Čeští vojáci se pomalu vrací domů z mise v Litvě

Autor: CZE PAO eFP Litva

Posledním nástupem v pátek 12. července si příslušníci 2. rotního úkolového uskupení Litva připomněli blížící se konec jejich mise. Po šesti měsících se vrací domů. Zároveň zde končí roční působení české armády ve velikosti roty. Nastává okamžik úklidu a předání prostoru koaličním partnerům.

Dezinfekce techniky

Zcela poprvé mají vojáci povinnost dezinfikovat veškerou vojenskou techniku a materiál, které přišly do styku s hlínou. Příslušníci jednotky mají na ošetření techniky a materiálu včetně jeho naložení přibližně tři týdny. S každým jednotlivým kusem se podle přesně stanoveného harmonogramu jezdí do nedalekého zařízení, kde je pečlivě vyčištěn.

„Na některých kusech techniky tráví mycí služba i několik hodin. Abychom harmonogram dodrželi a vše bylo připraveno na přepravu do ČR, končíme většinou kolem osmé večer,“ vysvětluje dohlížející důstojník, poručík F. H. a dodává: „Každé vozidlo se musí očistit zevnitř i zvenčí. Vozidlo po omytí přejede na stojánku, kde je aplikována dezinfekce, která musí půl hodiny působit.“

Jakmile je technika ošetřena, není možné ji parkovat na původním místě, které leží mimo zpevněný povrch. Po dohodě s brigádou Iron Wolf tak technika dočasně parkuje na nástupišti této brigády.

Asistence Vojenské policie

Po omytí a zabalení nastává další úkol. Po etapách je zapotřebí vojáky a jejich materiál připravit k odjezdu. Železné kontejnery - každý s dveřmi otevřenými – se srovnají vedle sebe do řady a prostor před nimi zaplní osobní materiál vojáků. Tím vším prochází vojenský policista se psem na vodítku a vybízí ho ke kontrole osob a materiálu.

Uskladněný materiál pak čeká transport do České republiky. To znamená přesun po veřejných komunikacích, několik desítek kusů techniky v jeden den. Vše opět probíhá za přítomnosti Vojenské policie. Ta nakládaný materiál musí zkontrolovat, zabezpečit a následně zajistit přesun tak, aby nedošlo k dopravní nehodě. Kromě běžné činnosti, kam patří namátková kontrola na omamné a návykové látky, musí dbát i na bezpečnost přesunů.

„Úkoly policejní podpory plníme spolu s aliančními partnery. Například psovod musel být objednán od Vojenské policie Litvy,“ vysvětluje situaci kapitán M. P.

Plány se mohou měnit s dopravní situací

Většina materiálu se přepraví po železnici. K nakládání bylo zvoleno místo blíže k polským hranicím, kam určená technika musí dojet po silnici. Ať už se přesun plánuje jakkoliv dlouho dopředu a s jakoukoliv přesností a detaily, jsou okamžiky, které nelze určit přesně. Jedním z nich je, jak upozorňuje kapitánka S. S., příjezd vlaků v daný čas: „Musíme být připraveni na každou variantu, možnosti civilního dopravce nejsme schopni ovlivnit.“ Vojáci určení k nakládání techniky na vagóny tak musí počítat i s variantou, že budou na příjezd vlaku čekat.

A pak už je čeká přes čtyři stovky kilometrů cesty domů. Poslední vojáci i s velitelem se do vlasti vrátí 8. srpna. Rodinní příslušníci, kamarádi i veřejnost budou mít možnost se se všemi setkat na jednom místě 23. srpna na Vítkově, kde jim bude za přítomnosti velení armády předána pamětní medaile za službu v zahraničí.

Tím ale působnost Armády ČR v Pobaltí zdaleka nekončí. V současnosti působí vojáci v Lotyšsku, připravují se vzdušné síly do Estonska a také menší skupina do Litvy.