KFOR: Nový domov pro rodinu Halili

Autor: majorka Jana Zechmeisterová, tisková a informační důstojnice 15. kontingentu AČR v misi KFOR

Životní podmínky mnoha rodin v Kosovu stále ještě nejsou ideální. To se týká zejména některých etnických menšin.

Aškalové, Bosniaci, Chorvati, Romové a Turci tvoří z celkového počtu 1,9 milionu obyvatel současného Kosova zhruba 5 % a nejsilněji jsou zastoupeni na jihu země. V prostoru odpovědnosti českého kontingentu je také několik lokalit obývaných těmito menšinami. Příkladem může být čtvrť v blízkém Podujevu, kterou obývají převážně kosovští Aškalové.

Otec jedné z rodin žijících ve velmi špatných podmínkách, Basri Halili, požádal prostřednictvím kanceláře municipality styčný monitorovací tým českého kontingentu (LMT - Liaison Monitoring Team) o pomoc. Rodina Halili má sedm členů a žila v polorozpadlém domku o dvou malých místnostech, bez sociálního zařízení, s dírami ve střeše a zdmi, které se pomalu, ale jistě sesouvají.

Původní domek rodiny Halili Nakládání obytné buňky ve vesnici Dys Cesta z vesnice Dys do Podujeva byla doprovázena komplikacemi s elektrickým vedením Každá podobná akce je vždy centrem zájmu místních obyvatel

Příslušníci LMT navrhli veliteli kontingentu dočasně zapůjčit rodině obytnou buňku, která byla doposud umístěna v nedaleké obci Dys u albánské rodiny s podobnými existenčními problémy. Před nedávnou dobou tato rodina za pomoci podujevské municipality získala možnost postavit si nový dům.

Náklad i převoz kontejneru byl poměrně složitý, neboť nový dům byl postaven v jeho těsné blízkosti a bylo dokonce potřeba odstranit plot mezi sousedícími pozemky. Následná přeprava na Tatře 815 Multilift pak nebyla o nic jednodušší. Elektrické vedení je totiž v mnoha vesnicích i městech umístěno velmi nízko nad zemí, takže při průjezdu vyššího vozidla je dráty nutno v průběhu cesty z bezpečnostních důvodů nadzdvihovat.

Obrázek interiéru domku dokreslující stav původního obydlí Místní „odborník na elektřinu“ zajišťuje odpojení proudu z drátů, přes které bylo třeba buňku přepravit Přeprava obytné buňky autojeřábem AD 20.2 Umísťování buňky do stísněného prostoru dvorku

Podobné komplikace se objevily také na místě určení. Po příjezdu se ukázalo, že jediná možnost, jak buňku umístit do dvorku uzavřeného ze čtyř stran, je přemístit ji jeřábem ze silnice přes střechu rozpadajícího se domku. Požadavek na dočasné odpojení elektrického vedení nad střechou domku se zřejmě obyvatelům zdál být nepodstatný, bylo tedy třeba nejprve povolat místního odborníka na elektřinu, aby uvedl věc do pořádku a zajistil tak bezpečnost prostoru.

…chvílemi šlo téměř o milimetry… Konečná fáze usazení buňky na místo Rotmistr Petr Česánek, jehož „kouzelné ruce“ dokázaly téměř nemožné Rodina Halili

Následná manipulace s buňkou, která trvala téměř hodinu, potvrdila připravenost příslušníků vyprošťovacího a zásobovacího družstva roty zabezpečení. Podpraporčík Jan Havlíček, rotmistři Petr Česánek, Dalibor Hubáček, Robert Vytasil, Martin Šprojcar a rotný Tomáš Novopacký se s jistotou profesionálů vyrovnali se všemi obtížemi a bezpečně umístili nový dočasný domov na určené místo.