Každý den, kromě neděle, rozváží příslušníci zásobovacího družstva roty zabezpečení pitnou vodu do některých základen a obcí, kde je voda nedostupná, nebo je jí nedostatek.
Ze základny Šajkovac, v jejímž objektu se nachází úpravna pitné vody pro podujevskou municipalitu a okolí Prištiny, se dováží pitná voda například na velitelství sil KFOR v Prištině, irskou základnu v blízkosti prištinského letiště a v rámci humanitární pomoci také do obcí Plementina, Orlane a Obilič, kde je s pitnou vodou trvalý problém. Celkem se takto denně rozveze v Tatře 815 CITRA zhruba 15000 litrů vody na 7 – 8 míst. Na dvou vozidlech se po týdnu střídají čtyři řidiči.
Nedaleko základny Šajkovac je vodní nádrž Batlava, přirozený zdroj vody pro nejbližší okolí. Aby ovšem byla také zdrojem pitné vody, vyžadovalo by to její úpravu a rozvod. To je problém, který se zatím nepodařilo úplně vyřešit. V těsné blízkosti nádrže je několik domů, kde voda není ani ve studních. Příslušníci českého kontingentu sem pravidelně přijíždějí s cisternou plnou pitné vody a vnáší do světa místních obyvatel jistotu. A také radost ze setkání, která se odráží v pověstné místní pohostinnosti. Bajram, kosovský Albánec, otec sedmi dětí, nás ve svém domě v Orlane vítá otázkou, zda chceme mluvit srbsky či anglicky. Srbštinu obstará on, angličtinu jeho děti. Se synem pak pomáhají přetáhnout hadici z auta do studny a dvou nádrží na stráni za domem. Dobré dílo je završeno albánským čajem a rozhovorem, který se nese v duchu setkání starých přátel.
Dalším místem, které je zásobováno pitnou vodou, je vesnice Plementina v těsné blízkosti městečka Obilič, sídla proslulé obiličské elektrárny a největšího zaměstnavatele v municipalitě Priština. Kromě negativního vlivu elektrárny na životní prostředí a zdraví obyvatel, řeší obec Plementina, stejně jako některé další malé vesnice v okolí, problém s pitnou vodou. Někde chybí i rozvod kanalizace. Část srbské menšiny zde žije v obytných buňkách. Dvě postele, stůl a skříň a na policích fotografie dětí a vojáků KFOR, kteří jsou přirozenou součástí jejich života. Stejně potřební jako voda, kterou jim vozí.
Všichni „muži od vody“ se jednotně shodli na tom, že práce, která je denně přivádí do místních chalup, a mnohdy to opravdu není jednoduchá cesta, je něčím neopakovatelným, něčím, co překonává hranice. Ty jazykové i ty mezi lidmi z různých koutů světa.
Související články
