Čeští vojáci se rozloučili se zaměstnanci základny Šajkovac

Autor: majorka Iveta Lněničková

Major Josef Nejedlý, který v Kosovu velí poslednímu českému kontingentu, se tento týden rozloučil se zaměstnanci základny Šajkovac. Čeští vojáci začnou zemi opouštět už za několik dnů.

Pro český kontingent pracovalo do 9. října 2011 celkem 21 místních obyvatel, kteří zde například uklízeli společné a venkovní prostory, prováděli různé druhy údržbářských prací, prali prádlo nebo pomáhali v kuchyni.

„Děkuji vám za vaši obětavou práci, kterou jste zde odváděli. Naše úloha zde skončila, a proto se s vámi musíme rozloučit. Úkol jsme ve vaší svobodné zemi splnili a naše působení končí. Pevně věřím, že najdete v brzké době nové zaměstnání a povedete svůj život jako v každé jiné demokratické zemi,“ těmito slovy se se zaměstnanci, z nichž někteří se neubránili slzám dojetí, rozloučil velitel Úkolového uskupení AČR v silách KFOR.

Velká část zaměstnanců pracovala pro český KFOR několik let, někteří dokonce od samého začátku působení Čechů na Šajkovaci. Vojáky brali jako součást svého života – jak pracovního tak osobního.

„Nelze odejít a nezajímat se o další osud těchto lidí. Proto jsem oslovil ředitele místní vodárny s prosbou o zaměstnání některého z našich bývalých pracovníků. Také jsem poskytl databázi zaměstnanců personálnímu oddělení velitelství KFOR,“ uvedl major Josef Nejedlý s tím, že každý ze zaměstnanců dostal při odchodu certifikát o odpracované době a pracovní hodnocení. „S jejich prací jsme byli spokojeni a alespoň touto cestou jim chceme pomoci,“ uvedl major Nejedlý.

„Při mém příjezdu na základnu na začátku mise mě zaujal uctivý a přátelský postoj místních zaměstnanců k vojákům. Při každém setkání nás už z dálky, a to i několikrát denně zdravili českým pozdravem,“ říká jeden z českých vojáků.

Většina z nich prý při dotazu, zda před 11 lety věděli, kde se nachází Česká republika, kroutí s úsměvem hlavou. „Tehdy ne, ale teď už to víme a jsme moc vděční za to, co pro nás lidé z Česka udělali. Nejde jen o pracovní příležitost, zdravotní péči, ale také o přístup k nám a jednání s námi,“ odpovídá česky sympatický čtyřicetiletý Lumni Krasniqi, který pracoval na základně od roku 2005 jako údržbář.