72 hodin popáleninového MASCALU – výbuch plynu v Kábulu

Autor: nadporučík Květoslav P. (5. PChT) a kapitán Pavel Matoušek, kaplan 5. ÚU

Ve středu 4. července 2012 v půl páté odpoledne byl v nemocnici Role 3 na základně KAIA v Kábulu, kde působí český 5. polní chirurgický tým pod vedením majora MUDr. Radka Pohnána, vyhlášen signál MASCAL – hromadný příjem raněných. Informace byly jen kusé, došlo k výbuchu, mluvilo se o napadení jedné z kábulských základen, na východě stoupal k nebi hustý černý dým...

Personál nemocnice byl během pár minut na svých místech. Český 5. polní chirurgický tým je jednou z osmi zdravotnických skupin začleněných do plánu MASCAL a jeho úkolem je péče o pacienty v nejtěžším stavu. Ředitel nemocnice upřesnil informace: „Došlo k výbuchu zásobníku plynu následkem elektrického zkratu. Nehoda se stala poblíž Camp Dogan v Kábulu. Očekává se blíže neurčený počet zraněných.“

První pacienti přijíždějí po půl hodině, nejtěžší pacienti jsou popálení na více než 90 % povrchu těla. O převoz první vlny pacientů se postarali turečtí vojáci z nedaleké základny, kteří nejtěžší případy vezli v transportérech ihned po uhašení do nemocnice KAIA.

O nejzávažnější pacienty se podělí francouzský a český DESHOC. Pacient v péči českého personálu má hluboké popáleniny na 90 % tělesného povrchu, popálené dýchací cesty, vzhledem k rozsahu popálení nelze rozeznat ani původ poraněného. Následují již rutinní úkony sehraného týmu - zajištění vstupů do cévního řečiště a dýchacích cest, uvedení pacienta do umělého spánku, prvotní vyšetření k vyloučení poranění vnitřních orgánů, ultrazvuk dutiny hrudní a břišní, rentgenové snímky hrudníku a pánve, odběry na krevní testy. Krusta spálené kůže tísní krevní oběh a přerušuje dodávku krve mozku a končetin, jako krunýř brání hrudníku v dýchání. Chirurgové neodkladně provádějí razantní nářezy a uvolňují stlačené cévy, hrudník se může volně rozvíjet.

Po dokončení prvních vyšetření jsou pacienti převezeni na jednotku intenzivní péče, kde probíhá další léčba. Je třeba odstranit spálené mrtvé tkáně. Po dokončení nekrektomie se z pacientů mizících pod vrstvami Flamazinu a obvazů stávají skoro "mumie".

Po 4 hodinách jsou všichni pacienti ošetřeni a stabilizováni. Na všech členech týmu je znát únava, ale i úleva, všichni intenzivně pracovali a mnohokrát trénované postupy se v praxi osvědčily. Organizace i činnost všech týmů byla příkladná, i při velkém množství kriticky nemocných fungoval výtečně nacvičený systém péče. Ale i zdravotníci musí někdy jíst a díky Národnímu podpůrnému prvku i dalším českým příslušníkům ze základny si mohou dopřát zaslouženou večeři. Při hromadném jídle je opět vyhlášen MASCAL.

Následuje další vlna pacientů s rozsáhlými popáleninami. Týmy si přebírají poraněné, český tým zajišťuje nejzávažněji poraněné. Stejný sled úkonů, tým pracuje jako jeden organismus, zavedení invazí, sedace, vyšetření, nářezy, přesun, nekrektomie, desítky metrů obvazů... Dvě hodiny po půlnoci je hotovo. Část týmu se ukládá k odpočinku, část připravuje pacienta na další transport do vzdálenějších nemocnic, aby se uvolnila kapacita nemocnice. Ráno se situace opakuje, stejně jako den další. Přijíždějí noví a noví pacienti popálení při nehodě.

Po tři dny členové 5. chirurgického týmu v sestavě francouzské polní nemocnice KAIA zajišťovali, operovali a ošetřovali pacienty poraněné při této průmyslové havárii. Významnou měrou napomohli k přežití alespoň části z více než 150 popálených při této katastrofě.