Vzdálené doteky domova

Autor: major Jan Šulc, oddělení komunikace s veřejností GŠ AČR

Šest měsíců není až tak dlouhá doba, ale ti z vás, kteří byli někdy nuceni strávit v kuse takový čas v zahraničí, sami nejlépe vědí, jak postupně začnou člověku chybět i ty nejrůznější samozřejmé drobnosti, které doma prakticky ani nevnímá.

Nehovořím teď přitom vůbec o přirozeném a přímém kontaktu s rodinou a přáteli, který člověku schází skutečně nejcitelněji, či o osobních věcech, které každý musí nechat doma, ale třeba i o takové „drobnosti“, jako je česká národní kuchyně, chléb, tavený sýr, jogurt, láhev českého piva, po které se sáhne do lednice, nebo třeba populární utopenci. Vždyť na takové malé české pohlazení chuťových buněk se těší každý třeba i jen po návratu ze čtrnáctidenní zahraniční dovolené v pětihvězdičkovém hotelu s tou nejvyhlášenější kuchyní.

Plnění úkolů v zahraničí operaci přitom rozhodně žádnou dovolenou není. Poměrně dobře jsou na tom v tomto ohledu čeští vojáci v Kosovu, kde si na základně Šajkovac sami vaří a kam jsou i potraviny v převážné míře zaváženy z České republiky. V jídelně tak oproti republice není patrný žádný podstatný rozdíl.

Jídelníček je typicky český s knedlíky, svíčkovou, gulášem, znojemskou i dalšími jídly. Také lednice se stálou nabídkou studených pokrmů pro vojáky přicházející po službách mají co českého k nabídnutí. Sehnat však takové „domácí“ drobnosti v dalekém Afghánistánu již není vždy úplně snadné, popravdě je to spíše nemožné.

Na základnách v Lógaru, Šaraně i v Kábulu jsou jídelny převážně americké a i jejich sortiment co do teplých jídel a studených pokrmů je proto v drtivé většině ve stylu USA. V nich se také sice nejí špatně a jídla jsou chutná i výživná, jen to zkrátka není ta naše pravá česká chuť, a tak vojáci vždy vítají, když k nim dorazí v rámci zásobování také nějaké to malé zpestření z domova, třeba například utopenci či nealkoholické pivo v plechovkách, které snadno vydrží i delší transport.

Kromě klasické potravy pak za našimi vojáky občas dorazí v omezené míře i domácí „duševní“ potrava v podobě balíčku českých novin a časopisů. To vše jim pak společně pomáhá v udržení dobré nálady a pohody při plnění úkolů.