Společné foto před pochodem
Obrázek x z y
V neděli 9. května 2010 se uskutečnil 38. ročník dánského pochodu Kosovem „DanCon March“ v prostoru odpovědnosti Mnohonárodního bojového uskupení Jih.
Mezi více než 720 účastníky pochodu bylo také 89 příslušníků 16. kontingentu AČR v silách KFOR. Dvacet šest kilometrů dlouhý pochod dánštíi pořadatelé naplánovali tak, že start i cíl byly na francouzské základně Camp Marechal de Lattre de Tasigny.
Prvních deset kilometrů trasy vedlo vesnicemi po asfaltových cestách. Pak překvapil nepřetržitý tříkilometrový výstup do kopce. Když už většina z pochodujících začala ztrácet energii, ocitli se na kopcovitém návrší a hlavně prošli kontrolním stanovištěm, které bylo v polovině trasy.
Následující kilometry pak nabídly nádherný úsek po vrcholech kopců s výhledem na údolí a vzdálené, ještě zasněžené, hory. Letní počasí pochodu přálo, takže i přes začínající puchýře a otlaky se každý alespoň na chvíli zastavil a obdivoval nádhernou scenérii krajiny. Posledních sedm kilometrů do cíle šli všichni znovu po asfaltové silnici.
Pravidla pochodu byla stanovena stejně pro muže i pro ženy. Pochodu se zúčastnil každý ve své národní uniformě, se svou osobní zbraní a deseti kilogramy zátěže, do které se nezapočítávalo jídlo ani pití. Během pochodu pořadatel mohl kdykoliv zátěž účastníka pochodu převážit a v případě nedodržení váhového limitu jej diskvalifikovat. Maximální časový limit pro dokončení pochodu byl osm hodin.
Nejlepšího českého výsledku dosáhl nadrotmistr Jaroslav Hejtmánek, příslušník čety velení roty zabezpečení, který do cíle na rozdíl od většiny doběh, a to v neuvěřitelném čase tří hodin a deseti minut a celkově se tak umístil na 18. místě.
Na bezpečnost vojáků během pochodu dohlížela nejenom vojenská policie KFOR a styčné monitorovací týmy, ale také místní kosovská policie, která dle potřeby pochodu regulovala dopravu po asfaltových cestách.
Nejen, že velitel dánského kontingentu podplukovník P.B. Svendsena již před zahájením pochodu prohlásil: „Všichni jste dnes vítězi,“, ale navíc všichni, kdo prošli cílem, obdrželi pamětní medaili, a to bez rozdílu, zda byli první nebo poslední.
Až na pár puchýřů, otlačenin a spálených nosů čeští vojáci zvládli pochod bez zranění. Svůj jediný den odpočinku, který v týdnu mají, tak všichni prožili nadmíru aktivně a ve skvělém kolektivu. Obdiv patří těm, kteří druhý den absolvovali ještě obvyklou pěší patrolu.