předpokládám, že se o informace zajímají i zpravodajci z dalších postsovětských republik a také z těch států, proti nimž má být radar namířen," říká Šándor. V této souvislosti se mluví hlavně o Íránu a Severní Koreji. Stejný názor má i předseda parlamentního výboru pro obranu Jan Vidím. „Spíš bych byl překvapen, kdyby vojenské zpravodajství nic takového nezjistilo. To by bylo alarmující," řekl Vidím.
Jak špion pracuje? Podle expertů se většina cizích zpravodajců v Česku skrývá pod legálním diplomatickým krytím. „Mohou to být pobočníci vojenských přidělenců či zaměstnanci ambasád. Monitorují náladu, setkávají se se starosty obcí, kde má radar vyrůst, dodávají zprávy o mediálním obrazu radaru a postojích jednotlivých stran," říká Šándor.
Kromě „oficiálních" špionů podle něj působí v zemi i tzv. „nelegálové", tedy vyzvědači, kteří pracují pod krycím jménem a navenek vystupují například jako obchodníci, studenti nebo novináři.
Téměř jisté je podle Šándora i to, že se špioni pokoušejí zjistit neveřejné informace o stavu vyjednávání mezi českou a americkou stranou. Ve zprávě se píše také o tom, že „na území České republiky působí i příslušníci zpravodajských služeb států geograficky velmi vzdálených," kteří se zajímají hlavně o vyspělé vojenské technologie. „Jde pravděpodobně o méně technologicky vyspělé státy, které nemají peníze na vývoj vlastních zbrojních systémů," dodává Šándor. Do popisu práce cizích špionů patří i získávání agentů mezi Čechy. „K získání těchto informací budují cizí rozvědky informační zdroje z řad českých občanů (agenti), kteří mají přístup k požadovaným informacím," píše se dále ve zprávě. Kvůli radaru se směrem do zahraničí na oplátku angažuje i tuzemské Vojenské zpravodajství. V tomto případě jde hlavně o zjištění vojenských rizik, která případné postavení radaru Česku přinese. „Byly sledovány vývojové a výrobní programy ruského obranného průmyslu a akviziční programy ruských ozbrojených sil," přiznává dokument. Kromě ruského válečného průmyslu se pozornost českých zpravodajců obrací i na Írán a na Severní Koreu.