Letos dvanáctého července uplyne deset let od zapojení českých vojáků do mírové operace NATO "Joint Guardian" na území Kosova. Operace, do níž Česká republika dodnes - když už pod jiným názvem - vysílá svůj nejpočetnější kontingent.
V Kosovu se za těch deset let českého působení vystřídalo devatenáct vojenských kontingentů, což představuje více než sedm a půl tisíce vojáků z různých jednotek - od 140členné průzkumné roty, která v roce 1999 české působení na území Kosova zahajovala, přes společný česko-slovenský prapor, až po současný kontingent Armády České republiky, tvořený mechanizovanou rotou, rotou zabezpečení a dalšími podpůrnými prvky s možností posílení o záložní rotu.
Úkol, který vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, však zůstává stále stejný: přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí pro všechna etnika a umožnit pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země bez potřeby budoucí přítomnosti nadnárodních vojenských jednotek. Od vyhlášení nezávislosti Kosova v únoru 2008 pak nadále podporovat úsilí mezinárodních organizací, které asistují kosovským autoritám při vytváření všech atributů právního státu.
Zahájení operace "Joint Guardian"
Do května roku 2001 působilo v českém kontingentu na území Kosova nejprve 140 a poté až 220 vojáků, mezi jejichž hlavní úkoly patřilo především střežení kosovsko-srbské administrativní hranice, zajišťování bezpečného návratu uprchlíků a vytváření podmínek pro obnovu mírového soužití mezi kosovskými Srby a Albánci, a to především ve vlastním prostoru odpovědnosti.
V květnu 2001 bylo vzhledem ke zlepšené bezpečnostní situaci v Bosně a Hercegovině rozhodnuto dát v rámci působení AČR na Západním Balkáně prioritu nasazení v Kosovu, což umožnilo další rozšíření českého kontingentu až na 400 vojáků.
Od února 2002 do poloviny roku 2005 plnil úkoly v operaci KFOR společný česko-slovenský kontingent v síle mechanizovaného praporu, zařazený v sestavě mnohonárodní brigády Střed. Tu tvořily dva britské prapory a finským, norským a švédským praporem. K hlavním úkolům česko-slovenského kontingentu, jenž nejprve zodpovídal za území o rozloze 248 km2, později rozšířeném o dalších 187 km2, patřily zejména bezpečnostní a prohledávací operace, kontrola propouštěcích míst, potlačování nelegální činnosti a kriminality a zvládání násilných demonstrací a dalších nenadálých událostí.
Na přelomu let 2003 a 2004, v době působení 4. česko-slovenského praporu, byl prostor odpovědnosti jednotky dále rozšířen až na 1150 km2 a délka střežené administrativní hranice se Srbskem se ustálila na 104 kilometrech. Na jaře 2004 čeští a slovenští vojáci obstáli, když museli čelit násilným útokům kosovských Albánců proti srbské menšině a asistovat při evakuaci stovek kosovských Srbů z ohnisek nepokojů do bezpečí.
Reorganizace přinesla nový název "Joint Enterprise"
V rámci celkových změn struktury mírových sil KFOR a po dohodě se Slovenskou republikou ukončil společný česko-slovenský prapor činnost v polovině roku 2005. Od té doby český kontingent působí v rámci nově utvořeného mnohonárodního úkolového uskupení Střed (MNTF-C) v počtu do 550 osob s hlavní základnou u obce Šajkovac v severozápadní části Kosova. Český prostor odpovědnosti, jehož součástí je i nadále úsek hranice mezi Kosovem a Srbskem o délce přibližně 85 km, zahrnuje území o rozloze téměř 750 km2 v náročném terénu severovýchodní části Kosova.
Úkolové uskupení Střed, v jehož rámci Česká republika v roce 2006 působila i v roli vedoucí země, dále tvoří kontingenty Finska, Irska, Lotyšska, Slovenska a Švédska. V jeho prospěch česká armáda od dubna 2006 vyčleňuje i tzv. záložní rotu, která v případě potřeby může být z České republiky do prostoru nasazení vyslána do pěti dnů.
Čeští vojáci jsou mírovým silám KFOR a stejně tak všem obyvatelům regionu platným a respektovaným partnerem. Zúročily se tak dlouhodobé zkušenosti z přípravy a nasazení jednotlivých kontingentů, které jasně prokazují, že žádnou ze zahraničních misí není možné v žádném směru podcenit. I dnes Armáda České republiky věnuje přípravě a nasazení svých vojáků v silách KFOR maximální pozornost.
V současné době působí na území Kosova 14. kontingent AČR, jehož jádro tvoří příslušníci 151. ženijního praporu z Bechyně a 153. ženijního praporu z Olomouce. V těchto dnech je střídají vojáci 15. kontingentu, který na území Kosova bude působit až do ledna 2010. Jeho základ tvoří příslušníci 131. smíšeného dělostřeleckého oddílu z Pardubic a 14. brigády logistické podpory z Pardubic.
Je pravděpodobné, že Armáda České republiky v průběhu roku 2010 již podruhé převezme úkoly vedoucího národa (velení) ve struktuře mnohonárodního úkolového uskupení Střed.
Jak v Kosovu dál?
Díky vytrvalému úsilí Severoatlantické aliance se v Kosovu podařilo stabilizovat bezpečnostní situaci a započít cestu od rekonstrukce k celkovému ekonomickému rozvoji. Současnou situaci však stále komplikují nejen neutěšená sociální situace a velká míra celospolečenské kriminality, ale také množství nelegálně držených zbraní. Severoatlantická aliance proto opakovaně zdůraznila, že mírové síly KFOR budou ve svém úkolu pokračovat až do dalšího rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a NATO jako celku. Také Česká republika nebude vůči KFOR činit žádné jednostranné kroky a případné změny v počtech vojáků či jejich úkolech budou vždy vycházet ze společných rozhodnutí se spojenci.
Na závěr zasedání ministrů obrany 10. června 2009 NATO oznámilo, že v závislosti na bezpečnostní situaci je v dalším období připraveno ke snížení počtu vojáků. Tento proces se uskuteční v několika krocích, výhradně na základě průběžného hodnocení bezpečnostní situace a společného rozhodnutí nejvyššího orgánu NATO.
Autoři: Jan Procházka, Miroslav Šindelář a podplukovník Petr Sýkora
Související články
