Letiště v Pobaltí

Autor: podplukovník David Schreier, zástupce velitele ÚU

Ochrana vzdušného prostoru v rámci systému NATINADS byla v pobaltských zemích zahájena s datem jejich vstupu do Aliance, tedy ke dni 29. března 2004. Krátce po předposledním rozšíření NATO se bývalá sovětská letecká základna v litevském Šiauliai stala hlavním letištěm, ze kterého začaly působit alianční stíhací letouny.

Stav infrastruktury tohoto letiště i jeho předpoklady pro další rozvoj vedly k rozhodnutí o jeho využití jako hostitelského letiště pro letouny QRA (Quick Reaction Alert) v Pobaltí. Za posledních osm let, které Estonsko, Litvu a Lotyšsko dělí od vstupu do NATO, bylo mnohé zlepšeno a vybudováno.

Tak jako jiné státy včetně České republiky měly možnost čerpat finanční prostředky na výstavbu svých základen v rámci programu obranných investic NSIP (NATO Security Investment Programme), i pobaltské země byly do tohoto programu zařazeny.

První budovanou leteckou základnou v Pobaltí tak bylo právě litevské letiště Šiauliai, ze kterého nyní působí i české letouny JAS-39 Gripen. Stavební práce jsou v současnosti v plném proudu i na letišti Lielvārde v Lotyšsku. Dokončena je již rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy, výstavba operačního centra, velitelství a kontrolní věže řízení letového provozu. V Estonsku bylo v podstatě již kompletně dobudováno letiště Ämari.

Příslušníci úkolového uskupení (ÚU) Baltic Air Policing 2012 se na základě pozvání představitelů vzdušných sil Lotyšska a Estonska měli možnost seznámit s oběma již zmíněnými letišti.

Nejprve se 3. října 2012 uskutečnila návštěva letecké základny v Ämari, na které velitele českého Úkolového uskupení plukovníka gšt. Petra Lančiho s doprovodem přivítal náčelník štábu Vzdušných sil Estonska podplukovník Riivo Valge a velitel základny podplukovník Rauno Sirk.

Po krátkém brífinku o historii a současnosti základny pokračovala návštěva prohlídkou letiště a jeho zařízení. Pouze nedostatek vycvičeného personálu brání, aby letiště mohlo již v současné době plně zabezpečit funkce hostitelského letiště pro rozmístěné letouny QRA. Dosažení plných operačních schopností, tedy zabezpečení provozu 7 dní v týdnu a 24 hodin denně, je plánováno estonským Ministerstvem obrany v roce 2015. Letiště Ämari by se tak mohlo stát další základnou NATINADS v regionu.

Program návštěvy byl ozdoben plánovaným přistáním jednoho letounu JAS-39C Gripen. Jeho pilot kapitán Pavel Pavlík se tak stal prvním aliančním stíhacím pilotem, který se svým strojem na letišti Ämari po stažení sovětských vojsk přistál. Tuto skutečnost stvrzuje certifikát, jenž mu po dosednutí a ukončení pojíždění na stojánku předal velitel základny podplukovník Sirk. 

Ve středu17. října 2012 se uskutečnila obdobná návštěva na lotyšské základně Lielvārde. Na jejím začátku představil pokračující rekonstrukci a úkoly základny její náčelník štábu podplukovník Jurijs Plavinš. Poté následovala prohlídka letiště, ukázka vrtulníku Mi-17 zařazeného do pátrací a záchranné hotovosti SAR a protiletadlového systému krátkého dosahu RBS-70. Po ukončení plánované výstavby se letiště Lielvārde stane záložním letištěm hotovostních stíhačů v Pobaltí a jeho další funkcí bude možnost zabezpečení hostitelské podpory pro posilové prostředky NATO v oblasti.