Pes, nejlepší přítel člověka a nenahraditelný pomocník vojáka

Autor: Miroslav Šindelář

Na sklonku letošního září vystřelili Tálibánci na českou základnu v afghánském Lógaru dvě rakety. Jedna minula perimetr základny a druhá dopadla do míst, kde mají čeští vojáci ubytovány své psí pomocníky.

Psinec dostal zásah, jak se říká, naplno a jeden z nejvěrnějších přátel člověka to odnesl těžkým zraněním. Po počátečním ošetření – první pomoci, byl německý ovčák, pes se jménem Athos transportován nejbližším letounem na základnu NATO do německého Ramsteinu.

Odtud putoval do pražských Kbel a následně do Ústředního veterinárního ústavu AČR v severomoravském Hlučíně, kde se jej ujal tým lékařů pod vedením ředitele podplukovníka Vladimíra Žákovčíka:

„Máme radost, že se nám podařilo našeho pacienta stabilizovat. Na to, jaká utrpěl poranění, si vede dobře,“ řekl ředitel hlučínské základny.

Ošetřující lékař Štefan Majiroš s týmem spolupracovnic dává svému VIP pacientovi tu nejlepší péči, jaká se pejskovi může dostat. Athos, který v červnu oslavil své třetí narozeniny, utrpěl při výbuchu rakety mnohačetné zlomeniny pánevních kostí, se ztrátou měkkých tkání právě v pánevní oblasti. Došlo k roztržení močové trubice a v noze uvízla střepina.

O dalším jeho osudu se rozhoduje v těchto dnech. To nejdůležitější, že pejsek přežije, je už ale jisté.

„Dnes je zdravotní stav psa stabilizován. Normálně přijímá potravu. Normálně vyměšuje. Pořád je aktuální roztržení močové trubice. Pozitivem je, že sám močí. Negativem je, že na základě rentgenologického vyšetření, že se nezahojila tak, jak předpokládali američtí veterináři, ale i my tady v Hlučíně, ona močová trubice. Ta šance na zahojení ale přetrvává. Jsme ve fázi druhotného hojení. Tedy pokračujeme v konzervativní léčbě, která probíhá zatím úspěšně. Rána se zmenšuje, ale nejspíš se ještě nevyhneme chirurgickému řešení,“ zhodnotil aktuální stav psího pacienta z Afghánistánu doktor Majiroš.

Subjektivně si lékař myslí,, že pejsek je na tom dobře, pohybuje se lépe než všichni kolem něho očekávali. „Měl veliké štěstí nejen v tom, že nebyly poškozeny kyčelní klouby a zlomené kosti se nevtlačily do pánve, ale také, že se mu dostalo ihned odborné první pomoci spojené s transfúzí krve,“ dodal ošetřující lékař.

„Raduji se z toho, že bude Athos zase zdráv, vždyť jsme spolu nejen v Afghánistánu prožili spoustu dnů a vycvičil jsem si ho od počátku, tedy od roku 2010, na vyhledávání výbušnin,“ svěřil se pohnutým hlasem Athosův psovod rotný Rostislav Bartončík ze základny v Chotyni.

Veliké poděkování podle něj patří americkým kolegům, kteří jeho psovi poskytli ošetření. Athos dostal dokonce statut válečného veterána - deku s označením, kterou všichni respektovali jako by se jednalo o amerického vojáka.Díky tomu také třeba mohl být pejsek se svým pánem na hotelu, když čekali na transport do České republiky. „Chci moc a moc poděkovat všem kteří Athosovi pomáhali i pomáhají. Tady v Hlučíně má úžasnou péči a pejsek určitě cítí, že tady mu pomáháme seč nám síly stačí. Personál mi pejska trochu rozmazluje. Je klidné povahy. Ostatně na vyhledávání výbušnin se vybírají právě ti klidnější pejsci, kteří umí být trpěliví,“ řekl rotný Bartončík.

Jeho slova o tom, že se Athos stal miláčkem a skutečným VIP pacientem zdejší „psí nemocnice“ svědčil i zájem náčelníka štábu Hlučínského ústavu majora Vojtěcha Dupala, který se mi v době návštěvy veterinárního ústavu věnoval

Poznal jsem, za Athosovým uzdravováním stojí péče celého týmu lidí, kteří se tady s nevšední láskou věnují těm, kteří u nich musejí mnohdy nuceně pobývat. „Moc pozdravuji prostřednictvím armádního internetu www.army.cz do afghánského Lógaru a ještě jednou děkuji všem, kteří mi pomohli s Athosem hlavně v prvních chvílích po raketovém útoku. Víte bylo to úžasné, když ostatní psovodi ze základny přivedli své psy a ti mému pejskovi dávali krev,. Byla to ohromná solidarita opravdových kamarádů, na kterou nikdy nezapomenu,“ svěřil se rotný Bartončík.

Veterinární lékař Štefan Majiroš uvedl, že minimálně ještě tři měsíce čeká Athose léčení. Potom rehabilitace. Možná zhruba po roce se bude rozhodovat o další budoucnosti pejska.