DSQOC - celkový pohled
Obrázek x z y
Plnění operačního úkolu našich vrtulníků je velmi úzce provázáno s činností komplexu s názvem DSQOC.
Tuto anglickou zkratku lze přeložit jako Mobilní operační středisko letky. Český DSQOC v současnosti tvoří jeden z nejmodernějších komplexů tohoto typu v rámci NATO. Jeho nasazení v letecké misi HELI UNIT ISAF však předcházela etapa výstavby, která začala již v roce 2005. Příslušníkem 1. kontingentu této mise je i jeden z jeho „duchovních tvůrců“, který popsal celou dosavadní „sqokařskou epopej“ takto: „V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se česká armáda připojí k jednotné formě informačních toků v rámci armád NATO s názvem ACCS (Air Command and Control System). Nejprve vzniklo technologické jádro celého kompletu, v další etapě operační zázemí a systém podpůrných technologií a nakonec systém balistické ochrany. Jako celek byl DSQOC zaveden do výzbroje Armády České republiky v roce 2009.“
K provozu DSQOC v podmínkách afghánské reality dodal: „Podmínky, do kterých byl systém nyní zasazen v rámci mise HELI UNIT, nejsou pro něj zcela typické. Vzhledem k tomu, že zde náš kontingent působí jako součást amerického brigádního vrtulníkového uskupení, musel být upraven na americké standardy, což ještě rozšířilo jeho možnosti.“
Toto středisko V místních podmínkách zajišťuje především plnění operačních úkolů, které jednotka dostává z velitelství brigádního vrtulníkového uskupení. Aby mohla jeho operační směna spolehlivě plánovat, řídit a vyhodnocovat letové úkoly, musí být její činnost zajištěna odborníky z technické směny, kterou tvoří náčelník technické směny, operátor, technik a pracovník krypto služby. Jejich úkol je poměrně obsáhlý: postarat se o datové sítě, veškeré pozemní i letecké spojení, aplikační programové vybavení, podpůrné technologie a utajený režim provozu. To vše má jediný cíl - udržet DSQOC v technickém smyslu slova použitelný 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, tedy nepřetržitě po celou dobu plnění operačního úkolu.
Jak se samotný operační letový úkol pro naše vrtulníky v Afghánistánu připravuje a jak probíhá, popsal náčelník operačního oddělení a současně velitel jedné operační směny: „Operační směnu tvoří velitel, letovod, operační důstojník, zpravodajský důstojník a synoptik. Nejprve musí přijmout letový úkol od plánovačů nadřízeného vrtulníkového uskupení a vyhodnotit, zda jsme schopni jej plnit. Pokud je úkol přijat, zpracuje operační směna plán provedení letové operace, podle kterého je provedena příprava letových osádek a společná příprava podrobných plánů letových tras se zahrnutím všech potřebných podkladů a informací. Navazující etapou je takzvaný GO - NO GO briefing, do kterého přispíváme především aktuálními meteorologickými a zpravodajskými informacemi s důrazem na případné riziko napadení našich vrtulníků na plánovaných letových trasách střelbou ze země. Aktualizací informací se podílíme i na takzvaném „Mission briefing“, který provádí osádky těsně před letem.“
„Činnost operační směny však rozhodně nekončí okamžikem vzletu. Prostřednictvím zařízení pro identifikaci polohy vrtulníků sleduje, zda průběh letu koresponduje s připraveným letovým plánem, udržuje s jednotlivými vrtulníky spojení a předává jim potřebné aktuální informace. Je také připravena pomoci osádkám při všech nestandardních situacích, které mohou během letu vzniknout,“ zdůraznil náčelník operačního oddělení.
I po ukončení letu má operační směna řadu povinností, které náčelník operačního oddělení představil následujícím způsobem: „Posledním společným setkáním letových osádek a operační směny po ukončení letu je takzvaný. „debriefing“, na kterém získá operační směna od letových osádek souhrnné informace o průběhu letu, které musí vyhodnotit, zaevidovat, případně předat nadřízenému stupni.“
Obsahem práce operačního střediska nejsou však jen činnosti související s létáním. Slouží také jako informační a komunikační uzel kontingentu. Představuje nenápadný, ale velice důležitý prvek v sestavě vrtulníkové jednotky, bez kterého by její letová činnost nebyla možná.
Foto: Archiv 1. kontingentu AČR HELI UNIT