Prezident republiky mluvil s vojáky v zahraničních operacích

Prezident republiky Petr Pavel společně s ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem Generálního štábu Armády ČR generálporučíkem Karlem Řehkou telefonovali s vojáky v zahraničních operacích v Litvě, Lotyšsku, na Slovensku, Sinajském poloostrově a v Kosovu. Poděkoval jim za službu v zahraničí, zajímal se o současnou bezpečnostní situaci v místech nasazení a aktuální úkoly. Popřál vojákům klidné svátky a úspěšný nový rok, ať jsou kdekoliv.

Videohovorům byli přítomni také náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala a zástupci velení armády a operačního velitelství.

„Těší mě, že jsem se mohl zúčastnit tradičních telefonátů do hlavních zahraničních operací, protože tu situaci jsem poznal i z jejich strany, kdy vojáci tráví čas mimo své rodiny na misi. Jako prezidenta mě teď zajímá, jak to prožívají a jaké mají problémy. Jsem rád, že profesionalita armády je už taková, že to vojáci berou jako zcela standardní, a jejich problémy jsou minimální,“ komentoval telefonát do misí prezident republiky Petr Pavel.

První telefonát proběhl s velitelem Mnohonárodního brigádního uskupení Slovensko podplukovníkem Jiřím Pazděrou. Tento již šestý kontingent převzal operační úkol před pár dny a bude ho plnit až do července 2025. Jednotka je složená převážně z příslušníků 41. mechanizovaného praporu.

Dalším v řadě z celkem pěti telefonátů byl rozhovor s velitelem 2. úkolového uskupení AČR Force Protection v Lotyšsku kapitánem Ladislavem Dutkou. Jeho jednotka je primárně složena z příslušníků 25. protiletadlového raketového pluku, kteří se naopak do ČR brzy vrátí - a to hned po Novém roce, kdy uzavřou své půlroční působení v této zemi. Prezident se následně spojil i s jeho kolegou v Pobaltí majorem Romanem Buldrou, který je velitelem 4. úkolového uskupení v Litvě, tvořeného 13. dělostřeleckým plukem.

Hned poté následoval hovor s velitelem 3. jednotky Vojenské policie na velitelství KFOR v Kosovu plukovníkem Radkem Ocelkou. I jeho jednotce brzy skončí operační úkol a kolem ledna se bude vracet do České republiky. Videohovory do misí uzavřel velitel 16. úkolového uskupení AČR mise MFO Sinaj podplukovník Jaroslav Pejchal.

V současné době je nasazeno v zahraničních operacích a pozorovatelských misích přes 500 vojáků a vojákyň.

Slovensko

Hlavním úkolem Mnohonárodního brigádního uskupení (MN BDE SVK) je svojí přítomností demonstrovat odhodlání spojenců bránit státy na východním křídle Severoatlantické aliance, odstrašit možného agresora a v případě napadení území Slovenska jej bránit.

Velícím státem MN BDE SVK je v současné době Španělské království, kterému byla tato funkce předána Českou republikou 1. července 2024 a zároveň Česká republika zredukovala počty z téměř 500 příslušníků na necelých 200. Z hlediska nasazení počtu vojáků se v současné době stále jedná o největší misi AČR.

eFP Pobaltí

Čeští vojáci nyní poskytují v Lotyšsku v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) ochranu a obranu hlavních a záložních míst velení a ochranu a obranu vnitřního a vnějšího perimetru. Součástí jednotky jsou i specialisté elektronického boje, a to společně se zástupci dalších deseti států (Albánie, Island, Itálie, Černá Hora, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Španělsko a Severní Makedonie) pod velením Kanady. Dalšími participujícími státy jsou Dánsko a USA, které nejsou v sestavě eFP. Hlavním úkolem 4. úkolového uskupení v Litvě je posílení schopností všech nasazovaných jednotek a výcvik a budování nových schopností litevské armády v oblasti poskytování palebné podpory.

V lednu 2024 zahájili plnění operačního úkolu dvě po sobě jdoucí jednotky tvořené z 13. dělostřeleckého pluku. Ty doplňují alianční jednotky v místě svou palebnou podporou. Na základně v litevské Rukle aktuálně působí spolu s dalšími pěti státy Aliance (Lucembursko, Belgie, Nizozemí, Norsko). Vedoucí roli eFP v Litvě má Německo.

Kosovo

V roce 2023 byla nasazena historicky první jednotka Vojenské policie v počtu 30 osob pod italským velením ve struktuře jednotky Multinational Specialized Unit (MSU). Hlavním úkolem jednotky je podílet se na posílení bezpečnostní situace na území Kosova, především schopnostmi zvládání davu (Crowd and Riot Control), ale také dalšími policejními schopnostmi v oblasti plnění úkolu stabilizační operace. To je například sběr dat a vyhodnocování informací z kriminálního prostředí. Jednotka se však podílí i na monitorování situace při protestech a nepokojích.