Hroši ze Šarany: první u volební urny

Autor: kapitánka Helena Sováková, psycholožka a tisková a informační důstojnice 2. kontingentu AČR

V pátek 28. května 2010, ručičky hodin ukazovaly 13 hodin 45 minut, a před volební místnostní na základně Shank v provincii Lógar na jihovýchodě Afghánistánu, jako první v řadě, čekali na její otevření i příslušníci 2. kontingentu "Flying Hippo" ze Šarany.

Nikoho z nich by nenapadlo, že budou vhazovat své volební hlasy do zapečetěné urny více než 4 500 kilometrů od domova. Jejich cesta k možnosti podílet se na politickém dění v České republice, začala budíčkem už ve dvě hodiny ráno, přestože k volební urně na základnu Shank je to vzdušnou čarou „pouhých“ 92 182 metrů a vrtulník je na místo dopravil během 40 minut. Létající hroši však nejsou jediní, jímž není lhostejné, kdo bude ovlivňovat jejich budoucnost. K volební urně je potřebné dopravit i ostatní kolegy z jiných základen a vrtulníky ze Šarany jsou jediným přepravním prostředkem pro naše jednotky působící na území Afghánistánu.

V šest hodin ráno proto dosedli první voliči ze Šarany na základnu Shank, posádky vrtulníků ani nevypnuly motory a odletěly sbírat ostatní české vojáky, aby stihly všechny dopravit před volební komisi.

Úderem 14 hodiny vešel do volební místnosti velitel plukovník Rudolf Honzák, hned za ním vedoucí civilní části Matyáš Zrno, třetím voličem je pak velitel 2. kontingentu „létajících hrochů“ podplukovník Milan Koutný a za ním ostatní příslušníci vrtulníkové jednotky. Předtím se však všichni hrdě fvyfotili před státní vlajkou a s voličským průkazem v dlaních. „Pravidelně se účastním voleb, teď jsem však pociťovala zvláštní sounáležitost se svou vlastí a kolegy. Doma by mi připadalo úsměvné fotit se před vlajkou a při vhazování volebního hlasu do urny,“ sděluje své pocity jedna z příslušnic kontingentu.

Po půlhodině byly hlasy létajících hrochů na dně volební urny. Teď už jen čekat na jejich sečtení a zveřejnění výsledků.