
Hana K. v roce 2002 s kontingentem 11. polní nemocnice v Afghánistánu. Na snímku s chlapcem Zjaolou, který byl později převezen k doléčení do ČR
Obrázek x z y
Na tomto místě vám postupně představujeme všechny členy 3. polního chirurgického týmu, který je v afghánském Kábulu součástí francouzské vojenské nemocnice. Dnes nabízíme medailonek kapitánky Hany K.
Hana K. stála u počátku zahraničních vojenských misí, tehdy se jednalo zejména o humanitárně zaměřené akce.
"První mise byly z dnešního pohledu tak trochu partyzánské. O dnešním zabezpečení jsme si mohli nechat jen zdát. Bydleli jsme ve stanech po šesti až osmi lidech, sprchy byly vskutku polní, jedlo se z klasických ešusů. Musím ale říci, že stmelení kolektivu bylo mnohem rychlejší," vzpomíná poměrně intenzivně na misi v Afghánistánu v roce 2002.
Tato mise pro ní byla srdeční záležitostí. "Naši lékaři ošetřovali tehdy čtyřletého chlapce Zjaolu, kterého jsme pak odvezli do pěstounské péče do ČR. Měla jsem ho po celou dobu mise na starosti, učili jsme se číst, základním hygienickým návykům, jíst příborem. Ten malý capart se záhy stal miláčkem celého kontingentu," vzpomíná.
Vtěsnat popis profesní dráhy kapitánky Mgr. Hany K. do stručného formátu není jednoduché. Po absolvování střední zdravotnické školy se rozhodla svoji další profesní kariéru věnovat intenzivní péči a v roce 1995 dokončila studium na IPVZ v Brně, obor anestezie, resuscitace a intenzivní péče. V té době ještě pracovala na jednotkách intenzivní péče v regionu svého rodiště – Jihočeském kraji. A protože jednou z charakterových vlastností Hany K. je cílevědomost a neustálá touha se vzdělávat, opustila po pěti letech práci v nemocnici okresního typu a přijala nabídku pracovat na oddělení ARO v Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zde poprvé zaslechla o možnosti pracovat v zahraničních misích. Se zapálením sobě vlastním systematicky zjišťovala tehdejší možnosti a přihláška do výběrového řízení do zahraniční mise na sebe nenechala dlouho čekat. Zakrátko pak přišla nabídka, která zcela od základů změnila její život - vycestovala jako sestra polní nemocnice do první zahraniční mise na území bývalé Jugoslávie v roce 1996. Práce v tomto specifickém a extrémním prostředí ji oslovila natolik, že ještě jako civilní pracovník byla členem zdravotnického týmu polní nemocnice v Albánii a poté v Turecku (1999).
Po tomto období dochází v armádě k zásadním legislativním změnám a dalších zahraničních misí se mohou účastnit pouze platní příslušníci AČR. Hana měla v té době o své budoucí pracovní náplni již jasnou představu a v lednu 2001 nastoupila náhradní vojenskou službu a poté byla přijata na pozici zdravotní sestra ARO do tehdy 7. zdravotnického praporu v Hradci Králové. Od té doby je její další profesní kariéra s hradeckým centrem vojenského zdravotnictví již nerozlučně spjata. Následují další zahraniční mise v pořadí: Makedonie 2001, Afghánistán 2002, Irák 2003, Afghánistán 2008 a nynější zařazení v 3. polním chirurgickém týmu MTF ROLE 3 KAIA.
Hana K. zastává od roku 2005 pozici hlavní sestry Nemocniční základy v Hradci Králové, v její přímé podřízenosti je přes 120 nelékařských zdravotnických pracovníků 6. a 7. polní nemocnice, které základna zastřešuje. Mezi podřízenými se těší přirozené autoritě, vyžaduje maximální nasazení a plnění úkolů. Odměnou je dokonalá organizace práce, mimo jiné ve formě zpracovaných nabídek vzdělávacích a zdokonalovacích kurzů pro své podřízené, flexibilní reakce na požadavky týkající se změny stážových míst a v neposlední řadě trvalá reprezentace práce vojenské zdravotní sestry mající za následek trvalou naplněnost tabulkových míst. A to i s ohledem na jedno zásadní specifikum něžného pohlaví. V roce 2011 úspěšně dokončila vysokoškolské studium a získala titul Mgr.