Správné nastavení NVG je důležité
Obrázek x z y
Mezi významné úkoly, které plní v Afghánistánu 1. kontingent HELI UNIT, patří i noční lety.
Noční let v místních podmínkách, a v souladu s požadavky na bezpečnost, znamená, že letové osádky se při plnění tohoto typu úkolu musí obejít bez použití jakýchkoliv ze země viditelných světelných zdrojů, kterými vrtulníky disponují. „Vidí“ pouze prostřednictvím speciálního vybavení NVG, neboli Night vision goggles - brýlí nočního vidění. Brýle pracují na principu zesílení „zbytkového světla“, získávaného ze svitu měsíce, hvězd a pozemních zdrojů. Oproti podobnému létání například v České republice musí osádky vystačit pouze s měsícem a hvězdami, protože jiné zdroje, jako jsou osvětlená města a vesnice, se zde prakticky nevyskytují.
Zpočátku se od sebe „NVG let“ a běžný denní let příliš neliší. Piloti ve spolupráci s operační směnou mobilního operačního střediska vrtulníkové jednotky projdou celým procesem plánování a přípravy letu. Významnou roli v tomto procesu zaujímají specifické meteorologické informace a neméně důležitou roli sehrává i technická příprava. Technik skupiny objektivní kontroly a ošetřování speciální výstroje, který pro každý let připravuje a kontroluje přilby, záchranné pilotní vesty a komunikační systém pro přežití, musí svou pozornost zaměřit i na prostředky nočního vidění, na kterých provádí kontrolu zdrojů, kabeláže a také celkové seřízení. Příslušníci technického roje kromě obvyklých předletových úkonů doplňují na vrtulnících filtry na světlomety, krytky na zpětná zrcátka a krytky na reflexní plochy, které mohou způsobit odraz světla.
A co je na „NVG letu“ jiného z pohledu pilota? „Prvním novým vstupem je důležitá informace o světelných podmínkách. Synoptik nám na GO-NO GO briefingu poskytuje údaj o míře nočního světla vyjádřený v hodnotě milliluxů a o postavení měsíce nad horizontem. Na základě toho si můžeme udělat představu o tom, jak moc budou rozeznatelné detaily terénu, nad kterým poletíme. Před samotným letem je důležité správné nastavení NVG. To si dělá každý člen osádky samostatně. Následně palubní technik v rámci předletové prohlídky vrtulníku kontroluje nasazení filtrů na světlometech a všechny další úpravy potřebné pro provedení tohoto typu letu,“ řekl o přípravě na noční let kapitán vrtulníku.
„Létání s NVG je specifické také v tom, že pilot při sledování okolního terénu ztrácí schopnost hloubkového vidění, protože NVG zkreslují vzdálenosti a současně zužují pozorovací úhel na maximálně 30 stupňů. Tento handicap musí pilot nahrazovat neustálým „skenováním“ okolního prostoru. Zároveň NVG znemožňuje správně přečíst údaje na přístrojích, a proto se piloti i palubní technici musí naučit tyto letové údaje kontrolovat takzvaně pod brýlemi,“ vysvětlil dále specifika NVG.
Další rozdíly lze najít při přistání. Kapitán vrtulníku je popsal takto: „Specifickou fází letu je přistání. Kapitán si musí zvolit na přistávací ploše orientační bod, podle kterého se řídí při přistání tak, aby ve fázi zavisení vyloučil podélný a boční pohyb vrtulníku. Současně pilot-navigátor (sedící vpravo) sleduje hlavně okolní prostor a překážky v blízkosti místa přistání a palubní technik poskytuje pilotovi údaje o výšce a rychlosti. To vše souvisí se ztrátou schopnosti periferního vidění a prostorové orientace při používání NVG. Je na pilotovi – kapitánovi, aby spojil to, co sám vidí a vnímá z informací od členů osádky, a současně zvládnul samotnou pilotáž.“
Noční létání klade na všechny členy osádky vrtulníku zvýšené nároky, ale především v jarních a letních měsících v důsledku kombinace velké nadmořské výšky, vysokých teplot a také požadavku na maximální bezpečnost přepravy koaličních jednotek je tento typ létání důležitou součástí plnění operačního úkolu.
Palubní střelec s NVG
Obrázek x z y
