Dělostřelci si vyzkoušeli střelbu na cíle v moři, od spojenců si vysloužili uznání

Autor: npor. Ondřej Stypa

Po půl roce si čeští dělostřelci nasazení v Litvě jako součást předsunutých sil NATO opět vyzkoušeli střelbu na terče v moři. Neobvyklý výcvik se uskutečnil ve dnech 4. až 8. listopadu na pobřeží Baltu a vojáci pálili samohybnými kanonovými houfnicemi DANA na cíle vzdálené až 12 kilometrů.

Ledovým vzduchem se nese svist dělostřeleckých granátů. Hladinu Baltu čeří gejzíry zásahů. Zatímco se mořské vlny ženou k pobřeží, nesou se na rádiových vlnách zašifrované pokyny dělostřeleckých návodčích k dalšímu palebnému úkolu.

Během cvičení Dripping Shells (Kapající střely) vojáci 4. úkolového uskupení AČR MN BG Litva stříleli z vojenského výcvikového prostoru Kairai přes Kurský záliv a poloostrov Kurská kosa na třímetrové oranžové balony rozmístěné na hladině Baltského moře, které se nacházely ve vzdálenosti až 12 kilometrů. Oproti květnu, kdy jejich předchůdci ze 3. úkolového uskupení absolvovali podobné cvičení, však nyní museli čelit i silnému podzimnímu větru a vlnobití. Kvůli nevyzpytatelnému listopadovému počasí hrozilo, že bude docházet k větším odchylkám od cíle. Cvičení tedy kladlo značné nároky na zajištění přesnosti a hlavně bezpečnosti střelby.

Střelba do moře není běžnou součástí dělostřeleckého výcviku: v ČR jej provádět nelze a většina zahraničních cvičení se koná ve vnitrozemí. Proto takový výcvik přináší vždy řadu nových zkušeností. Kromě větru musí dělostřelci počítat i s odlišným chováním různých typů munice při dopadu na vodní hladinu.

Na přípravě a realizaci výcviku se významně podílelo litevské námořnictvo, které na moři rozmístilo terče, jedna z lodí pak sloužila jako pozorovatelna pro české předsunuté dělostřelecké návodčí. Pro návodčí cvičení také představovalo výzvu. Měření vzdáleností a určování odchylek jim komplikovala skutečnost, že na hladině moře, na rozdíl od běžného terénu, chybí orientační body.

Neobvyklé cvičení přilákalo významnou návštěvu – na cvičení se přijeli podívat náčelník štábu německého kontingentu v Litvě a náčelník štábu alianční předsunuté posílené přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence), v jehož sktruktuře čeští dělostřelci v Litvě působí. Hosté se seznámili s českou technikou a postupy při plnění palebného úkolu. Jednotka se od nich za své výkony dočkala uznání. „Splnění úkolů cvičení bylo třešničkou na pomyslném výcvikovém dortu dělostřelců zde v Litvě. Navzdory nepříznivým meteorologickým podmínkám se dařilo cíle zasahovat s velkou přesností,“ uzavírá major Roman Buldra.

Prostor dělostřelecké střelnice ve výcvikovém prostoru Kairiai v Litvě umožňuje střelbu na vzdálenosti až 40 km. To je zároveň maximální dostřel moderních samohybných houfnic Caesar, které budou v letech 2026 a 2027 zavedeny do výzbroje dělostřeleckých jednotek Armády ČR. Tak se snad čeští dělostřelci v Kairiai ukáží znovu.