Noci "dopraváků" 5. úkolového uskupení na letišti KAIA

Autor: nadpraporčík Lukáš M. a kapitán Pavel Matoušek, kaplan 5. ÚU

V brzké ranní hodině, kdy ještě tmavá linie obzoru splývá s temně černomodrou oblohou nad hlavním městem Afghánistánu Kábulem, protne tuto až romantickou scenérii menší množství oranžově blikajících světel.

Přijíždí tatrovky nakládací skupiny 5. úkolového uskupení a 8. NSE (národní podpůrný prvek) na CATO (Combined Air Terminal Operations) yard, což je plocha vyhrazená k přípravě a manipulaci s veškerým materiálem určeným k letecké přepravě a samozřejmě se zde nachází celá řada zajímavých prostředků pro obsluhu letounů různých typů. Vojáci velitelství úkolového uskupení a NSE mají před sebou další dlouhý pracovní víkend.

Všichni si uvědomují, že zabezpečování jednotek Armády České republiky v misi ISAF je velice náročným a zodpovědným úkolem. NSE není sice jednotkou s bojovým či výukovým posláním, ale bezesporu její příslušníci mají, díky kvalitně prováděné komplexní logistické podpoře, nezastupitelný podíl na výborném a veliteli Regionálního velitelství - Východ (ISAF RC EAST) dlouhodobě vysoce hodnoceném plnění úkolů provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar nebo Operačně výukového pozorovacího týmu v provincii Wardak.

Po nekonečně dlouhých dvaceti minutách čekání ladným táhlým způsobem dosedá na runway kábulského letiště nadčasově technický „CARGO“, gigant vážící okolo 300 tun a schopný unést deklarovaných až 120 tun nákladu. Řeč je o ruském dopravním speciálu An-124-100, který je znám také pod označením „Ruslan“ nebo také „Condor“, letecké společnosti Volga-Dněpr. Za přítomnosti velitele 5. ÚU plukovníka Martina Štochla čeká nakládací skupina českých vojáků u svých tatrovek spolu s „dopraváky“, nadporučíkem Pavlem B. a nadpraporčíkem Lukášem M., až bude letoun na předurčené parkovací pozici a piloti vypnou motory. Přesně v momentě, kdy pracovníci bezpečnosti letiště udělí povolení k přiblížení, „dopraváci“ přijíždějí zleva před příď obra, aby zahájili přesný plán vykládky včetně bezpečnostního poučení při pohybu kolem kolosálního stroje. Následně skupinka tří tatrovek, doprovázena opět „dopraváky“, vyráží přesně stanovenou trasou přes letištní plochu přímo několik málo metrů za záď Antonovu. Celý tento proces řídí oba „dopraváci“, jak se tady říká příslušníkům českého NSE, kteří organizují leteckou přepravu pro AČR na území Afghánistánu.

Čistě tmavá obloha se pomalu zesvětluje a osádka letounu, určená k nakládce a vykládce, řízená anglicky hovořícím ruským „Cargo Flight Managerem“, mezitím sklápí zadní rampu a otevírá tak nákladový prostor. Vykládka může začít. Dnes je nutné vyložit devět velkých kusů materiálu o celkové hmotnosti přibližně 60 tun. Vše funguje naprosto perfektně, neboť osádka Ruslanu i družstvo skladníků pracuje přesně podle plánu. Tatry odvážejí materiál na určené místo základny, kde je již připraven jeřáb, který sundává jeden kus materiálu za druhým, aby „multilifty“ mohly jet zpět k letadlu. Zde je materiál obvykle hned roztříděn a dále distribuován konkrétním českým jednotkám působícím v Afghánistánu. Plukovník Martin Štochl, velitel úkolového uskupení, který celou akci sledoval přímo na místě, hodnotí činnost svých vojáků: „Kluci odvedli skvělou práci, vše jde podle plánu, nejsou žádné zbytečné prodlevy.“ A dodává: „Mám radost, že se nám daří dobrou pověst, kterou zde zanechala předchozí NSE, stále zlepšovat.“

Této velmi pracovně vytížené noci předcházelo neméně náročné velmi horké odpoledne, kdy „sklaďáci a dílňáci“ z NSE připravovali kontejnery a materiál, který má být přepraven domů do České republiky a naložen hned následující noc po vyložení. Mimochodem to znamená naložit kontejnery na kontejnerovací ploše, zvážit „multilift“ i s nákladem na CATO, převést a uložit kontejnery na překladové ploše. Odtud budou v noci převezeny přímo k nakládce. A tak se další noc vše opakuje, jenže opačně. Tentokrát se vše musí stihnout naložit ještě než první paprsky slunce dopadnou na vrcholky hor kolem Kábulu. Důvodem je, že teplota začne šplhat strmě vzhůru až k neuvěřitelným šedesáti stupňům Celsia a to může způsobit nemalé problémy při vzletu s nákladem. Nastává okamžik, kdy takzvaný „Cargo flight manager“ dává povel k zahájení nakládky. Všechno je již precizně připravené „dopraváky“. Za zádí „Condora“ čekají řidiči na pokyn k najetí pod palubní jeřáb. Jeho obsluha pracuje s neskutečnou až centimetrovou přesností.

Vše je naloženo, začínají přípravy k odletu - zdvihnutí rampy, uzavření trupu, poslední kontrola podvozku a nezbytné vyřízení formalit spojených s přepravovaným nákladem – pro osádku letadla a české „dopraváky“ rutina. Šťastný let přejí nadpraporčík Lukáš M. spolu s nadporučíkem Pavlem B. a opouštějí parkovací pozici Ruslanu jako poslední.