Generál Pavel navštívil české vojáky v Mali. Setkal se také s velitelem mise EUTM

Autor: plk. Mgr. Jana Růžičková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR

Ve čtvrtek 5. března uskutečnil náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel pracovní návštěvu afrického Mali. Na velitelství výcvikové mise EU TM v hlavním městě Mali v Bamaku se setkal s velitelem mise španělským generálem Alfonsem García-Vaquero Pradalem. Ten českému generálovi poděkoval za excelentní práci, kterou v Mali odvádějí čeští vojáci.

„Vaši vojáci jsou skvělí. Odvádějí zde velmi dobrou práci a na vysoké profesionální úrovni. Jsou zkušení a s nimi se zde cítíme opravdu bezpečně,“ ocenil české vojáky španělský generál. Úkolem Čechů je ochrana velitelství mise EU TM, provádění doprovodů osob a konvojů a také výcvik malijských vojáků.

Generál Pavel hovořil s generálem García-Vaquero Pradalem také o aktuální bezpečnostní situaci v Mali a pokroku ve výcviku malijské armády. Shodli se na tom, že je vidět posun k lepšímu. „Bezpečnostní situace je stabilní,“ konstatoval španělský generál s tím, že nejsou známky toho, že by se do Mali přesouvaly problémy a extremistické skupiny ze sousedních států kromě kočovných Tuaregů.

„Na severu sice pokračují izolované bojové aktivity různých skupin, ale ty mají spíše kriminální charakter s ekonomickým podtextem. Mise OSN MINUSMA a francouzská operace BARKHAN plní svůj cíl a přispívají ke zklidnění a stabilizaci situace,“ doplnil generál Pavel. „Je naším zájmem, abychom podporovali udržení stability v tomto regionu a zabránili šíření extremismu a uprchlických vln do Evropy. I proto je důležité podporovat výstavbu a výcvik místních bezpečnostních složek,“ dodal český generál.

V Afghánistánu jsou miny, tady jsou všude hadi

Klidnou bezpečnostní situaci potvrdil i velitel 4. jednotky AČR v Mali kapitán Michal Mamkin. „Nedochází zde k žádným incidentům, ani jsme nezaznamenali nějaké negativní nálady ze strany místních obyvatel, naopak jsou velmi vstřícní,“ potvrdil český velitel. „Co je tu problémové, tak to je určitě doprava, která je tu velmi složitá a samozřejmě klimatické podmínky, kdy teploty nyní stoupají přes 40 stupňů Celsia,“ doplnil kapitán Mamkin s tím, že ze začátku to byl pro všechny trochu šok, ale po prvních dvou týdnech se postupně aklimatizovali.

„Je to Afrika. První měsíc je nejhorší, než si zvyknete na vedro a všude přítomné komáry,“ potvrzuje desátník Martin Kovář. „Od Afghánistánu je to diametrálně odlišné a nedá se to porovnávat,“ konstatuje. „V Afghánistánu jsou miny, tady jsou zase všude hadi,“ dodává s úsměvem praporčík Roman Novotný, který má již za sebou službu v Bosně a Hercegovině, Kosovu i Afghánistánu, a je jedním ze čtyř našich instruktorů, kteří se podíleli na výcviku malijských vojáků.

Vzápětí popisuje, že potkat černou kobru je tu naprosto běžné a utéct před ní téměř nemožné. „Sednout si tu na zem nejde. Hadi jsou všude. První týden jsme chodili velmi opatrně. Pak jsme sledovali Malijce, kteří nejdříve hodí kámen nebo klacek před sebe do křoví a pak teprve jdou,“ dodává praporčík, který je v České republice instruktorem záchranné a výsadkové přípravy ve Vyškově, a řadu zkušeností a informací tak od Malijců využije.

Střílet se naučili rychle, horší to bylo s taktikou

U malijských vojáků ho překvapil zejména přístup, vřelost a jejich soutěživost. „Co se týče vojenského výcviku, museli jsme začít od začátku. Základní manipulaci se zbraněmi zvládli celkem rychle, i když polovina z nich neuměla střílet vůbec. Horší to bylo s taktikou. Chybí jim prostorová představivost a je tu i jazyková bariera, protože 20 procent vojáků mluví jen bambarštinou,“ dodává praporčík Novotný.

„Malijští vojáci se nedají srovnávat s vojáky evropských armád, jsou prostě jiní,“ konstatuje velitel českých instruktorů praporčík Jaroslav Losenický z vyškovského výcvikového centra, který ale také oceňuje jejich pozitivní přístup. „S tím málem, co mají k dispozici, dokážou fungovat,“ říká jeden z nejzkušenějších českých vojáků, který působil již v 8 zahraničních operacích Perským zálivem počínaje přes UNPROFOR, SFOR, KFOR až po Afghánistán.

 „Za šest měsíců jsme se účastnili dvou výcviků - sedmitýdenního v Sikassu u jednotky, která se vrátila z bojů ze severu a potřebovala docvičit. Druhého desetitýdenního v Koulikoru, kde jsme se podíleli na výcviku 600 malijských vojáků 6. GTIA (Groupement Tactique Interarmée - praporního uskupení),“ popisuje praporčík Losenický. „Jakákoli taktika začínala manipulací se zbraní. Tu zvládali až do okamžiku, kdy ji měli použít v taktické situaci. To už zvládla jen polovina vojáků, protože když se soustředí na jedno, zapomenou na to druhé,“ popisuje úskalí, se kterým se potýkali.

Při výcviku jsme používali i plastové vojáčky a další názorné pomůcky

 „Pro představivost jsme při výcviku používali také názorné pomůcky – plastové vojáčky, tabule, nákresy… S jejich pomocí jsme malijským vojákům například ukazovali rozestavení a následný manévr jednotky,“ popisuje praporčík Losenický ve výcvikovém kempu v Koulikoru, kam také při své návštěvě Mali zavítal generál Pavel. Setkal se zde s francouzským velitelem výcvikového centra i s jeho španělským nástupcem a velitelem malijských vojáků. V jejich doprovodu si centrum prohlédl a seznámil se s plány výcviku malijských jednotek. Navštívil zde také německou polní nemocnici, jejíž personál v případě potřeby poskytuje péči i českým vojákům.

Svou návštěvu Mali ukončil generál Pavel neformálním setkáním s vojáky a v nočních hodinách odletěl zpět do České republiky. Společně s ním se vrátila zpět do ČR po půlročním působení na africkém kontinentě první část 4. jednotky AČR.