Generál Pavel s velitelem jednotky nadporučíkem Markem Štěpánkem
Obrázek x z y
„Spolupráce s českými vojáky je absolutně bezproblémová. Velmi oceňuji jejich způsob, preciznost a profesionalitu s jakou přistupují k plnění úkolů,“ těmito slovy ohodnotil velitel výcvikové mise EU TM francouzský generál Francois Lecointre české vojáky působící v Mali při setkání s náčelníkem Generálního štábu AČR generálporučíkem Petrem Pavlem, který je v sobotu 15. června společně se svým zástupcem generálmajorem Alešem Opatou navštívil v Bamaku. Na cestu se s nimi vydal také senátor Josef Regec, který je členem výboru pro obranu a zahraniční věci.
Generál Lecointre v rozhovoru s generálem Pavlem potvrdil, že situace je na jihu Mali stabilnější a bezpečnější než na severu. „Samozřejmě horší je v severní části, která je díky prostředí hůře kontrolovatelná. Malijská armáda však již udělala díky výcvikové misi EU určitý pokrok. Bude sice ještě třeba delší čas, aby byla plně funkční a samostatná, ale je na dobré cestě,“ uzavírá s optimismem generál Lecointre.
„Afrika je nám, ne možná geograficky, ale realitou mnohem blíže, než jsme si mysleli, protože se problémy v africkém regionu mohou velmi rychle dostat na evropský kontinent,“ konstatoval generál Pavel při setkání s velitelem mise EUTM. „ Z tohoto důvodu si myslím, že je dobře, že se misí zde budeme účastnit a budeme se snažit tento problematický prostor stabilizovat,“ dodal generál Pavel.
„Do druhé rotace v září počítáme s vysláním několika instruktorů, kteří se budou přímo účastnit výcviku malijských vojáků,“ nastínil nejbližší budoucnost českých vojáků na africkém kontinentu s tím, že o podobě mise a případném rozšíření se povedou v druhé polovině roku diskuse na politické i vojenské úrovni v bruselské centrále EU. S uspokojením také generál Pavel poukázal na skutečnost, že ve srovnání s Afghánistánem, kde čeští vojáci také působí, je bezpečnostní situace v Mali neporovnatelná. „ Je mnohem bezpečnější. Prostředí a obyvatelstvo nejsou zdaleka tak nepřátelské a vojáci tu nejsou bezprostředně ohroženi,“ uzavřel generál.
„Lidi v jižní části Mali na naši přítomnost reagují velmi kladně,“ potvrzuje jeho slova velitel české jednotky v Mali nadporučík Marek Štěpánek. „Doposud jsme se nesetkali s jakýmikoliv negativními postoji. Lidé jsou k nám vstřícní a přátelští,“ dodává. Na otázku, co je pro vojáky zde nejtěžší, s úsměvem odpovídá: „Jednoznačně nejtěžší jsou pro nás zdejší klimatické podmínky. To teplo je úmorné. Trpí tím i technika, obzvláště pneumatiky u vozidel, které se rychleji opotřebovávají. „Když jedeme ven a bereme si s sebou vodu v láhvích, po návratu si z ní můžeme udělat rovnou čaj, jak je horká,“ doplňuje slova velitele rotný Martin Šromovský, který zde působí na pozici velitele družstva. „A když zaprší, přidá se k teplu velká vlhkost a komáři, kteří jsou přenašeči malárie a dalších nebezpečných nemocí. Jeden případ onemocnění malárií jsme tu již měli. Naštěstí jsme to zachytili včas a vojáka jsme odvezli do německé vojenské nemocnice na základnu Koulikoro. Po třech dnech se vrátil zpět a zatím je bez problémů,“ přidává nadporučík Štěpánek.
„Zajímavá zde je také doprava,“ popisuje velitel další malijské specifikum, se kterým se zde vojáci potýkají. „Zabezpečujeme doprovody VIP osob a nebezpečných nákladů, jako jsou převozy munice, zbraní apod. po Bamaku a dále na základnu Koulikoro. Musíme být ve střehu, abychom se nedostali do nějaké dopravní nehody, které jsou tu na denním pořádku,“ konstatuje nadporučík Štěpánek. „Místní zde jezdí hodně na skútrech a motorkách a jsou absolutně nepředvídatelní. Nikdy nevíte, kde se objeví. Najednou se vynoří zprava i zleva a nějaká pravidla neřeší,“ konstatuje s úsměvem jeden z řidičů jednotky. „Složitější jsou dlouhodobější výjezdy na tři až čtyři dny na vzdálenost i více jak 600 km. Cestuje se zde pomalu, protože zdejší cesty mají opravdu daleko do evropských standardů,“ uzavírá s úsměvem nadporučík Štěpánek.
Co se týče ostrahy velitelství, zvládají čeští vojáci tento prestižní úkol bez problémů. „Ve spolupráci s malijskými vojáky a bezpečnostní agenturou zabezpečujeme kontrolu osob při vjezdu a při vstupu do objektu. Držíme i tým rychlé reakce pro případ napadení. V případě napadení je naším úkolem zabránit nepříteli vniknout do objektu,“ popisuje nadporučík Štěpánek, jemuž by byli v této situaci automaticky podřízeni všichni vojáci na velitelství.
Spolupráci s českými vojáky si pochvalují i vojáci malijské armády, kteří se podílí na ostraze velitelství mise. Na vjezdu potkáváme čtyřiadvacetiletého Umarka Culibaliho. Právě kontroluje přijíždějící vozidlo. S úsměvem nám odpovídá na pozdrav. „Mluví francouzsky, ale učíme je i česky a docela jim to jde,“ říká jeden z českých vojáků.
Jejich velitel šestadvacetiletý seržant Adama Secu Samake, který je v armádě tři roky a má zkušenosti z bojů na severu Mali v Timbuktu, vidí posun v bezpečnostní situaci ve své zemi, oproti tomu, kdy bojoval na severu. „I naše armáda se díky výcviku, který jí poskytují vojáci EU, postupně zlepšuje. I s Vaší pomocí to půjde,“ konstatuje s tím, že pro něho je to čest v armádě sloužit a dělat tak něco pro bezpečnost své země. Z jeho úst tato slova rozhodně nezní jako fráze a dávají službě českých vojáků v této zemi smysl.