Nelehká služba kábulských řidičů a skladníků

Autor: kapitán Marek Maxim Švancara

Nehledě na počasí, zimní teploty hluboko pod bodem mrazu, chladný vítr a všudypřítomný prach musí tito vojáci každý den do akce. Plnění všech úkolů, které jsou české armádě v Afghánistánu svěřeny, je bez jejich pomoci nemyslitelné.

Nad hlavou jim stále hučí přistávající a odlétající vrtulníky a letadla. Takzvaná „kontejnerovka“, tedy místo, kde naši skladníci a řidiči sídlí, se totiž nachází na začátku ranveje kábulského mezinárodního letiště. Mnoho armád z celého světa zde má uskladněné kontejnery a nechybí mezi nimi ani ty tmavě zelené s českými vlajkami. V několikametrových kovových skříních se skrývá vše, co čeští vojáci v Afghánistánu potřebují nejen ke své práci – od oblečení, přes munici a zdravotnický materiál až po trvanlivé potraviny. Do obrovského skladiště putují po střechu naložené kontejnery z České republiky, další se odsouvají zpět na letiště a odtud domů. Vyznat se v té spleti vyžaduje od řidičů a skladníků dokonalou souhru. Zatímco Čechům sloužícím na zdejší základně se materiál vozí auty, na Bagrám, který je vzdálený asi 50 kilometrů, se dopravuje pouze letecky. Nakládka se přitom upevňuje na jednorázové palety s krabicí – takzvané kicker boxy. Desátník Pavel J. popisuje svou službu takto: „Materiál navážíme a odsouváme neustále. Často se jedná o osobní věci vojáků při rotacích, většinou nám ale nejvíc času zabere komplexní zabezpečení všech příslušníků AČR v této zemi.“

Do práce vyrážejí skladníci a řidiči každý den ráno auty. „Je to pár kilometrů cesty, ale kvůli bezpečnosti je tam zakázáno chodit pěšky,“ říká desátník Jiří Š. Po rozdělení úkolů se čeští vojáci noří do vymrzlých kontejnerů chystat, přemísťovat nebo kontrolovat materiál. I když v zimě zasvítí slunce, vane tu studený vítr z nedalekých hor, a teplo tu proto není nikdy. Desátník Tomáš V. zde pracuje téměř tři měsíce a potvrzuje, že teplé oblečení je naprostou nutností. „Kovové kontejnery se přes den příliš neohřejí, spíš si drží svůj typický chlad. To samozřejmě znesnadňuje práci uvnitř, člověk tu může snadno prochladnout,“ dodává.

Kromě chladu si Češi museli zvyknout na jiný a v mnohém náročnější režim zdejší práce než na jaký jsou zvyklí z domova. Nezáleží, zda je víkend, večer nebo brzy ráno. Úkoly se musí splnit v daný čas a letadla nepočkají. Navíc vše na mezinárodním letišti je podmíněné spoluprácí s dalšími armádami. „Pokud se přesunuje větší množství materiálu a kontejnerů, skoro se nezastavíme,“ tvrdí četař Tomáš K. a dodává, že deset hodin služby za den není pro řidiče a skladníky nic neobvyklého.