Jejich úkolem je minování na dálku. Olomoučtí ženisté poprvé se spojenci na cvičení Wolverine Forge

Autor: nadporučík Tomáš Melcr

Krátce poté, co se v Lotyšsku vystřídaly rotace všech států, které přispívají do mezinárodního praporu eFP, proběhlo ve výcvikovém prostoru Adaži jejich první společné cvičení. Nová česká rotace je na místě od poloviny ledna. Jádro 62členného týmu tvoří 153. ženijní prapor z Olomouce, nosnou technikou jsou minové vrhače MV3 na podvozku T810 s podporou vozidel LOV Iveco. Jejich primárním úkolem je zřizování minových polí na dálku.

Hned několik armád přineslo do Lotyšska zcela nové schopnosti, které byly hned během prvního cvičení úspěšně začleněny do struktury. „Češi nově nasadili ženijní zatarasovací četu, která nahradila pontonovou četu. Hlavní úkol se změnil z podpory mobility na omezení volnosti pohybu protivníka. Španělé mají nově prvky rušení a ničení bezpilotních prostředků a například Slovinsko tu má nově tažené houfnice, které společně s dělostřeleckými komplety Severní Makedonie a Černé hory tvoří jednu dělostřeleckou baterii,” vysvětlil důstojník NSE nadporučík M. M.

Cvičení bylo zaměřeno na koordinaci systémů velení a řízení, dozásobení jednotek víceúrovňovým systémem etalonů, dále pak na využití prostorů pro možný pohyb vojsk a omezení jejich činnosti v závislosti na činnosti ostatních prvků praporu (ohrožené prostory). „Mnohá systematizovaná hlášení nejsou v rámci Armády ČR používána, neboť jednoduše nejsou potřeba. Nicméně v mezinárodním prostředí je především systém logistiky na tyto druhy hlášení zcela odkázaný,” uvedla náčelnice NSE nadporučice M. P. Navíc stejně jako technika, tak i postupy koaličních armád se v rámci národů nepatrně liší a cvičení tak bylo primárně zaměřeno na sladění nejen postupů ale také na sjednocení systému velení a řízení. Tyto rozdíly jsou dány především složitější strukturou praporu: „Postupy jsme sladili a nyní můžeme spolupracovat bez jakýchkoliv překážek s dalšími prvky v naší struktuře,” řekl velitel čety poručík M. R.

Samotnou výzvou bylo pro vojáky vůbec dopravit techniku do výcvikového prostoru. „Terén výcvikového prostoru Adaži je velmi bažinatý. Velké části tvoří mokřady, ve kterých je nemožný pohyb vojenské techniky. Podloží je pískové a velmi měkké, proto vozidla těžko projíždí na určená místa a do palebných postavení. Cesty ve výcvikovém prostoru jsou navíc ve velmi špatném stavu,” řekl řidič desátník P. P. V průběhu cvičení se navíc střídaly sněhové a dešťové srážky spolu se silným větrem.

Podle velitele čety, poručíka M. R. si čeští vojáci se všemi úkoly poradili a ujistili tak spojence, že jim budou v praporu eFP cennými partnery. Střelby minových vrhačů MV3 opět přilákaly zájem všech, včetně velitele lotyšské mechanizované brigády plukovníka Gaugerse a velitele mnohonárodního praporu eFP podplukovníka Higginse, kteří si je nenechali ujít. Vojáci nyní přechází do fáze údržby techniky, aby byla v bezvadném technickém stavu především pro nadcházející cvičení, která se již zaměří na samotnou interoperabilitu jednotlivých prvků praporu eFP.

• Dalšími státy v praporu eFP jsou Polsko (tanková rota) , Itálie (lehká mechanizovaná rota), Španělsko (lehká mechanizovaná rota a ženijní rota (zde má ČR zastoupení ženijní zatarasovací četou), dělostřelecká baterie, Slovensko (dělostřelecká baterie), Slovinsko (dělostřelecký komplet) , Albánie (EOD tým), Severní Makedonie (dělostřelecký komplet), Černá Hora (dělostřelecký komplet) a Kanada (dělostřelecká baterie, mechanizovaná rota, rota logistiky, rota bojové podpory, velitelství) jako vedoucí stát.
• Celkově má prapor 1250 osob a 750 ks techniky