Nový mandát mise, onemocnění COVID-19, státní převrat. Velitel mise EUTM v Mali brigádní generál František Ridzák zažívá mimořádně náročné období. Jak ho zvládá a co chystá do budoucna, prozrazuje v následujícím rozhovoru.
Jste za polovinou mise, která byla značně ovlivněná onemocněním COVID-19. V čem vás zbrzdil a co jste byli schopni i tak již udělat?
V polovině června, kdy jsme, už za přísných hygienických opatření, přebírali velení, jsme věděli, že jeden z našich hlavních úkolů bude navrácení výcvikových aktivit do původního stavu a vytvoření podmínek pro implementaci nového, pátého, mandátu, který rozšiřuje prostor operace do celého Mali a navyšuje personál i rozpočet. V dubnu musela zhruba polovina vojáků odcestovat domů a výcvikové aktivity se výrazně utlumily. Návrat vojáků do mise jsme pečlivě naplánovali a nakonec se našemu velení podařilo přesvědčit ústředí v Bruselu, že výcvik je nutné opět obnovit, za dodržení všech hygienických opatření, a nečekat do odeznění pandemie. To se povedlo a Češi dostali souhlas zahájit výcvikové aktivity s návratem vojáků, který se měl uskutečnit v několika vlnách. Ale v srpnu přišel státní převrat a návrat vojáků do mise i veškerý výcvik Malijců se musel opět zastavit.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) uvalilo na Mali sankce a stanovilo řadu podmínek, které musely být bezpodmínečně splněny – jmenování prezidenta pro přechodné období, premiéra a vlády, která dovede zemi za osmnáct měsíců k demokratickým volbám. Podílel jsem se aktivně na sérii jednání s ředitelstvím evropských misí v Bruselu, velvyslanectvími Evropské unie v Mali a dalších partnerských zemí. České velení sledovalo politickou situaci a vývoj v rámci tamějšího ministerstva obrany a generálního štábu. Podmínky pro uvolnění embarga byly nakonec ze strany Mali naplněny.
Po maratonu jednání se mi povedlo soustředit pro bruselské ústředí veškeré podklady, aby se mise mohla vrátit do normálu. Tento okamžik nastal, dostali jsme pokyn od ředitele vojenských misí EU, admirála Hervé Bléjeana, abychom se vrátili k původním schopnostem před začátkem pandemie a obnovili výcvik. Přes veškeré překážky jsme, mimo jiné, pokračovali v přípravě výcviku nových struktur ve prospěch Společných sil států G5 Sahel v úzké spolupráci s jejich velitelem, generálem Oumarem Namatou. Tento výcvik jsme okamžitě po obnovení aktivit také realizovali (zde).
Země EU záhy obdržely výzvu, aby zahájily přesun svého personálu předurčeného pro návrat do Mali. Vojáci se do mise začali vracet začátkem listopadu. Plného „předpandemického“ stavu mise dosáhne do konce listopadu.
Jako vůbec první velitel mise EUTM jsem byl pozván velitelem operace Barkhane do hlavního velitelství v hlavním městě Čadu v N´Djameně, abychom domluvili vzájemnou spolupráci ohledně výcviku místních vojáků. Toto jednání bylo velmi pozitivní a umožní nám efektivněji synchronizovat vzájemné výcvikové aktivity.
Jak hodnotíte uplynulé období z vašeho pohledu?
Uplynulé období bylo pro výcvikovou misi náročné. Epidemie Covidu-19 ovlivnila misi zásadně. Nicméně jsme usilovně pracovali na návratu mise ke svému jádru činnosti, prohlubovali jsme spolupráci s operací Barkhane, misí OSN MINUSMA a Společnými silami zemí G5 Sahel. Právě s ohledem na nový mandát, do zemí G5 Sahel, plánujeme rozšířit výcvikové aktivity.
Realizovali jsme také četné rekognoskace možností v Gao, Timbuktu a Sevaré, abychom mohli začít s výcvikem Malijců v polních podmínkách ve střední části Mali. To znamená, že se více přizpůsobíme potřebám a operačním cyklům malijské armády a budeme vojáky cvičit blíže k místu nasazení. Bude nutné vybudovat polní kempy v místech daleko od hlavního velitelství mise a zajistit, aby kempy byly soběstačné, měly své vlastní zdroje a byly schopné realizovat výcvik v polních podmínkách, se zaměřením jak na centrální část Mali, tak i mimo Mali. EUTM tak rozšíří svůj příspěvek do „bezpečnostního trojúhelníku“, kdy mise OSN chrání civilní obyvatelstvo, operace Barkhane/Takuba provádí kinetické operace, EUTM zabezpečuje výcvik místních vojáků.
S ohledem na nový mandát bude postupně docházet i navýšení personálu mise. V roce 2021 by měla mít mise více než tisícovku vojáků. Na konci pátého mandátu to bude více než dvanáct set. Museli jsme také pro velení v Bruselu naplánovat navýšení kapacit pro práci nového personálu. Realizovali jsme také rozsáhlé studie, kdy jsme museli pro misi vytipovat nové prostory. Zvažuje se varianta vybudování kempu poblíž bamackého letiště. Na pořadu je také možnost nového působiště mise v centrální části Mali.
Předávat velení budete, podle plánu, v polovině ledna 2021 španělským kolegům. Co vás ještě čeká?
Čeká nás návrat dlouze očekávaného personálu do mise. Do konce listopadu se vrátí dvě stovky vojáků, musíme je okamžitě začlenit, neprodleně znovu rozjíždíme výcvik. Pracujeme velmi intenzivně, ale jsme na to zvyklí. Nejdříve se do mise vrací kolegové z poradního pilíře mise, aby mohli co nejdříve začít provádět poradenství na úrovni ministerstva obrany a generálního štábu. Mimo výcvik má mise rozpracovaných několik dlouhodobých projektů pro rozvoj infrastruktury malijských vojáků. Například zmíním projekt financovaný českým ministerstvem obrany, kde rekonstruujeme spojovací výcvikové středisko nedaleko Bamaka. Čekáme jen na poslední dodávku vybavení a dokončenou rekonstrukci brzy předáme malijským partnerům. Nedávno jsme také jako Češi realizovali rekonstrukci malijské vojenské střelnice poblíž výcvikového kempu v Koulikoru. Jako české velení přicházíme s novou iniciativou provedení rozsáhlé rekonstrukce poddůstojnické školy v Banankoro, protože právě poddůstojníci jsou hlavní silou a tvoří páteř malijské armády. Tohle je právě ta cílová skupina vojáků, kterou mise cvičí, tedy vojáky na taktickém stupni velení, do stupně četa, rota, prapor. Zaměříme se při výcviku také více na témata mezinárodního humanitárního práva, lidských práv a genderové problematiky.
Říkal jste, že se dělala revize výcviku. Co jste změnili, případně jaké změny jste navrhli?
S novým mandátem má mise nové možnosti. Zatímco se mise bude soustředit na svůj hlavní úkol, výcvik jednotek nasazovaných do operací, bude se nyní moct více přizpůsobit aktuálním potřebám malijské armády. Náš výcvik budeme více realizovat poblíž místa nasazení malijských jednotek, zaměříme se tedy více na decentralizovanou formu výcviku. Jednoduše řečeno, budeme naše specialisty pro výcvik posílat do vzdálenějších míst v Mali, kde budou zrovna potřební. Samozřejmě za dodržení všech bezpečnostních opatření. Budeme tak více v kontaktu s našimi partnery přímo v terénu. Tohle nám umožní více prohloubit vzájemnou sounáležitost, pružněji se přizpůsobit jejich potřebám. Navíc rozšiřujeme podporu i směrem k partnerům ze zemí G5 Sahel s prioritou na Burkinu Faso a Niger. Tohle bude úplně něco nového, co mise dosud nerealizovala a my Češi stojíme u toho, abychom otevřeli dveře do regionu. Také revidujeme katalog výcvikových aktivit, aby více odpovídal potřebám našich partnerů.
Jaká je zdravotní situace v Mali? Jsou čeští vojáci v pořádku?
V misi jsme dobře zvládli koronavirovou krizi. Prozatím jsme bez pozitivních případů, personál mise pravidelně testujeme, striktně dodržujeme veškerá hygienická opatření. Od květnového příjezdu do mise jsme roušky neodložili. Žádný český voják není v izolaci ani v karanténě. Čeští vojáci jsou v pořádku.
Jak hodnotíte spolupráci s ostatními státu EU?
Spolupráce je obecně velmi pozitivní, intenzivní byla hlavně ve spojitosti s obnovením aktivit mise, ať už na lokální úrovni mezi jednotlivými ambasádami nebo směrem k bruselské centrále.
Jak hodnotíte spolupráci s malijskými protějšky? Změnila se po puči nějak spolupráce s vámi?
Mise EUTM tuto změnu politické situace v Mali mohla využít k navázání nových, intenzivnějších forem spolupráce s malijskými protějšky.
Jsou nějaká specifika, která teď s odstupem několika měsíců vidíte jinak než na začátku? Mentalita? Nadšení?
Jak už jsem na začátku zmínil, misi velmi ovlivnila epidemie koronaviru a státní převrat. To vedlo ke zpoždění našich plánů s implementací nového mandátu mise. Jednalo se ale o vnější vlivy, které jsme nemohli nijak ovlivnit. U nás se nic nezměnilo, nadšení, chuť a odhodlání stále máme, navzdory všem problémům, se kterými jsme se potýkali. Paradoxní je, že když všechno je v normálu a běží podle plánu, nevyžaduje to takové úsilí. Naopak, když se potýkáte s mimořádnými událostmi, jsou pracovní procesy daleko intenzivnější a náročnější. I když se koncem září v misi znovu objevily případy koronaviru, byli jsme schopní se s nákazou během čtyř týdnů vypořádat. Musíme si prostě na její přítomnost zvyknout a naučit se fungovat dále, samozřejmě s patřičnou obezřetností. I naši nástupci s tím budou muset dále počítat, že nákaza je všudypřítomná. Pokračujeme prostě dále, ale musíme být nadále opatrní.
Související články
