Češi úspěšně dekontaminovali těžkou německou techniku. Na certifikaci jsou připravení

Autor: praporčík Martin Slavík

Liberečtí chemici, jež jsou součástí Mnohonárodního bojového uskupení v Litvě, cvičili minulý týden společně s německou bojovou rotou ve výcvikovém prostoru Pabrade. Cvičení s názvem Rising Bull je posledním před certifikací. Vojáci se zaměřili na sladění operačních postupů při dekontaminaci osob a těžké německé tankové a kolové techniky.

Radiostanicí přichází rozkaz k rozvinutí místa dekontaminace po napadení německé jednotky otravnými látkami. Česká velitelka čety seznamuje velitele družstev s úkoly, osami přesunů do místa dekontaminace, předběžnými počty techniky a osob. S tím souvisí také propočty spotřeby dekontaminačních směsí, vody a času na dekontaminaci poměrně velkého počtu techniky. Plán je plán, ale realita je mnohdy jiná. Na cestě se může objevit řada nástrah: od nástřelu kolony, neprůjezdné komunikace, poruchy vozidla až po zranění. Tlak na velitelku bývá enormní a je potřeba vše řešit s chladnou hlavou, rychle a přesně. To se očekává i od posledního člena čety.

Před příjezdem dekontaminační techniky musí družstvo radiačního a chemického průzkumu oblast zkontrolovat. Vojáci poté začnou s výstavbou dekontaminačního pracoviště. Začíná neúprosná hra o čas. Vše musí být splněno v časové normě. Po radiostanicích přicházejí velitelce jednotlivá hlášení od velitelů družstev o provedení funkční zkoušky a pohotovosti k plnění úkolu. Vše je nyní hotovo a připraveno při splnění časové normy.

Za ohromného hřmotu a oblaků prachu přijíždí hlavní bojová síla německé jednotky tanky Leopard 2 a bojová vozidla pěchoty MARDER 1, obrněná bojová vozidla BOXER, mostní tank M48A2 a obrněná vozidla Dingo 2.

V rychlosti proběhne domluva mezi velitelkou multifunkční čety a velitelem německé jednotky. Upřesňují se počty pásové techniky, kolové techniky a vojáků. Na kontrolně roztřiďovacím stanovišti Češi provádějí kontrolní stěry a měří přítomnost otravných látek. Technika i osádky pak míří k vlastní dekontaminaci na tomu určených místech.

Začíná tvrdá manuální práce. Jenom několikahodinový pobyt v ochranném obleku při teplotách nad 25 stupňů celsia je velmi náročný a vysilující. „V ochranné masce a převleku jsme strávili hodiny. Vše pod gumovým oblekem jsme měli naprosto propocené, prádlo jsme mohli ždímat. Kůže na rukách vypadala jako po několika hodinách ve vodě. Tohle je naprosté specifikum naší práce, dřina a koupání se ve vlastím potu v ochranných protichemických oblecích. Kdo nezkusil, tak neví a nikdy nepochopí,“ říká jeden z libereckých chemiků.

Po očistě posledního vojáka a bojové techniky se všichni soustředí na shromaždišti a připravují k dalšímu bojovému úkolu. Četa chemiků provádí vlastní dekontaminaci a svinutí stanovišť. Podle velitelky čety nadporučice V. D. se několikahodinová dekontaminace zdařila: „Cvičení tohoto typu, kdy máme možnost nácviku dekontaminace desítek kusů techniky a osob, nás rozhodně posouvají dál. Získáváme díky nim obrovské zkušenosti s pro nás do té doby nepříliš známou technikou.“