Operace „Demon run“

Nedávno obdržely koaliční jednotky ze základny COP Jaghato informaci z místních zdrojů o pohybu několika povstalců a jejich tajném skladišti.

Spolu s Afghánskou národní armádou nelenily a provedení prohledávácí operace na sebe nedalo dlouho čekat. S touto operací afghánským kolegům opět pomohl tým našich mentorů – poradců 3. jednotky OMLT z COP Jaghata.

Jsou dvě hodiny ráno a na COP Jaghato právě vstává český tým působící v distriktu Jaghato v provincii Wardak. Venku panuje mráz -10°C a nám se moc nechce z vyhřátých spacáků, ale nedá se nic dělat, dnes se spolu s afghánskými a americkými vojáky účastníme aeromobilní operace a musíme se připravit, abychom byli včas na heliportu (prostor pro přistání vrtulníků).

Naposledy si každý z nás kontroluje veškeré vybavení a zásoby munice. Vše jsme si sice připravili již během dne, ale jak říká vojenský klasik „jistota je kulomet“.

Vyrážíme do mrazivé noci pomoci seskupit afghánské vojáky a provést kontrolu, zda mají s sebou vše, co jsme si domluvili předchozí den při přípravě. Je to trošku chaotické, neboť se ani jim moc nechce vstávat a trousí se po jednotlivcích, ale nakonec jsme včas na heliportu, kde se setkáváme s americkými kolegy. V jejich sestavě jsou i psovodi se svými psy a příslušníci EOD týmu (Explosive Ordnance Disposal).

Ve vysílačce se ozve pokyn k zaujetí sestavy pro nástup do vrtulníku, dělíme se na skupiny dle pořadí vyzvednutí. Náš tým je spolu s četou afghánských vojáků rozdělen na dvě skupiny dle přidělení vrtulníku. V dálce se již ozývá rachot rotorů našich obřích „transportérů“ CH-47 Chinook. Bez problémů se „nalodíme“ a po deseti minutách letu přistáváme, vybíháme do tmy a zaujímáme pozice. V rychlosti ještě přepočítáváme afghánské vojáky, abychom měli jistotu, že se žádný z nich neztratil. O kus dále sedá druhý vrtulník a z něj vybíhá spolu s Američany druhá část naší skupiny. Po odletu druhého vrtulníku se jednotky spojují a reorganizujeme obranu přistávací zóny, abychom kryli další přistání.

Po zasazení se všichni přesouváme k našemu cíli, cestou však psi, kteří jsou vycvičeni k vyhledávání výbušnin a zbraní, nacházejí podezřelé místo. Zaujímáme proto obranu v bezpečné vzdálenosti a specialisté EOD se pouštějí do práce, prohledávají místo detektory a poté opatrně odstraňují zeminu. A skutečně nacházejí ukrytou munici, vše dokumentují a za několik minut se ozývá výbuch, kterým EOD „ochuzuje“ Taáibán o dvě 107mm rakety, které by jinak určitě na jaře přilétly na některou z našich základen.

Pokračujeme dále k vesnici, která má být dle plánu prohledána afghánskou policií, část našeho týmu spolu s afghánskými vojáky zaujímá pozici na levé straně vesnice ve zřícenině kalátu. Druhá část s dalšími afghánskými vojáky míří do zříceniny, která se nachází hned vedle místního tržiště. Záda nám kryje jedna z amerických čet. Mezitím už vyšlo slunce nad vrcholy místních třítisícových hor a všichni si vychutnávají sílu jeho paprsků, které nás začínají příjemně prohřívat.

Afghánští policisté spolu s americkou četou a psovody začínají prohledávat kaláty. Kalátů je hodně a bude to trvat celý den, kolem desáté hodiny ranní se naplňuje místní tržiště, volám k sobě našeho tlumočníka a afghánského seržanta, který dnes velí afghánským vojákům a jdeme k tržišti, aby si seržant promluvil s místními, představil se jim a odpověděl na otázky. Za chvilku je kolem nás obrovské množství lidí, vše probíhá klidně a v přátelském duchu. Po hodině se vracíme zpět na pozice. Ačkoli dnes seržant mluvil s lidmi poprvé sám, vedl si velmi dobře, je to pro něj cenná zkušenost, kterou uplatní i na dalších patrolách.

Nad hlavami nám během dne proletí také několik letounů typu F15, F16 a také bombardér B1, které provadí tzv. show force - ukázku síly a chladí tak útočné nadšení talibanských povstalců bez použití zbraní. Pro nás je to znamení, že máme plnou podporu nejen na zemi, ale i ve vzduchu. Pro místní děti jsou tyto průlety obrovskou atrakcí.

V pět hodin odpoledne je vše prohledáno a afghánští policisté spolu se svým doprovodem se stáhli na naše pozice, velitel operace provedl malou poradu a upřesnil úkoly k dokončení operace.

Po několika hodinách čekání se nám ozývají vrtulníky a po skupinách se začínáme přesouvat k přistávací zóně dle pořadí vyzvednutí. Pod krytím bitevních vrtulníků Apache přistává „náš“ Chinook, hned po jeho dosednutí zabíháme do jeho útrob a po dalších 10 minutách letu v klidu vystupujeme na heliportu naší základny, kde na nás čeká náš velitel a ostatní příslušníci týmu. Vychutnáváme si pozdní večeři, jsme všichni unavení, promrzlí ale máme radost ze zničených raket, a z toho, že se našim afghánským kolegům podařila dobrá práce.

Pro afghánské vojáky to byla velká příležitost získat další zkušenosti a znalosti. Byli přítomni plánování a přípravy tak velké operace a sami se na ní podíleli. Je jen na nich, jak získané zkušenosti sami uplatní v praxi.

Autor: kapitán Milan Kozelka, tiskový a informační důstojník 3. OMLT ve spolupráci s 3. mentor týmem