Čeští vojáci zachránili několik desítek Afghánců

Autor: Vladimír Marek

V pondělí 2. května 2011 se po osmi měsících vrátilo do České republiky z Afghánistánu 54 vojáků 1. jednotky výcvikového a poradního týmu OMLT (Operational Mentor and Liasion Team).

Pod velením podplukovníka Ladislava Švejdy působili společně s příslušníky 6. kandaku Afghánské národní armády od září do prosince 2010 na základně Black Horse nedaleko Kábulu a poté až do konce dubna 2011 v provincii Wardak.

„Specifikum této mise spočívalo v tom, že byla zaměřena na výcvik afghánské armády, což je v současné době jeden z hlavních úkolů spojeneckých jednotek ISAF v Afghánistánu,“ řekl zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – ředitel společného operačního centra MO brigádní generál Aleš Opata, který přišel na kbelské letiště vracející se vojáky přivítat.

Jak moc se podařilo splnit tento úkol se podle velitele jednotky podplukovníka Ladislava Švejdy ukáže až během působení 3. jednotky OMLT, kdy by měl být afghánský prapor validovaný, což znamená, že se rozhodne o tom, zda bude schopen působit naprosto samostatně. Již nyní je ale zřejmé, že se našim vojákům a zdravotníkům podařilo zachránit několik desítek afghánských vojáků.

„Společně s doktorem jsme pracovali ve velice improvizovaných podmínkách. Měli jsme k dispozici dva lékařské a záchranářské batohy. Mnohdy jsme poskytovali první pomoc i přímo na místě, kde došlo k poranění či napadení. Po stabilizaci základních životních funkcí jsme zajistili transport raněných leteckou záchranou službou MEDEVAC,“ popisuje praporčík Mojmír Zdráhal. „Většinou se jednalo o střelná poranění, několik pacientů najelo na nástražný výbušný systém. Museli jsme ale také řešit poměrně rozsáhlé dopravní nehody, při kterých došlo i k usmrcení. Jak já, tak i lékař působíme v České republice ve vojenských nemocnicích. Byla to pro nás velice dobrá praxe. Střelná poranění se totiž v našich podmínkách tak často nevyskytují.“

Podplukovník Švejda byl zjevně spojen, že z této náročné mise přivezl všechny své vojáky v pořádku. „Kdybych v něco takového nevěřil, tak jsem je ani do tohoto zahraničního nasazení nevedl. Pokud se naši vojáci dostali pod palbu, reagovali přesně tak, jak jsme je to učili. Když se nacházíte ve stresové situaci, reagujete podle předem nacvičených drilů. Hlava vás jinam nepustí. O náročnosti našeho nasazení svědčí mimo jiné fakt, že během něho bylo zraněno více než čtyřicet afghánských vojáků a osm jich zemřelo,“ řekl na závěr.