
Pilotka kapitánka Jitka S., palubní technici major Michal L. a praporčík Ivan B., spolu s palubním střelcem štábním rotmistrem Marcelem L. v cíli pochodu
Obrázek x z y
V neděli 4. července 2010 se základna Šarana na jihovýchodě Afghánistánu probudila do slavnostního rána. Všichni Američané v tento den slaví přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776.
Na Šaraně se oslavy nesly hlavně ve sportovním duchu a začaly už v pátek fotbalovým a volejbalovým turnajem. Flying Hippos reprezentovaly dva fotbalové týmy a jeden volejbalový. K prvnímu zápasu v kopané nastoupila sestava Hippo TECH složena převážně z leteckých techniků. Český tým se na utkání dostavil s početnou podporou fanoušků. Soupeř se zřejmě zalekl mohutné české kulisy a k utkání nenastoupil.
Hned druhý zápas patřil také Čechům. Zde se představil tým Hippo KISS, který nastoupil proti příslušníkům US Army. Utkání bylo velmi zajímavé, nejen hrou plnou taktických okamžiků, ale i hřištěm, na kterém se hrálo. Tvrdý prašný povrch plný kamení a výmolů připomínal spíše tankodrom, než zelenou hrací plochu, na jakou jsme u nás doma zvyklí. Po nelehkém boji se z vítězství radovali Hippo KISS, kteří přehráli své soupeře (po bezbrankovém poločase) výsledkem 2:0. Oba české týmy se tak posunuly do sobotního semifinále.
Následující den fotbalisté Hippo TECH nastoupili ke svému dalšímu utkání v turnaji. Po nervy drásajícím klání podlehli týmu americké armády 0:1. V ohni tak Čechům zůstalo už jen jedno želízko – Hippo KISS. Ani jim se však nepodařilo dotáhnout klání do vítězného konce, po bezbrankovém zápase a prodloužení, přišly na řadu pokutové kopy. V penaltovém rozstřelu chybělo hrochům trochu pomyslného štěstí a budoucímu vítězi celého turnaje - týmu Ugandy - podlehli 0:1. Brány finále tak pro oba týmy zůstaly uzavřeny.
Ani volejbalistům se nepodařilo zasáhnout do bojů o medaile. V prvním zápase narazili na silný tým Desert Rats, kterému po vyrovnaném boji podlehli 0:2 na sety.
Také nedělní oslavy Dne nezávislosti začaly sportem. Již v pět hodin ráno místního času se na start postavili odvážní běžci ke svému půlmaratónu. Zároveň s nimi vyrazili na trať i ti, které čekala stejně dlouhá trasa pochodu, a to s dvaceti kilogramy zátěže v batohu. Závod byl velmi náročný díky vysoké nadmořské výšce 2225 metrů nad mořem a také teplotě, která již při startu závodu byla kolem dvaceti pěti stupňů Celsia. Během závodu pak ručička teploměru vystoupala o více jak deset stupňů.
I zde měli Flying Hippos své zástupce. K půlmaratónu se odhodlali čtyři odvážlivci, kapitán Jaroslav N., kapitán Petr J., nadporučík Jan O. Čtvrtým v pořadí byl praporčík Martin K., který se na maratóny specializuje doma v republice a byl pro Čechy největší nadějí na úspěch.
Martin v závodě prokázal nejen své běžecké kvality, ale hlavně lidskost a duchapřítomnost. Amerického kolegu v závodě postihla náhlá nevolnost a Martin K. mu bez zaváhání poskytl první pomoc, i když tím ztratil možnost bojovat o medaili.
Náročného pochodu po perimetru základny Šarana se zúčastnili čtyři příslušníci kontingentu, tentokrát všichni z řad létajícího personálu. Jako první dorazil do cíle v čase tři hodiny třicet čtyři minuty palubní technik major Michal L. Za ním pak proťal pomyslnou cílovou pásku zástupce palubních střelců štábní rotmistr Marcel L. Závod ukončila také pilotka kapitánka Jitka S. Byla jedinou ženou, která úspěšně ukončila celý závod a dorazila do cíle, společně se svým kolegou palubním technikem praporčíkem Ivanem B. Za svůj výkon byla na slavnostním vyhlášení oceněna diplomem.
Odpoledne se v místní posilovně rozpoutala bitva svalů. Do soutěže v silovém trojboji týmů nastoupili opět létající borci. Palubní střelec štábní rotmistr David M. se blýskl v disciplíně shyby na hrazdě po dobu jedné minuty výkonem dvacet pět přítahů, palubní technik praporčík Miroslav M. ukázal sílu paží při soutěži v klicích, kdy jich během minuty zvládl sedmdesát dva. Třetí z týmu palubních techniků nadporučík Aleš H. předvedl výkon v disciplíně lehy - sedy, za minutu jich zvládl šedesát dva. Tým „TF Hippo“ se nakonec umístil těsně na druhém místě.
Den nezávislosti byl zakončen slavnostní večeří v jídelně vyzdobené americkými symboly. S příchodem noci se ještě na obloze rozsvítily oslavné světlice a poté se už základna znovu ponořila do úplné tmy.
Doma v České republice byly následující dva dny sváteční, ale příslušníci HELI UNIT už v nich zabezpečovali operační lety nad východním Afghánistánem.