
Příslušníci Mobilního opravárenského pracoviště s posádkou po záletu vrtulníku
Obrázek x z y
Poprvé v zahraniční operaci proběhly na modernizovaném vrtulníku Mi 171Š, nasazeném v operaci ISAF v afghánské Šaraně takzvané třísethodinové práce, v leteckém slangu „třístovka“ Sehraná parta osmnácti chlapů pracovala do pozdních nočních hodin, aby byl vrtulník co nejdříve opět připraven k plnění operačního úkolu.
Co to vlastně „třístovka“ je a proč má takový význam?
"Je to soubor periodických prací na vrtulníku, které je nutné provést po nalétání tří set hodin. Zatím pokaždé, když byly naše vrtulníky nasazeny v zahraniční operaci v Kosovu či v Bosně, se na tyto revizní práce létalo zpět do republiky. V Afghánistánu to je poprvé, kdy jsme tyto práce dělali mimo náš mateřský útvar. Na závěr - devátý den - byla provedena motorová zkouška, finální nastavení roviny listů nosného rotoru, seřízení motorů pro danou nadmořskou výšku a zálet vrtulníku v perimetru základny Šarana. Při záletu jsme zkontrolovali funkčnost všech systémů vrtulníku za letu, provedli mezní manévry vrtulníkem a finálně dvě autorotace nad vzletovou a přistávací drahou z výšky 3000 metrů nad mořem. Je to pro nás profesní mezník, jsme pyšní na svou první třístovku na cizím území,“ objasnil velitel mobilního opravárenského pracoviště kapitán Květoň H.
Jak tyto práce probíhají?
"Nejdříve je potřeba vrtulník řádně umýt, svěsit listy nosného rotoru, vyčistit vnitřní prostory - teprve pak je vrtulník zatažen do hangáru a revize mohou začít. Začínáme kontrolou obou motorů, následuje prohlídka transmisní hřídele, která pohání ocasní vrtulku. Pak prohlédneme trup vrtulníku, listy nosného rotoru, systémy řízení, palivové, vzduchové a hydraulické agregáty. Zároveň demontujeme mnohá elekro a radio zařízení, abychom mohli zkontrolovat kabelové rozvody, zda nedošlo k jejich poškození. Kolegové zbrojíři pak zrevidují pasivní a aktivní ochranu vrtulníku," vysvětlil průběh prací specialista na kontrolu a seřizování leteckých motorů praporčík Michal N. a dodal: "Jednoduše řečeno musíme prověřit vše od těžkých agregátů do posledního nýtu v podlaze. Nic nesmíme zanedbat nebo vynechat, na naší důkladné práci závisí životy posádek a přepravovaných osob."
Co bylo při opravách nejnáročnější?
"Nejvíce času jsme věnovali opravám listů nosného rotoru, na kterých se vytvořily mnohé „odlepy“. Jsou to mechanická poškození ploch listů, kdy se část povrchu odlepí a může narušit stabilitu vrtulníku při letu. Za velmi náročné bych označil i pracovní podmínky. Přes den teplota v mobilním opravárenském hangáru dosahovala až třiceti pěti stupňů Celsia," řekl technik skupiny Drak – Motor praporčík Marek Z.
Práce na vrtulníku Mi 171Š trupového čísla 9799 byly ukončeny. „Mopáky“, jak se klukům z mobilního opravárenského pracoviště přezdívá, čekají dva dny volna, a poté již na svou "třístovku" čeká i další z vrtulníků. Tentokrát evidenční číslo 9837.