Prezident Petr Pavel zavítal za českými vojáky v zahraničí

Autor: majorka Tereza Kabourková

Armáda ČR má v Pobaltí své zastoupení v mnohonárodních brigádních uskupeních NATO. V Lotyšsku pod vedením Kanady a v Litvě pod vedením Německa je v současné době nasazeno přibližně 150 českých vojáků. Jejich hlavním úkolem je posílit ochranu východní hranice Aliance a svou přítomností ve struktuře mnohonárodních brigádních uskupení vytvářet odstrašující efekt tak, aby napětí v regionu neeskalovalo v konflikt.

Právě kontinuální práce a nasazení českých vojáků v zahraničních operacích, které mají posílit jednotu a připravenost Aliance k obraně území členských států, je pro Armádu ČR klíčová. Dokazuje tak spojencům, že zajištění stabilního bezpečného prostředí v regionu bere velmi vážně.

Velkou váhu jejich nasazení dodala přítomnost vrchního velitele Ozbrojených sil ČR, prezidenta Petra Pavla, který se s vojáky setkal při návštěvě pobaltských zemí. Slova úcty a respektu k jejich službě z úst prezidenta vojáci ocenili.

„Poděkování za službu přímo tady v místě nasazení od našeho vrchního velitele je pocta, kterou voják nezažije často. Znamená to pro mě, že naše práce tady má smysl a je důležitá pro bezpečnost nejen aliančního území, ale především České republiky,“ kvitoval přítomnost prezidenta na základně v Adaži jeden z českých vojáků.

Před výjezdem do zahraniční operace prochází vojáci náročnou přípravou zakončenou národní certifikací, která deklaruje, že je jednotka schopná plnit dané úkoly v mezinárodních podmínkách dle standardů NATO. Armáda ČR tak do misí vysílá profesionály, kteří umí odvést svou práci a splnit úkoly, které z jejich nasazení vyplývají.

„Globální bezpečnostní nestabilitu si dnes uvědomuje téměř každý, my jsme vycvičeni plnit odborné úkoly spojené s naší specializací profesionálně. Nevnímáme, jestli je to u nás v České republice nebo tady v Pobaltí, poblíž hranice NATO,“ řekl zástupce velitelky uskupení v Lotyšsku nadporučík Jindřich Dologa.

Nasazení českých vojáků v zahraničí řídí Velitelství pro operace AČR

Působení českých vojáků v zahraničních operacích je důležitou součástí systému zajišťování bezpečnosti České republiky. Konkrétní odpovědnost za přípravu a nasazení jednotek nese Velitelství pro operace AČR. Právě toto operační velitelství je garantem plánování, přípravy a vyslání českých jednotek tak, aby jejich působení odpovídalo strategickým zájmům státu i závazkům vůči spojencům a jejich požadavkům.

Velitelství pro operace převádí politická rozhodnutí a alianční požadavky do konkrétních vojenských úkolů, koordinuje přípravu jednotek před jejich nasazením a zajišťuje, aby byly schopny plnit své úkoly v rámci mezinárodních operací. Tím propojuje strategickou úroveň rozhodování státu s praktickým nasazením českých vojáků v zahraničních misích.

Vojákům také osobně připomněli význam a důležitost jejich nasazení zástupci velení Velitelství pro operace generálporučík Václav Vlček a brigádní generál Martin Janatka, kteří se na základnách setkali s velením mnohonárodních brigádních uskupení i českými vojáky.

„Vaše práce není jednoduchá, děkuji vám, že ji odvádíte dobře. Velení brigádního uskupení vás hodnotí velice kladně a vítá váš přínos do společného výcviku a úsilí,“ zhodnotil práci ženistů v Lotyšsku brigádní generál Martin Janatka.

Velitel operačního velitelství zase na litevské základně v Rukle zdůraznil, jak důležité je získání zkušeností a jejich další využití a předávání. „Služba v mnohonárodním prostředí přináší našim vojákům cenné zkušenosti, které mají přímou hodnotu pro další rozvoj schopností Armády České republiky. Je důležité, aby tyto poznatky nezůstaly jen u jednotlivců, ale aby byly systematicky předávány dál a promítaly se do výcviku i přípravy dalších jednotek,“ shrnul generálporučík Václav Vlček, velitel Velitelství pro operace.

Posílení východní hranice NATO

Přítomnost českých vojáků na východním křídle Aliance má zásadní význam v rámci systému kolektivní obrany NATO. Kořeny současných mnohonárodních brigádních uskupení sahají do roku 2016, kdy Aliance v reakci na ruskou anexi Krymu rozhodla na varšavském summitu o posílení své severovýchodní hranice vytvořením čtyř mnohonárodních bojových uskupení (BG - Battle Group). Tato uskupení vznikla v roce 2017. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 NATO rozšířilo tento koncept o další čtyři uskupení tak, aby byla pokryta celá východní hranice Aliance.

V Lotyšsku, kde působí mnohonárodní uskupení pod vedením Kanady, jsou v současnosti nasazeni také čeští ženisté především ze 153. ženijního praporu z Olomouce. Česká jednotka přispívá svými schopnostmi zejména v oblasti průzkumu cest, vojenského pátrání a vyhledávání min, provádění zemních prací pomocí ženijní techniky nebo zřizování výbušných i nevýbušných zátarasů a jejich ničení za pomoci trhavin a ženijní munice. Armáda České republiky tak do struktury mnohonárodního uskupení znovu přináší ženijní schopnosti.

Nejde přitom o první české ženijní nasazení v této oblasti. V minulosti zde působila například pontonová jednotka v roce 2022 a v roce 2023 také jednotka vybavená minovými vrhači MV-3.

V Litvě se ve struktuře mnohonárodního brigádního uskupení pod velením Německa poprvé představují čeští vojáci ze 102. průzkumného praporu v Prostějově. „Zaměřujeme se na průzkum operačního prostoru a shromažďování informací o situaci v prostoru nasazení,“ přiblížil zaměření své jednotky kapitán Tomáš Kadlíček.