Vrtulníky Mi-171Š se vrací zpět na základnu v ČR a nové víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom je vystřídají při plnění úkolů na polské východní hranici.
Obrázek x z y
Další jednotka Armády ČR „Heli Unit“ převzala v Polsku plnění operačního úkolu, nově bude střežit východní křídlo NATO s víceúčelovými vrtulníky UH-1Y Venom.
Podle velitele Velitelství pro operace AČR generálporučíka Václava Vlčka nové stroje významně zvyšují schopnost plnit úkoly efektivně a bezpečně na úrovni nejvyspělejších armád NATO.
„Nasazení v zahraniční operaci je pro nás významným milníkem, protože poprvé působíme s novými víceúčelovými vrtulníky UH-1Y Venom v reálném operačním prostředí. Tato mise nám umožňuje plně využít jejich schopnosti při plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru a zároveň dále rozvíjet naše postupy v úzké spolupráci se spojenci,“ doplnil velitel jednotky major V. Š.
Jádro jednotky, která čítá přibližně 100 lidí, tvoří převážně vojáci 22. základny vrtulníkového letectva z Náměště nad Oslavou. Její součástí jsou nejen piloti, ale i specialisté inženýrsko-letecké služby, logistiky a dalších odborností. Vojáci budou na místě přibližně tři měsíce, poté je vystřídá další skupina.
Nasazení českých vrtulníkářů je reakcí na zhoršenou bezpečnostní situaci v regionu a předchozí narušení vzdušného prostoru Polska ruskými bezpilotními prostředky. Česká vrtulníková jednotka je během nasazení začleněna do integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS).
Za nasazení českých vojáků v zahraničních operacích zodpovídá Velitelství pro operace AČR
Vyslání jednotky do zahraniční operace je dlouhodobý proces, který kombinuje politické rozhodnutí státu, alianční závazky a vojenskou připravenost jednotky. Operační velitelství propojuje všechny tyto aspekty a koordinuje a řídí nasazení jednotek Armády ČR v konkrétních operacích. Je hlavním styčným bodem mezi AČR a aliančními strukturami (zejména NATO).
Podle generálporučíka Václava Vlčka je nasazení vrtulníků UH-1Y Venom v zahraniční operaci přirozeným krokem v modernizaci schopností armády. „Přináší to komplexní posun v oblasti výcviku, interoperability a integrace do systémů velení a řízení NATO. Získáváme tak cenné zkušenosti s reálným nasazením nové techniky, což je oboustranně přínosné. Sjednocení postupů se spojenci zvýší schopnost jednotky působit v rámci společných operací v podmínkách moderního bojiště a aktivně se podílet na kolektivní obraně,“ uvedl Vlček.